Byzantium

Tomuto filmu jsem hodně věřila. Čekala jsem nějaký velký epos, ale bohužel, Byzantium je pro mě docela zklamání. Celý film je strašně monotónní, jakoby se pořád chtěl rozjet, ale stále ho něco brzdilo, stále se něco nakousávalo, ale nikdy se nešlo do hloubky. Velmi mi chyběla větší propracovanost celé mytologie a větší psychologie postav, závěr tak totiž vyšuměl úplně do ztracena. Filmu se nedají upřít filmařské kvality, Neil Jordan umí navodit atmosféru, výpravně i hudebně je to skvělé, Saoirse i Gemma byly výborné, během celých dvou hodin jsem se nenudila, ale během závěrečných titulků u mě převládl pocit dokonale promarněného potenciálu, Neil Jordan totiž držel v ruce něco, co mohlo napravit reputaci celému upírskému žánru, škoda, že to nezvládl dotáhnout do konce. (09.08.2013)

Byzantium je akési zhrnutie života žien za posledných dvesto rokov. Čisto z feminstického hľadiska. Ženy sú trpiteľkami, v každom prípade sa podriaďujúce mužom a jedinou formou odporu je spätný úder z pozície niekoho v spoločenskom rebríčku nižšie. Ak sa stanete upírkou, muži vás vďaka nejakému nezmyselnému kódexu zase odmietnu. Mladá Eleanor to už má ľahšie. Ale iba pokiaľ sa nezačneme zameriavať na ich údel nesmrtľnosti. Pomerne originálna upírčina, ktorá je samozrejme myšlienkovo niekde inde, ako Twilight, ale zároveň sa snaží osloviť to isté publikum. No a teraz úprimne, koľko chlapov by súhlasilo, ak by im Gemma ponúkla najskôr sex a potom smrteľné vysatie? (02.05.2015)

Atmosférické a dekadentní Společenství vlků se mi kdysi líbilo, Jordan nevstupuje na půdu romantické fantasy rozhodně poprvé, připadá mi ale, že jeho pozdní tvorba se té rané kvalitou nepřibližuje. Byzantium představuje po všech stránkách kompromis mezi divácky vděčnou popkornovou podívanou a alternativním zpracováním mýtů ze světa nemrtvých s artovým nádechem. Potíž je v tom, že zvolená poloha neuspokojí ani jednu stranu. Příznivci artu budou (oprávněně) Byzantiu vyčítat mělkost motivů, neschopnost vtisknout příběhu skutečnou osudovost, rozervanost a tragiku ztráty toho nejcennějšího, co nelze nikdy získat zpět. Komerčně naladění diváci budou pro změnu (a opět oprávněně) snímku vyčítat utahanost. Obě skupiny společně pak mohou Jordanovi vytknout jen letmě nadhozenou mytologii světa, ve kterém se Jordanovy hrdinky pohybují. Průšvih to není, leccos vedle kvalitní kamery a hudby zachraňuje tělo Gemmy Arterton a melancholická tvář Saoirse Ronan. Celkově jde ale o film, který spíš vyvolává naděje, než aby je naplňoval. Je prostě k vzteku těšit se na něco, co se nedostaví. Celkový dojem: 55 %. (26.02.2019)

Bylo by hodně zajímavé, kdyby se většina děje odehrávala v minulosti a divák se dozvěděl více o putování těch dvou žen celým devatenáctým a dvacátým stoletím, takhle jsem si docela často kontrolovala, jestli to opravdu trvá dvě hodiny.. Čemu nelze upřít originalitu, bylo stvoření věčného života, aneb výroba dalšího upíra. Kdepak nějaké něžné kousnutí do krku v parku, zapomeňte na Tvajlajt, tohle jediné mi přišlo hodně promyšlené. Co dalšího bych vyzdvihla byl dobrý protiklad obou žen, Gemma Arterton se opět vyřádila v kůži a hloubavé pohledy Saoirse dojmou i toho největšího cynika. Už už bych se možná nechala přesvědčit na čtvrtou hvězdičku, ale konec to bohužel zabil. (30.05.2014)

Atmosféra - ponurá, melancholická až depresivní, dějové linky oddělené časem, které se občas proplétají, občas nikoliv, jsou vcelku zajímavé - minimálně díky trošku jinému náhledu na problematiku nemrtvých. Co tu však chybí jsou dostatečně propracované charaktery, možná díky tomu, že na téměř komorní film útočí vcelku slušná řádka postav a nestihnou se tak jakkoliv posunout, vyvinout. Obě hlavní představitelky se snaží, ale po hodině už ten smutný kukuč Saoirse Ronan jako "věčné rozhárané teenagerky" a neustále nasraný obličej "šlapky do skonání světa" Gemmy Arterton prostě nestačí. Celkové sdělení či vyznění je velmi mlžné. 55% (19.06.2014)