Assassin's Creed: Embers

Málo filmových (fiktívnych) postáv mi prinieslo toľkú dávku emócií, sympatií, adrenalínu,... ako Ezio. Nejedná sa o žiaden vyblýskaný Lineage, či početné fanfilmy. Ale je to skromná animovaná rozlúčka za málo peňazí, ale o to viac plná srdca a duše. Ako by si prial sám chudák neboštík. A ešte aj tá hudba vháňa slzu do oka! - I can not seem to leave my past behind me, I started this act of my life so late... I knew I would not have enough time to do everything. No I worry I do not have enough time to do anything. - Nuž... Requiescat in pace. (04.09.2014)

Pohled na starého Ezia mě drtí, když si vzpomenu na ty hodiny strávené hraním této úchvatné série. Je ovšem skvělé znovu vidět tu krásu malebné, renesanční Itálie, navštívit stará, známá místa, která jsem tolikrát lezecky zdolal nebo kolem nich jen prošel a vžít se do mého oblíbeného virtuálního světa. I samotné ukončení bylo mírumilovné, dojemné a můj prvotní strach, že zemře čepelí templáře, se ukázal mylným. Ale to vědomí, že jsme opravdu dospěli k cílové rovince, je pro mě neúnosné... 100%. (17.12.2011)

Tento krátký film jestli se to dá tak popsat je jen ukončením tak krásného a dlouhého života Ezia Auditore da Firence.Není určen bojům nebo výchově jeho cery s chotí v 62 letech.Krátký filmeček se mi proto moc líbil a jak jste už mohli odemne číst tak končí neboli se uzavírá magický příběh s názvem Ezio Auditore Mistr Assassín. (07.10.2012)

Zajímavé rozloučení s postavou ze známé herní trilogie. Po vizuální stránce hodnotím velmi pozitivně, především statické obrázky vypadají nádherně, jen animace jsou poněkud slabší. Použitý grafický styl rozhodně bude stárnout pomalu. S přihlédnutím ke stopáži je jasné, že film samostatně neobstojí, ale jako emotivní rozlučka funguje dokonale. Requiescat in pace, Ezio. 90% (25.04.2014)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)