Moonraker

Nejsem fanda starých bondovek, hlavně těch z 60. a 70. let, takže čest výjimkám (třeba Muž se zlatou zbraní). Zřejmě mi nesednul ten Bondův alternativní vesmír, v němž jeden člověk neustále dokola a s těžkou naivitou zachraňuje svět, skvěle ovládá řízení lodí, ponorek, letadel i kosmických raketoplánů, a při sebevražednější akci je nemožný ho jakkoliv zranit. Po každym úspěšnym zásahu navíc vyzvrací nějakou tu hlášku (protože je to prej strašně cool) a z jeho neodolatelnýho šarmu svrbí rozkrok všem buchtám z okolí. Takže co díl, to minimálně dvě, nejlépe tři opíchané kolegyně či špionky. A co nevošuká, to zmlátí nebo rovnou zabije - samozřejmě s výjimkou svých nadřízených. Člověku pak nezbývá nic jinýho, než se na všechna bondovská dobrodružství koukat jako na komedie, což Moonraker rozhodně je: velkou měrou i díky Jawsovi, dost možná tomu nejsympatičtějšímu "záporákovi" z celýho seriálu. (23.03.2016)

Tři a půl hvězdy. Napíšu hned ze začátku, že na Moonrakeru mi vadí hlavně Richard Kiel. Jeho Jaws je tady prostě navíc, naprosto zbytečný a - přiznejme si to - trapný. Doslova nesnáším scény s copatou vyprsenou blondýnkou, ať už jde o jejich setkání nebo o to, co se s nimi stane v závěru filmu. Brrr. Jaws tu zkrátka být neměl, ale znáte to - když se postava jednou divákům líbí, proč ji tam nenacpat znovu, že, páni filmaři? No nic. Zbytek filmu je absolutně bez výhrad. Bondovka je to nadsazená (podobně jako Brosnanova Dnes neumírej), má ze všech nejblíže k parodování sebe sama, a o to více pobaví. Jízda v Benátkách, honička na řece v Riu... Absolutní uznání si ale režisér Gilbert spolu se skladatelem Barrym zaslouží za scénu útěku sličné pilotky před dobrmany. Ačkoliv patří k těm krutějším, je neskutečně krásně natočená. Jo a Lois Chiles je jedna z nejkrásnějších bongirl vůbec.__P.S. Hudba burácející při startu a letu do vesmíru... Božská věc. (20.03.2010)

Moonraker se snaží tvářit jako vážnější díl, ale o to větší debilita to je. Začátek s padáky je ale moc fajn. Následuje klasický úvod, kde je vždycky hodně keců, ale že by v těch kecech cokoli bylo, to ne. Seznámení s hlavním záporňákem je hodně vtipné, neb je to velký klavírista, který ovšem hraje asi tak dva tóny, kdežto my posloucháme 15. preludium od Chopina. Z ničeho nic se pan záporňák snaží Bonda zabít po celém světě. Dává to smysl, protože pan záporňák chce zabíjet všechny lidi. Bond se potuluje celým světem a potkává tam pořád ty stejné tváře. Potkává taky rekordní množství žen. S ženami se Bond obvykle líbá, nebo ho ženy chtějí zabít. Většinou obojí najednou. Vrací se i pan Jaws a stejně jako minule umí přežít všechno a vždycky je tam, kde má být. Co je šokující, je láska mezi Jawsem a něčím. Vidíme opět několik honiček na vodě (po dlouhé době a naposledy zazní 007 Theme!) a Bond zanechává rozbořené rogalo uprostřed národního parku Iguaçu, z čehož by ekologové neměli radost. Je ale otázka, co tam vůbec dělal, když ho Q a M poslali o 2 700km severněji. Scény se vůbec neustále mění a my chvílí střílíme bažanty, chvíli jezdíme na gondole po náměstí, najednou jsme na karnevalu v Riu, pak jsme na lanovce, pak posloucháme Sedm statečných na koních a nakonec raketoplány a vesmír! Jaktože se nikde nepíše, že James Bond je dadaismus?! A co je nejlepší, do raketoplánu stačí nasednout 8 sekund před startem! Normálně otevřete dveře, zapnete rychle bezpečnostní pás a hurá nahoru. Jaképak s tím sraní. Piloti raketoplánů jsou tvrdě trénováni k tomu, aby celou dobu letěli na autopilota a na konci letu posunuli levou rukou páčku trochu nahoru. Záchranou pro film je ovšem poslední půlhodina, která vstupuje do vod sci-fi se vším všudy a je to konečně něco nového a neokoukaného v sérii. Vesmír sice už byl v You Only Live Twice, ale tohle je jiná liga. Moc pěkná rádoby Vesmírná odysea část i nápad s archou. Do té doby byl záporňák politováníhodnou a zapomenutelnou figurou, ale tohle mu musím přičíst ke cti. Souboj ve volném prostoru s lasery je výborná taktika. Takhle putovat vesmírem je skvělý nápad a nemůže se na tom nic pokazit. Celé je to trošku Star Wars, ale nevadí. Shuttly, jak známo, jsou velmi mocné lodě. Vtipné na tom je, že ten konec není o nic debilnější, než celý zbytek filmu, ale diváci si té debility všimnou, až když se to odehrává ve vesmíru. Já jsem za to rád, protože to bylo aspoň něco nového. Na konci si ještě užijeme úplně stejný džouk, jako minule na konci, protože proč ne. Chtěl jsem už dát tu jednu hvězdu, ale závěrečná půlhodina mě obměkčila, tohle si budu pamatovat, narozdíl od mnoha předchozích dílů, které už splývají v jednu skrumáž. (25.03.2021)

James Bond je sám o sebe dosť "sci-fi postavička", tak prečo ho nevystreliť do vesmíru aby tam narobil poriadok?:) Moonraker je štandartná bondovka so všetkými kladmi (aj zápormi) kým sa odohráva na Zemi, tá vesmírna časť bola celkom parodická, no každopádne bavil som sa:) A samozrejme Jaws nemal opäť chybu! (23.11.2007)

Moonraker je veľmi zvláštny film. Počas jeho sledovania som sa nemohol ubrániť porovnávaniu s inými snímkami s tej doby. Hlavne ku koncu je inšpirácia Kubrickovej vesmírnej odyssei a Lucasových hviezdnych vojen badateľná, ALE bol som veľmi prekvapený, že aj napriek tomuto uvedomeniu, pre mňa film nestratil nič na svojej hodnote. Pretože nech sa delo na plátne čokoľvek tak som vždy sledoval Jamesa Bonda, a aj keď porušoval všetky základné fyzické a reálne zákony, ako opäť nenudil a predviedol - aspoň mne osobne - kus poctivého dobrodružstva. Gilbertová posledná Bondovka sa dá ľahko porovnať s jeho predchádzajúcou - Agent, ktorý ma miloval - v ktorom zase hlavný hrdina chce vytvoriť vlastné podvodné mesto - v Moonrakerovi je to vesmírne miesto a aj keď majú tieto dve Bondovky na prví pohľad veľa spoločného, každá je rozdielna. Osobne sa mi to veľmi páčilo. Roger Moore dokázal, že je rovnako dobrý Bond ako Connery a jeho vystupovanie je sebavedomé a hlavne omnoho viacej ironické ako v Conneryho prípade. Plus Richard Kiel ako Jaws bol ako obvykle neprekonateľný. (27.08.2009)