Chlapectví

Typické. Všichni mluví o filmové revoluci a já vidím akorát relativně (!) originální časosběrný snímek s několika dobovými symboly (lépe řečeno jejich sledem), které pohříchu působí spíš jako poplatné gagy. Je mi to trochu líto. (17.07.2014)

Něco takového tady opravdu chybělo. Samozřejmě v tomto filmu nenajdete nic, co byste již neviděli, ale právě o tom to je. Richard to vzal vše postupně a jelikož strávil s herci celých 12 let, dodává to tomu ještě větší kouzlo a autentičnost. Jde vidět, jak děti dospívají, rodiče dělají těžká rozhodnutí.. Tímto se liší hlavně od těch ostatních snímků. Dále se nesnažil nijak extrémně působit na city, s žádnými smrtelnými nemocemi či dalšími hrozivými scénáři. Ano, tyhle věci se také dějí, ovšem tady s tím nepočítejte. Asi i díky tomu si mě ten film získal. I přes skoro 3 hodinovou stopáž mě dokázal udržet bez nějakých větších momentů nudy a potřeby si odskočit pro další popcorn, nebo na WC. Líbilo se mi prolínání a návaznost "životních kapitol" téhle obyčejně neobyčejné rodiny. Je to příběh o každém z nás. Kdokoli se v tom může shlédnout a uvědomit si, že nejen my, ale i naši blízcí a okolí to nemají jednoduché. A přece je ten život krásný .. Je to na nás a našich rozhodnutích, kam svůj život nasměrujeme a jak budeme spokojení :) (19.08.2014)

Už samotné pozadie filmu je fascinujúce. Točiť film 12 rokov - to chce naozaj odvahu a sebavedomie (aj u producentov). (22.11.2014)

Rád bych napsal, že u snímku který točíte dvanáct let a nejde to na něm moc poznat jde o nedostatek, jenže tady ta forma poznat jde spíš v negativním smyslu slova. Unikum? Přestože je BoyHood přelomovým dílem, pochybuji že bude mít na budoucí filmovou tvorbu nějaký výraznější efekt. Vyprávění příběhu bez elementárního děje či návaznosti mi vadí. Jasně, můžeme tvrdit že je to spíš život než-li film / ALE CO Z TOHO JAKO DIVÁK MÁM? (10.01.2015)

Film o ničem, ale zároveň o všem. Linklater se tady musel hodně snažit, aby udržel pozornost diváka a aby nenudil, a to se mu dle mého soudu povedlo. Po celou dobu trvání filmu jsem srovnával se svými zážitky, až se mi kouřilo od šišky. Nicméně mi zde chyběla nějaký over-the-top moment, který by posouval film na vyšší úroveň. Také zde chybělo to, co většina z nás do 18 let určitě zažila - ztráta bližního. To si mohl Linklater během těch dvanácti let filmování uvědomit. (18.01.2015)

Chlapectví je opravdu kvalitním filmovým počinem, u něhož obdivuji ten dvanácti roční elán natočit takovýhle uvěřitelný film o jednom tradičním dospívání. Je to příběh melancholický a melancholické filmy já rád. Ovšem zde jsem měl největší problém se stopáží. Dvě hodiny a tři čtvrtě bylo na mě prostě moc. Ano, chápu, že těch dvanáct let se muselo nějak projevit, ale i tak se prostě některé vztahové kličky opakovaly a to mě již mírně nudilo. Hlavně ve druhé polovině. Přesto však nelituji za zhlédnutí tohoto snímku a jsem rád, že dlouholetá snaha byla po zásluze odměněna cenami i diváckou přízní. 70% (25.01.2015)

Film s tak dlouhým časosběrem (12 let) si zaslouží opravdu uznání a je pravdou, že to bylo velice zajímavé sledovat. Bohužel krom zajímavé formy a zajímavých herců tu nebylo nic moc nad čím bych se měl rozplývat. Dal bych i čtyři hvězdy, ale občas měly některé dialogy tendence vypadat nuceně a nepřirozeně a to mi hodně vadilo. Je to zajisté pěkný film, který není hloupý a dokáže diváka zaujmout, ale mám pocit že každému to stačí jen jednou. (13.07.2015)

Při Linklaterovi stáli všichni svatí, když se mu tento projekt podařilo dotáhnout do konce. Formální stránka jasně převládá, což ovšem v tomto případě vůbec nevadí. Chlapectví je totiž především oslava samotného filmu jako média, které jako jediné dokáže člověku zprostředkovat plynutí času. Avšak narozdíl od předchozích časosběrných snímků, jejichž forma byla výhradně dokumentární a tak film svazovala do pozice především mechanické reprodukce reality, Linklaterovo Chlapectví poprvé naplno využívá fikci, která se sice drží hranic reality, nicméně uvnitř těchto hranic se může pohybovat volně - tedy umělecky. Linklater film konečně osvobodil od pout, které ho svazují od samotného počátku - pout věku technické reprodukce. Film dosáhl konce svého chlapectví, je čas vstoupit do dospělosti... (26.09.2014)

neuveriteľne jednoduchý neuveriteľne dlhý film, napriek tomu čosi neuveriteľné vás pri filme drží do samého konca. (18.12.2014)

I just feel like there are so many things that I could be doing and probably want to be doing that I'm just not. (27.01.2015)

Linklater umí natočit hezké záběry a měl štěstí, že se mu to povedlo za dvanáct let udržet pohromadě. Nicméně je to za cenu toho, že Mason je jenom prázdná skořápka, do níž se každý může naprojektovat, aby mu film sednul. Kvůli tomu také neprochází žádnými závratnými události, ale těmi nejběžnějšími zkušenostmi, od šikany, přes brigády po první lásky a rozchody. Do Masona ale vůbec nevidíme, nenabízí nám žádné emocionální pouto. Je to jak Strom života zbavený filosofie o životě a pocitového pnutí v aktérech. V případě klasického natáčení s make-upem nebo obsazováním různých lidí do různých věků by si všichni stěžovali, že je to nevýrazná nuda. (08.02.2015)

1610. hodnocený film: (09.10.2016)

Poctivé čtyři hvězdičky. A kdyby to nemělo brutální dvě a půl hodiny, tak bych uvažoval o plném počtu. Zaprvé to totiž byl hodně zajímavý příběh s realistickými charaktery. Zadruhé pro to samozřejmě hraje ta neopakovatelná forma, kterou Linklater zvolil, a která udělala z tohohle projektu něco víc. 80% (02.07.2017)

Vytecna myslenka, rozprostrit nataceni do dvanacti let a zmapovat tak zivot jedne rodiny. To je jednoznacne nejvetsi deviza filmu. Reziser tak mel spousta casu zapracovat na scenari (ten skutecne mohl trochu vice gradovat, nejdramatictejsi z celého filmu bylo vlastne jen druhé manzelstvi) a dialozích, které byly trefne a vtipne. Ocenuji, ze se tvurci opreli i o urcite neduhy zivota a politiky USA. Herecke vykony prirozene, dcera rezisera v roli Samanthy ale byla uzasna, zvlast v detstvi. Stopaz utece jako voda, doporucuji pro vsechny, kteri maji radi filmy o obycejnych lidech. Videno v ostravskem Minikine, 63 divaku-velmi ucuranych:-). (23.08.2014)

Neuvěřitelný projekt, který zatím nemá ve filmovém světě obdoby. Žádný jiný film nemapuje dospívání hlavního hrdiny, tak jako Chlapectví. Natáčeno po 12 let bez žádných castingových změn nebo masek. To je věc co mě nejvíc štve na filmech, které mapují větší časovou dekádu, že často selhávají v maskách. Další sympatická věc na chlapectví je, že se naprosto vyhýbá všem klišé týkajících se dospívání. Neuvidíte zde žádnou první pusu, lásku a další takovéto velké momenty dospívání a přesto film nepřestane bavit a odsýpá přímo náramně. Zábavné je taky podle jistých výdobytků doby a lehkých náznaků poznávat o jaký rok se přesně jedná. To ve spojení s kvalitním soundtrackem. Projekt, který stojí za to vidět. (24.08.2014)

Film jsem nedokoukal... vydržel jsem to skoro hodinu a tak jsem se chtěl zeptat, v tom filmu se bude i něco dít? nebo to je jenom taková jakože patetická pohlednice z výletu na Milešovku? Možná tomu dám někdy ještě šanci a zatnu zuby dokoukám a zjistím, že je to nejlepší movie ever... prozatím ale ee (03.12.2014)

Obdivuji pana režiséra a jeho tým lidí, kteří se rozhodli a uskutečnili něco, co nemá obdoby. A to je v době, kdy už máme skoro všechno, co chceme a známe, těžké. 12 let v řetězech práce není vůbec jednoduché. Jasně asi to nedělali 12 let v kuse, ale i tak to určitě dalo opravdu hodně dřiny. Jen za tohle je film nadprůměrný, bohužel i takový zůstane. Chápu, že o příběh tu nejde a máte JEN 165 MINUT sledovat, jak kluk roste jako z vody a rodiče stárnou a plešatí. Kluk se houpe na houpačce, objevuje první porno časopisy a maluje po zdi. Za chvíli sleduje první porno (s kamarády!), dá si první pivo a prvního jointa. A dostane první pusu a první sex (naštěstí s holkou). Mění jako bačkory svůj styl a názory. Jak stárl, připomínal mi Mason, Marilyna Mansona (ta shoda). Zkrátka dělá všechno (nebo alespoň něco), co patří k dospívání každého chlapce. A celé to je v podstatě bez příběhu. To by nevadilo, kdyby to netrvalo !!!JEN 165 MINUT!!! A to u v filmu který nemá příběh vážně nejde. Nutno dodat, že jsem se první hodinu a půl docela dobře bavil, těšil jsem se, co bude dál atd. Ale pak už mi to bylo u prdele a jen jsem koukal na hodinky, jak se ta vteřinová ručička vleče. Při sledování tohoto filmu si můžete v poho někam odskočit, něco udělat (odhrnout sníh, utřít nádobí, nebo jinou otročinu) a přijít se podívat a řeknete si: ,,Jé, on zase vyrostl" a jdete zase po chvíli pryč. Film je každopádně nadprůměrný svým nápadem, ale to je vše. Silným protikladem je jeho smrtící délka. No, ale když si vezmete seriál typu Vyprávěj, tak to zas tak dlouhé není.... Ale jak to si to každý pobere. (08.02.2015)

Svou časosběrností je to jistě výjimečný film, který má svou unikátní autenticitu. Vlastně i příběh se drží celkem při zemi, až na pár nepříjemných twistů, což na jednu stranu působí reálně, ale na druhou to znamená v podstatě už mnohokrát provařené motivy. Zajímavý projekt, který mě na podívání rozhodně bavil, ale že bych v něm viděl něco převratného, to bohužel ne. (09.02.2015)

Nejúžasnější na tomhle filmu je ta obyčejnost.. Ne filmu jako takového ale jeho děj v podstatě dokumentuje dospívání normálního kluka. Bez žádných vyumělkovaných zvratů, tragedií a podobně. Děj plyne pomalu a veškeré emoce jsou tak nějak přirozené. Naprosto originální nápad, chtělo to kus odvahu sebrat se a jít natáčet něco 12 let, bez scénáře. Já už se teď těším na další projekcí, protože tohle není film, který bych chtěl vidět jenom jednou! (19.02.2015)

Na tomto filmu je nejzajímavější ten samotný fakt, že se natáčel během 12cti let a tak ke stárnutí herců nebyli použiti žádné digitální nebo kosmetické nástroje. Ale jinak... Řekl bych, že je stejně zábavný jako prohlížení si fotoalba neznámé průměrné rodiny, které pořídil (opět) průměrný cvakálek. Mě ten příběh nedokázal "strhnout". Plus má za dobrý výběr hudby a za odkazy na Harryho Pottera a Star Wars (ted už víme, že new new trilogie bude! :D). (25.02.2015)