Patrick
Patrick
Režie:
Richard FranklinScénář:
Everett De RocheKamera:
Donald McAlpineHudba:
Brian MayHrají:
Susan Penhaligon, Robert Thompson, Robert Helpmann, Rod Mullinar, Julia Blake, Frank Wilson, Ray Chubb, Martin Copping, Everett De RocheObsahy(1)
Je v komatu... Přesto může zabíjet! Cynické zavraždění své matky a jejího milence bylo teprve počátkem Patrickovy „hvězdné kariéry“. Nyní sice leží v komatu na nemocničním lůžku, ale ani to mu nebrání pokračovat ve svých hrůzných činech. Jako své médium si vybral mladou sestru, se kterou dokáže komunikovat. A to není všechno. Mladík s vytřeštěnýma očima ovládá telekinezi natolik bravurně, že si nikdo v jeho okolí nemůže být jistý vlastním životem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
„Patrick“ je výborný film, který ukazuje, že béčko může být smysluplné, že to není jen akce, ale že to má hloubku a dobrou psychologii společně s dobrými postavami. Přesně to zde dostáváte se zápletkou, která je sice jednoduchá, ale velmi dobře podaná. O „Patrickovi“ jsem slyšel hodně před tím, než jsem ho zhlédnul, viděl jsem i remake, ale originální film mě rozhodně nezklamal a ani mi nepřišlo, že už za sebou má pěkný věk. ()
Tento australský snímek se stal odrazovým můstkem pro úspěšného režiséra Richarda Franklina, pro kterého to byl první film se kterým dokázal prorazit do celého světa. Bezesporu se nejedná o čistokrevný hororový kousek, ale spíše psychothriller, který si za tu řadu let své existence získal pěknou řádku svých příznivců, ale i docela dost odpůrců. Především díky na tu dobu docela netradičnímu pojetí. Patrick se totiž po celou dobu pohybuje na pomyslném zobáčku vah, protože místy dokáže nevýslovně nudit, aby vzápětí doslova explodoval pořádnou dávkou akce, napětí a skutečně hutné hororové atmosféry. ()
Najlepsi film co sa tyka telekinezy je genialna The Medusa Touch s Burtonom. Toto nebolo vyslovene spatne, len rezisersky nic moc - Richard Franklin natocil perfektny film Road Games 1981, este aj to Psycho 2 sa celkom dalo. Tu uz ale sa reziser dostal do vod siveho, sediveho priemeru - a z tychto vod je najtazsie vystupit. Skoda toho spackaneho zaveru, hlavne ked film divaka navnadi na fajnovu podivanu : 65 % ()
Hodně přesné hodnocení těchto 69%. Sám jsem dospěl ke stejnému číslu, které je v mé stupnici těsně na hranici čtyř hvězd. Kdyby film nebyl tak dlouhý, určitě bych tu jednu přihodil, protože začátek a první polovina jsou velmi dobré s jednou či dvěma skvělými lekačkami, no postupně už divák začíná vyhlížet závěr, který už je dost nemastný neslaný. Film má překvapivě dost slušnou atmosféru, takže kdo by neměl co sjet, tak klidně s chutí do Patricka. 69% ()
V roce 1978, dva roky po hitové Carrie, vznikly hned dva filmy o mužských pacientech v kómatu, kteří ovládají telekinezi a terorizují tak okolí (plus sám de Palma se k telekinezi vrátil thrillerem Zuřivost). Australský Patrick je výrazně komornější než britský Dotek Medúsy, který několika scénami koketoval s katastrofickým filmem, a hrdina tu neovládá telekinezi od narození, ale rozvine se u něj až po upadnutí do kómatu, takže odpadá i flashbacková struktura Doteku - Patrick vlastně působí jako roztažení závěru Doteku na celovečerní stopáž. Pár scén skoro napínavých (třeba komunikace přes psací stroj), ucházející atmosféra, půvabná hrdinka a správně znepokojivý titulní komatózní podivín. A závěrečná lekačka a la Carrie. Druhý film thrillerového scenáristy Everetta De Roche a první z řady jeho spoluprací s režisérem Richardem Franklinem. ()
Reklama