O pokladech

Moderní pohádka zasazená do století někdy málo horké páry a myších pastiček, čerpající ze svého pohádkového času, krásy české krajiny a krásy našich historických staveb. Pavel Liška sice od své první role stále hraje Idiota a pořád se to vrací, ale za jeho čarodějnici budiž mu pro tentokrát idiocie odpuštěna. Vládce pokladů je mocný a impozantní, jako svého času vládce pekel. Bořivoj, ač záporák, je fešák, pryč s padouchy, o které by si člověk neutřel ani dřeváky do chlíva. Lehce zmatený klaďas Ignác jde ve stopách svých předchůdců (třeba princ inženýr Horáček) a je vynálezcem. Sestra hlavní hrdinky je krátkozraká a z toho důvodu evidentně zmatená jak netopýr na rockovém koncertu. Tři úkoly (tradice) správně na hlavu postavené (ten poslední se úplně nepovedl, kde tam byla ta pomoc? na druhou stranu, daný zásah deus ex machina byl vzhledem k okolnostem pochopitelný). Velmi se mi nelíbily prsteny, které dostala Barborka, myslím ty velké. Takhle nevkusně zapracovaný ametyst a rubín by ani na prstu příslušného kardinála či arcibiskupa nepolíbila ani ta nejpověrčivější svíčková bába. Není to klasická pohádka, klasika už byla natočena dávno, ale je to svižný, vtipný příběh, ze kterého si svoje vezmou děti i dospělí, kteří ještě neutopili, neupálili nebo neprochlastali svůj smysl pro humor a nadsázku, měli-li kdy jaký. (04.01.2014)

Jo, takhle má vypadat moderní autorská filmová pohádka. Dobrý nápad posunout pohádkovou současnost z tradičního dávného feudalismu do období páry a položit tak v kontrast osvíceneckou racionalitu a (nejen raně novověkou) posedlost technologiemi a mýtickou formu poznávání světa, vlastní pohádkám. Všechny ty parou poháněné stroje a technická udělátka mají takový až montypythonovský šmrnc a spolu s košatou výpravností tak trochu připomenou filmy Terry Gilliama, škoda, že se už nedostává na nějaký hlubší koncept a stejně tak kvalitní pokladnici humoru. Vít Karas překvapivě dobře ovládá své řemeslo a osobně mám pocit, že jde po dlouhé době o první smysluplně vložené prostředky do áčkové výpravné pohádky. Vkusně a uměřeně byly použity i počítačové triky (narozdíl třeba od digitálně přeplácané Saxany) a celá triková stránka měla celkem funkční rozměr. O úžasné hudbě Čechomoru se asi není potřeba rozepisovat. Herecké obsazení nadprůměrné, subjektivně nemám rád Vojtu Dyka, ale musím uznat, že hrát umí a v roli potrhlého racionalistického osvícence s modrou krví se mi líbil, obsazování hereckých legend, jako je třeba Karel Heřmánek, mi pak vůbec dělá nebývalou radost... Suma sumárum - od dob Anděla páně konečně zase obstojná veřejnoprávní pohádka. PS: Liškova čarodějnice je jasným tipem pro televizní dramaturgy na samostatnou pohádku, to by si spin-off opravdu zasloužilo... (30.12.2012)

Chtě nechtě je třeba uznat, že z trojlístku letošních nových pohádek naší veřejnoprávní televize uveřejněných v době vánoční (Dvanáct měsíčků, Šťastný smolař) je tato zřejmě nejlepší, byť dle prvních minut to vypadalo přesně naopak. ~ Autorská pohádka, jež nepostrádá vtip ani jistou dávku invence, jen to zpracování by mi sedlo o něco málo (spíš o něco dost) umírněnější a míň uřvané. Stejně jako u ostatních pohádek scénář trpí nevyvážeností a neujasněností… Vivat Liška (i výstřih Pidrmanové), naopak Kraus mladší palec dolů. (30.12.2012)

Njevětší paradox je, že tomuhle filmu lehce přebývá (zase) inspirací, ovšem těžce se nedostává drajvu a příběhu, který by nutil diváka fandit dobru a toužit po potrestání zla. Dorazily to ty vskutku dementní tři úkoly. Škoda, dost promarněná šance, i ten obvykle roztomilej David Švehlík zde působil dost unaveně a přeneslo se to i na mě. Usínal jsem. 30%. (03.01.2013)

Tak takhle, vážení, ne. Afektované "herectví" vyšlo z módy už před dávnými časy za devatero horami a devatero řekami (a ať mi někdo zkusí tvrdit, že "to bylo přece schválně"!). A ještě víc mě rozladilo, když většina času byla promrhána na jakési "vtípky", místo aby byly objasněny dějové kotrmelce. Ani se mi nechce věřit, že "scénář" sepsala TA Irena Dousková, která má na svědomí i Hrdého Budžese! Aspoň, že sem tam se nějaká perlička povedla - obzvlášť mě potěšilo obsazení (Tomáš Töpfer jako jeden z mála zná míru, ale ráda jsem zahlédla i Karla Heřmánka) a vynálezy (a celkové dobové zasazení). Jinak spíš k pláči, žel bohu. (29.01.2013)