Chlapectví

Zcela unikátní film. Režisér se rozhodl natočit něco, co tu ještě nebyl,o a vzniknul z toho tří hodinový film bez jakékoliv zápletky. I přesto nemůžu vyloženě říct, že bych se u toho nudila, ale ten film mě ničím neobohatil. Promyšlené to měl hezky - budeme sledovat vyrůstat malého kluka do teenagera, ale nějak tomu zapomněl napsat děj. Sem tam se tam objevilo drama s manželem matky (kdyby přestala randit mohl být film tak o hodinu a půl kratší) a tím to haslo. Režisér vsadil všechno na originalitu toho, že to natočil s jedním hercem, přitom to vlastně vůbec nemusel dělat. Kdyby toho malého kluka v půlce filmu vyměnil, upřímně bych si toho ani nevšimla. Mě to prostě nestačilo. 3* (30.01.2015)

Životný príbeh bez jediného momentu, kvôli ktorému by trebalo ho sfilmovať. Všetky tie životné čriepky sme už videli inde, kde boli prísadou vyššieho scénáristického cieľu. Alebo ich prežívame doma, takže sú tým posledným, čo chceme vidieť v kine. Môže byť vôbec šťastný človek s takto banálnym životom bez pádov a vrcholov, keď nepoznal bolesť zo straty najbližšej osoby či pocit absolútneho zamilovania sa? Celý čas som čakal, ako Linklater zamieša postavám karty osudu - keď už 12 rokov tvorí ultimátny "film zo života". A ono nič. Mimochodom, trilógiu Before Sunrise/Sunset/Midnight, ktorá sa uvedomelo a zároveň hravo koncentruje na konkrétnu tému a niekam sa v jej podaní vyvíja, zbožňujem. (23.07.2014)

,,JAKO BY KAŽDÝ UVÍZL V MEZIPROSTORU…" /// Tak za prvý – obdivuju Richarda Linklatera. Ta jeho schopnost vyprávět 2 a 3/4 hodiny vo hovně a zaujmout tolik lidí… Kecám, není to vo hovně. Prostě jen tak plyne život několika postav. A pak obdivuju sebe – že jsem to dal. Prostě VYPRÁVĚNÍ protkaný drobnejma vztahama v rodině (i mimo). Prožijeme spolu celkem dlouhou část života a dozvíme se (o nich) hodně. Já spíš čekám na pointu… A že dávám 3*, má na svědomí závěrečná ½ hodinka, ve který dospějí dospělí a připomíná mi to něco co znám (buď v klidu, já ještě nedospěl…prej teda…). Takže se nedá říct, že bych nic necítil. Jenže… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na výjimečný filmy (proto nečtu tyhle stupidní komentáře!). 2.) Jsem kluk a chtěl bych, aby o mým životě někdo natočil film. 3.) Thx za titule ,,Domm“ a ,,jives“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.09.2014)

Boyhood je hodnoverny, bez tragickych zvratov, zo zivota a detailne vykresluje kazdodenne problemy chlapcenskeho zivotneho obdobia. A zabera to! Linklater to vie ako nikto iny, navyse si rozrobi robotu na 12 rokov:) Niekto moze frflat, ze nuda, mne sa pacilo hlavne caro tohto obdobia, navyse ocenujem systematickost, aka tu este nebola a samozrejme reziserske remeslo. (05.05.2015)

Na mě až moc hezký a nekonfliktní. Vždyť ten kluk je furt strašně hodnej, jen občas přijde o půl hodiny dýl domů, díky čemuž cukne žilkami těch alkoholických stepfatherů, jiné problémy ale nemá. Vždyť v těch rodinných vztazích není žádný vývoj, žádný pnutí, všechno je strašně sluníčkový a těch 12 let plyne vlastně hrozně očekávatelně. O vztahu matka - syn toho na karlovarském festivalu mnohem víc řekla třeba Mommy Xaviera Dolana. Jako neuvěřitelně obsáhlou kroniku jednoho dospívání a celé naší doby to každopádně musíte ocenit chtě nechtě, její obsah mě ale emocionálně rozechvíval fakt jen sporadicky. Oceňuju však absenci patosu a mrazivě přesný dialog ve fotokomoře a taky monolog Patricie Arquette při Masonově odjezdu na vysokou. 70% (11.07.2014)