Odpojit

Není to jen o tom, komu důvěřovat na internetu, ale o důvěře a zklamání důvěry obecně. Přiznám se, že ze začátku mě to hodně vzalo a byl jsem před obrazovkou jak přimrazenej, a měl u mě zaděláno na plný počet. Ke konci síla lehce vyprchávala, ale celkově moc poutavý příběh, který přichází s originálním tématem. Navíc nutí k zamyšlení. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 9 | hudba 6 | humor 0 | akce 1 | napětí 3 | pustil bych si znovu 8 (15.09.2013)

Režisér Henry Alex Rubin ve svém opravdu silném celovečerním debutu navazuje na trend mozaikovitě skládané narace filmů, jakou byla slavná Magnolia či později neméně zásadní Crash, nejblíže má ovšem k tvorbě Alejandro Gonzáleze Iñárritua, neboť stejně jako on své mozaikovitě skládané příběhy několika svými osudy se proplétajících hrdinů navazuje na stuhy neodvratných katastrof propletené s katarzemi tragických vyústění. Leitmotivem je pak vina, která mnohdy nekoresponduje s trestem, odpouštění na prahu smrti, v tom se oba tvůrci mimořádně shodují. Iñárritu je ovšem tvůrce výjimečný, který dovede svým filmům vtisknout punc mimořádnosti a do filmových polí otisknout nezměrnou přidanou hodnotu, což o Rubinovi nelze říci s absolutní jistotou. 21 gramů či Babel jsou filmy jedinečné, Disconnect ,,jen" vynikající. Možná přidaná hodnota je pak motiv moderních počítačových technologií a komunikace jejich prostřednictvím, což je zajímavé nóvum, spojující Disconnect s pozdějším Men, Women & Children, který popisuje proměnu západní civilizace způsobenou fenoménem Internetu a sociálních sítí, Disconnect pak tuto proměnu interpretuje coby negativní a vyzdvihuje především rizika světa ,,on-line". Po formální stránce převládá civilnost a dokumentární stylizace, formální ozvláštnění představují přímo do obrazu implementované grafické prvky a metatitulky simulující prostředí chatu a diskuzních fór. Zajímavé herecké obsazení a dobrá práce s hudbou, která zahrnuju především žánr post-rocku (skvěle trefující můj hudební vkus). Henry Alex Rubin natočil velmi povedený debut. Těším se na jeho další film... (15.01.2015)

Zase se jednou nějakému neznámému filmu podařilo mě dostat a přesvědčit o tom, že ten, kdo říká že z Ameriky pocházejí jen imbecilní prkotiny, neví co mluví. Tři napínavé a neskutečně originální příběhy spojené v jeden unikátní film především o ztrátě důvěry (prostřednictvím internetu) mě přikovaly k obrazovce jako již dlouho nic. Takhle to má vypadat, juhů! Mimochodem, po filmu se může stát, že začnete být ohledně internetu trochu paranoidní... (13.10.2013)

Disconnect je z roku 2012 a pravdu povediac po piatich rokoch už nie je tak žhavý. Dôvodom je fakt, že problémy v zaujímavých, rytmicky zostrihaných a dobre zahraných príbehoch sú už dnes tak samozrejmé, že som mal pocit, akoby film poukazoval na to, čo je každému jasné. A aj pred tými piatimi rokmi už nebol najaktuálnejší. Taktiež mozaikovitým spracovaním by sa najlepšie hodil do módnej vlny týchto filmov v prvej polovici nultých rokov. Svedčí mu ale paradoxne menšia odozva v kritických a diváckych kruhoch a tak mu držíte viac palce, ako vysoko oceňovaným slávnejším bračekom. 70% (03.10.2017)

Povídkový film o lidech, kterým do života vstoupil internet a vše s tím spojené - facebook, chat, porno, zneužití osobních informací. Některé části příběhů jsou zbytečně mentorské, jiné (novinářka a její zdroj informací) jsou vedené zajímavým směrem. Po jakési gradaci vše končí vcelku poklidně. Disconnect je milý příspěvek na téma lehkovážného zacházení s online vymoženostmi, vyšší ambice ale nemá. (15.10.2013)