Sinister

KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY A SPROSTÁ SLOVA, NENÍ VHODNÝ PRO DĚTI, MLADISTVÉ A VLASTNĚ PRO NIKOHO! Když jsem o víkendu pocítila nutkání zklidnit si po zprávách rozjitřené nervy, vykázala jsem svého drahého z místnosti (aby se nebál, kuřátko moje) a pustila si horor. Hned v úvodu mi neudělalo kdovíjakou radost zjevení Ethana Sokola, já tohohle typa nějak nemám v oblibě, ale mohla jsem hlavnímu hrdinovi po celou stopáž o to upřímněji nadávat: "Kam jsi to přivezl svou rodinu, ty dobytku?!" "Nepokládej ten telefon! Nepokládej... No ty jsi DEBIL!!" "Rozsviť si, mamlase, nevidím!" "Nechoď tam, vole... nebo jdi, třeba od tebe bude pokoj." "Tak ty si prostě nerozsvítíš, kokote, ty máš voperovaný noktovizor?!" "A máš to, cype, celou dobu sis koledoval!" Při závěrečných titulcích jsem pocítila nesmírnou úlevu, že jsem stále ještě bezdětná, jinak bych pod dojmem filmu musela své potomky dodatečně potratit. Víc než bubák a jeho pomocníčci s mými nervy náležitě pracovaly ošklivé obrazy, nepatřičné zvuky a ponurá hudba. Když mi pak do pokoje nakoukla z parapetu kočka, málem jsem si musela jít přeprat gaťky. Příjemně promrazených 110 minut si ode mě zaslouží přinejmenším velmi spokojených 80-85%. Nebýt výpadků v logice, šla bych s hodnocením i na zřídka udělované maximum. (17.04.2013)

Jedna rodina, jeden dom s minulosťou... a moje hnedé trenky! Príjemne nepríjemné. Najlepšou scénou filmu je paradoxne manželská hádka tesne pred finále, ale funguje to po všetkých stránkach, predovšetkým ako parádna žánrovka. Fantasticky to pracuje s divákovými očakávaniami, vodí ho za nos (od polovice som bol presvedčený, že som uhádol pointu... potom som odhalil celkom inú... a nakoniec to predsa dopadlo inak) a ako až do konca nie je isté, či to má alebo nemá (nad)prirodzené vysvetlenie. Horor roka 2012. (05.11.2012)

Taká 1/3 filmu je skôr temnenejším vyšetrovacím thrillerom ako hororom , no postupne atmosféra hustne. "Mr. Boogie" je dosť záhadná postava a v hororoch je to vždy takto lepšie. Celý film je to také pohrávanie sa s divákom, ale záver sa vydaril a je jasný ako facka. Nie že by bol bohvieako originálny, podobné závery tu už boli, ale presne takto si predstavujem poctivý hororový záver. 80%. (23.02.2013)

Ano, Sinister bezpochyby je jedním z nejlepších hororů roku 2012. U hororů téměř vše již bylo viděno, nicméně ne všechno již bylo slyšeno. A polovina Sinisteru spočívá v tom maglajzu, co splodil geniální Young a čím byl film ozvučen. Protože tyhle zvuky samy o sobě jsou děsivý, ale ve spojení s hororovýma scénama je to teda vrchol. Vadily mi tak maximálně ty přemaskovaný děti, ty už mě teda moc neberou, zato boogie man byl krutej jak sviňa. Plus k tomu samy nahrávky zločinů jsou hrůzný. Táhne to nahoru i Hawke, Rylance a hodně se mi líbil James Ransone v menší roli "deputyho". Sinister patří k tomu typu nervních, skutečně děsivých hororů, co postupně gradujou a přesně to se mi líbí. Takže proto neváhám se 5* ani chvíli. O chlup lepší, než Mama. (12.07.2013)

Soundtrack válcuje všechny ostatní složky filmu a je to hlavně on, kdo se podepisuje na krásně tíživé atmosféře. Ta je neodiskutovatelně výborná ve chvílích, kdy Ellison studuje staré nahrávky a tvůrci udělali jen dobře, když tyhle momenty roztrousili po celé stopáži. Průšvih přijde zhruba v poslední třetině, kdy se na scéně objeví namaskovaná děcka a bubák přestane býti pouhou děsivou skvrnou na pozadí nahrávek. Tam, kde si přímočarý příběh říká o zvrat, na nás čekají pouze laciné lekačky (něco se objeví v pozadí/těsně před kamerou) a poněkud rychlý konec, jehož náhlost je v prudkém kontrastu s téměř dvouhodinovou stopáží a pomalu budovanou atmosférou i napětím. Bughuul, jak se nazývá ústřední původce všeho zla, v závěru díky zbytečným lekačkám téměř přichází o svou démonickou auru děsivého zla, což je škoda - dlouho držel šanci na jedno z nejlepších strašidel, co se za poslední léta na plátně objevila. Když se ještě vrátím k lekačkám, obvykle jsou stejně předvídatelné, jako celý příběh, nicméně ta se sekačkou mě málem prohodila stropem. Inteligenci jednání postav je lepší ignorovat, jelikož hlavní mužská postava je sobecký kariéristický fracek a předvádí zhruba následovné: "Víš miláčku, tady v tom baráku se nedávno oběsili čtyři lidi a já o tom chci napsat knížku. Vím že jsem ti to měl asi říct, ale bál jsem se, že se budeš zlobit a ne, opravdu mě nenapadlo, že se to stejně dozvíš od sousedů, policie či dětí, který ty naše ve škole nenechají na pokoji, jo a taky mě nenapadlo, že je to špatný i pro našeho synka, kterej trpí nočním děsem. No tak promiň, já už to neudělám... a taky slibuju, že až si začnu příště myslet, že mám v domě nebezpečnýho psychopata, případně dokonce prastarýho démona, kterej žere děti, nebudu sám lozit po půdě, dvorku a tak podobně... a taky nebudu na oko pořád kliďas, když se kolem mě budou odehrávat pěkně pošahaný a sakra děsivý věci.") Plusové body každopádně za hezkou mytologii a absenci příběhových logických lapsusů. Závěrečná scéna je špička ve svém oboru. 7/10 (25.11.2012)