Husiti

Z historie se člověk může poučit, nebo si z ní může dělat legraci. Autoři přišli s vtipným nápadem, jak zakamuflovat Husův konec a Žižkův zrod. Při kázáních podsouvají Husovi přímo citace z Výkladu Viery, Desatera a Páteře, což přičítám k dobru. Líbilo se mi i propojení na osobnosti světových dějin. Od filmu jsem moc neočekával, nakonec jsem byl příjemně překvapen. Otázkou zůstává, komu je film určen: (základo)školáci neznalí příčin a fakt, nepochopí. Díky filmu se může diskutovat o manipulovatelnosti dějinami. Dějiny udatného národa českého jsou ve své zkratce mnohem lepší. (07.11.2013)

Nudná pohádka o tom, jak to tenkrát mohlo být. Pro děti zaručeně zcela nekoukatelné, pro zbytek minimálně nudné. Takže film není určen pravděpodobně vůbec nikomu. Docela dlouho jsem na snímek čekal, protože obrázky vypadaly docela zajímavě, ale ve finále převládá zklamání. Čekal jsem, že bych se místy snad i mohl pousmát, ale tohle mělo ke komedii brutálně daleko. Vlastně mě vůbec nenapadá, co pěkného o snímku vyplodit. Hvězdička za evidentní snahu něco vytvořit. Něco dost nejasných tvarů a rozměrů. (18.05.2014)

Tohle někdo podělal, hodně, ovšem otázkou je, kdo za to může, on už fakt, že do kin i na DVD šel film pod názvem " Husiti ", přičem na začátku filmu je uveden původně plánovaný název " Hus i ti Husiti " vypovídá o souladu jednotlivých složek procesu výroby a propagace... Kdyby to jen nebyla taková dementnost... Dovedu si představit, že by výsledek mohl být dobrý, buď by tomu pomohlo jasné zaměření na dospělého diváka, kdy by prostě nebyl problém v tom, že hlavní postavy jsou v podstatě alkoholické svině, které neustále lžou, chlastají a zdrhají, takhle je prostě neskutečně mimózní představovat takové postavy jako hrdiny malejm dětěm, žel přítomno je i dost dalších chyb, které jsou jenom diletantské, třeba že písňové party Mistra Jana nezpívá dabér jeho hlasu Viktor Preiss, který zpívat umí. Bohužel, všechny přítomné písničky jsou neskutečně debilně otextované (vyjma Kdož su boží bojovníci, přirozeně) a zní hůř, než titulní písničky animovaných seriálů pro děti v maďarském dabingu, ona je hudba celkově jako z nějaké hodně nepovedené představy o němé filmové grotesce. Docela obstojná animace a pár fungujících vtipů rozhodně nedokáže celek udělat něčím jiným, než jen zhovadilostí, která chce být vtipná parodie historie, ale jde ji to asi jako třínohé fretce klasický balet. (01.05.2014)

Smutné, že za sedm let práce nezbyl čas na kreativnější příběhové koření, přitom svébytná ruční animace je skvělá a těch několik krásně absurdních vtipů stojí za to. Jednotlivé krátkometrážní kusy z Dějin udatného českého národa disponují svou kompaktností silnějším komickým objemem než roztáhnuté vyprávění v Husitech. Dějiny se nemění, jenom se díváme na odlišnou zákulisní skutečnost. Právě historizující prkennost děje sráží dílo nejsilněji. V tu chvíli jako by bylo jedno, že je film animovaný a výsměšný. (08.11.2013)

Precizní dekonstrukce jednoho z nejodolnějších národních mýtů! Koutský správně pochopil, že manipulace s dějinnými fakty nelze překonat jen další "zaručeně objektivní" a "pravdivou" verzí, ale manipulací přiznanou, nijak se neskrývající za přirozené obrazy. Sám vytváří vlastní filtr skrze neuctivou aktualizaci a díky ironické nadsázce na něj neustále upozorňuje, podrývá jej a nakonec přispívá i jeho rozpadu až surreálně absurdním vygradováním. Díky hře s estetikou socialistického realismu, spartakiád a masových hnutí režisér předkládá svoji optiku odpovídající současné mentalitě vedle dalších dějinných výkladů a rovněž skrze neustálé aluze tematizuje to, co jej na husitském hnutí fascinuje - jeho předznamenání všech dalších revolucí a tyranií davu. Husiti jsou tak v prvé řadě inteligentní reflexí a zároveň negací mýtotvorného potenciálu velkých dějinných událostí, jejich zábavnou relativizací a převyprávěním v rámci současného přehnaně pragmatického vnímání světa. Kdo v nich vidí jen satiru na současné mocenské půtky a morální úpadek či film primárně určený pro dětské publikum, ten právem zůstane neuspokojen či dokonce pobouřen. Film nemá cílové publikum a to je sympatické, akorát trochu mohl šetřit s ústupky co nejširší divácké obci včetně generace náctiletých v podobě nevanalézavých až samoúčelných písňových vložek, jejichž texty se v žádném případě nevyrovnají třeskutým dialogům. Co se týče technické stránky, některým nedostatkům se film nevyhnul. Když ale vezmeme v potaz dnes již unikátní a nesmírně pracnou metodu animace, k níž se Koutský odhodlal a musel v průběhu několika let pokreslit kolem půl milionu papírů, pozastavovat se nad drobnými nesrovnalostmi v barvách či nedostatečné návaznosti v pohybu by bylo krajně nevděčné. Koutský je osobitý tvůrce a vyměna jeho nezaměnitelného stylu tza dokonalou počítačovou animací s nezvbytnými cizími vstupy by hraničila s kardinálním hříchem až herezí. (07.11.2013)