Chuť odpadu
Frisch auf den Müll - Die globale Lebensmittelverschwendung
Taste the Waste
Čerstvé, ale v kontajneri
Obsahy(1)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Vo „vyspelých“ krajinách sa polovica vyrobeného a nakúpeného jedla vyhodí do smetí. Buď ide o pokazené jedlo, o zdravé jedlo po dátume trvanlivosti alebo aj pred dátumom spotreby. To ale nie je všetko. Obchod určuje, aký má byť tvar a veľkosť zeleniny a ovocia, a tak pestovatelia sú nútení už pri zbere vyhodiť 20 % úplne zdravých plodov, lebo nespĺňajú kritéria obchodu, ktoré nie sú vôbec zdravotného charakteru ale vyložene estetického, a tak by vôbec neprevzal zásielku. Zemiaky sa vyhodia priamo na poli a tak to môže po zbere vyzerať, že zber ešte neprebehol. Celkovo vyhodí západný svet toľko potravín, že by nasýtil všetkých hladujúcich na svete trojnásobne. Nejde však o to posielať polosuchý chlieb, ktorý na druhý deň už nechceme, do hladujúcich krajín. Pointa je v tom, že na naše vyhodené potraviny boli použité prírodné zdroje a ľudské zdroje, ktoré nie u nás, ale inde chýbajú, čím sa zvyšuje cena potravín a znižuje ich dostupnosť. No (zatiaľ) to nie sme my, koho to najviac postihne a tak to ani nevnímame. --- Film poskytne mnoho záberov na celé palety ovocia smerujúceho do smetí aj keď je každý druhý kus v poriadku, ale nie je ekonomické to triediť. Tiež na plné kontajnery potravín pri obchodoch, kde sa radi potajomky realizujú „kontajneroví potápači“ a vyberajú, čo sa dá. Veľmi mi niekoho z našich sídlisk pripomínajú, ale oni to robia nie pre svoju zlú situáciu, ale z presvedčenia. ()
Netušila jsem, jak až moc se v tzv. vyspělé společnosti plýtvá jídlem, že např. banány ke spotřebiteli cestují 10 000 km jenom proto, aby se hned hodily do koše, protože jsou přezrálý. Nebo, že klidně vyhodí jogurty, které mají šest dní do konce data spotřeby. U nás se to sice až tak nepraktikuje, ale stejně celkově celá západní společnost prý vyprodukuje tolik odpadu, že se z něj na skládkách tvoří metan, který zamořuje ovzduší takovým způsobem, že kdybychom snížili plýtvání jídlem o polovinu, došlo by k takovému snížení plynů ovlivňujících klima v ovzduší, jako kdybychom se zbavili poloviny všech aut na světě. Tak a co teď s tím? Je dobře, že se o tom alespoň informuje, doufám ale, že když už máme na světě tolik placených odborníků, tak že to plýtvání dokážou nějak rozumně zarazit. Vím, každý má začít u sebe, jenže tady je problém, že v naší společnosti jsou peníze na prvním místě. To, co nadnárodní korporace provádí např. v Kamerunu je fakt svinstvo. Jen tak si zabavují pole chudých farmářů, vlastně je zotročují a nic se neděje? Když se něco podobného dělo u nás to bylo řevu. Jak to, že tady se mlčí?! Doufám, že jednoho dne se lidstvo vzpamatuje, jinak... ()
Ze zprávy na začátku letošního roku: "Každý rok svět vyprodukuje okolo asi čtyři miliardy tun potravin. Z toho se přitom 30 až 50 procent ke koncovému spotřebiteli vůbec nedostane." http://zpravy.ihned.cz/c1-59097170-lidstvo-rocne-vyhodi-polovinu-potravin-jidlo-odpadky-dve-miliardy-tun-studie) ___ Český příspěvek k celosvětovému plýtvání potravinami (LN, 28.07.2011): "V Česku se ročně vyhodí milion tun potravin. Pro představu, kdyby se všechno vyhozené jídlo naložilo na nákladní auta, muselo by jich být přes třicet tisíc a srovnány za sebe by vytvořily kolonu z Prahy až do Bratislavy. Z části jde o odpad, ale podstatný díl tvoří i zboží, kterému končí spotřební lhůta, ale je nezávadné. Pokud by však firmy chtěly prošlé potraviny někomu darovat, musely by z nich zaplatit DPH. Proto raději jídlo vyhazují. Milion tun je však odhad, přesné množství potravin, které prodejci vyhazují, v zemi nikdo neeviduje." Atd. ___ Je zbytečné vynášet nějaké moralizující soudy, protože znehodnocení potravin, jakož i dalších zdrojů energie, je pouze vedlejší jev globálního hospodářství obecně i trhu konkrétně. Je to jen (příliš velká) daň za luxus blahobytu. Tento dokument tak nezmění nic a nakonec může posloužit jedině jako návod, jak se uživit bez peněz v městské džungli. ()
Bezesporu zajímavý dokument, z kterého mi zřejmě nejvíce utkvěla myšlenka jednoho německého pekaře. Ten starý chléb zpracovává na alternativní otop. Čeští pekaři z něj znovu pečou, takže je pouze sázkou do loterie, jestli se vám chléb do druhého dne rozdrobí, zplesniví, nebo z něj zbudou drobky s plísní. ()
Zacarovany kruh, ze ktereho snad neni cesta ven. Pokud by jidlo pred expiraci prodavaly markety s vyraznou slevou, "cerstve" zbozi by pak uz v regalech cekalo zase jen na slevu pred expiraci. Jeden market zacne prodavat zeleninu s nejakym lehkym defektem a lide budou pro zeleninu jezdit jinde. Opravdu netusim, jak z toho ven. Dokument, ktery vede k zamysleni. Bez ohledu na Afriku, tu zakonzervovat a nechat vyhnit, at mohou zacit znova. I kdyby to bylo technicky mozne a vsechen nadbytek se tam svazel, tak jim to ve finale jen ublizi. ()
Galerie (23)
Reklama