Reklama

Reklama

Obsahy(1)

„Já tě miluju jednatřicet let. Milovala jsem tě, i když jsi ztloustla, i když jsi oslepla,“ žádá drsná romantička Stella o ruku svou partnerku Dot. A tak se vydávají na společnou cestu z amerického venkova „tam, kde je to legální“, na sever do Kanady. Stella a Dot jsou Thelmou a Louisou v důchodovém věku a v energii, vyřídilce a talentu na průšvihy si se svými předchůdkyněmi nezadají. Jsou na útěku před zákonem, a co hůř, před vnučkou Molly, která chce nechat babičku zavřít do domu s pečovatelskou službou, a zbavit ji tak té nesnesitelné „kamarádky“ Stelly. Po cestě přiberou mladičkého striptéra bez domova a již jako trio odhodlaně pokračují ke státní hranici. Road movie o lásce tak krásné jako oblaka v západu slunce, o kterých Stella každý večer vypráví Dot, v Praze zahajuje festival za osobního uvedení režiséra Thoma Fitzgeralda, jehož Zahrada k pověšení (1997) zdobí letošní retrospektivní sekci Temné království. (Mezipatra)

(více)

Recenze (16)

Leleta 

všechny recenze uživatele

Vytvořit ze smutného námětu oddechovou komedii a nepůsobit přitom trapně je opravdu kumšt. A Thom Fitzgerald na to kápnul, navíc do hlavních rolí obsadil oscarové herečky, které jediným pohledem dokážou vyvolat záchvaty smíchu. I přes vtipné grimasy nebo ostré nadávky, které mají hlavně pobavit, film nenásilně vysílá docela znepokojivou zprávu o předsudcích (nejen) americké společnosti, která stále dokáže menšinám házet klacky pod nohy. Dlouho jsem se v kině tak nepobavila a tím spíš u snímku, od kterého nikdo moc neočekával. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Dot je slepá, ale zná tak dobře Stellu jakoby jí viděla. A jenom ji. A Stella vidí všechno ostatní, takže Dot ani vidět nemusí. A o tom je láska. Road movie o lásce dvou žen, které si po 31 letech společného života, jedou říct své ano. Stella a Dot jsou dámy v letech, ale k životu se staví s obrovským entuziasmem a k tomu jim nechybí notná dávka (byť drsnějšího) humoru. Vše je vyprávěno s vtipem, lehkostí, bez zbytečného tlačení na pilu. Olympia Dukakis zde opravdu září. (vítězný film cena publika 2012 na festivalu Mezipatra) ()

Reklama

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Místy oblačno je, co se příběhu týká, neuvěřitelně dojemný a upřímný snímek, který je jak smutný, tak neskutečně vřelý a humorný. O největší porci zábavy se postarala prořízlá pusa Olympie Dukakis, jejíž hlášky mě dokázaly odrovnat až na zem. Celkově mi hlavní trio přišlo vskutku sympatické a herecky přesvědčivé. Zkrátka film, který mě pobavil, ale i dojal, a snad jediná věc, kterou bych mu vytknul byl "poslední striptérův tanec" (kdo viděl, ví). ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý príbeh, so svojráznymi postavami, napriek vulgarizmom ktoré lietali zo Stelliných úst , na ktoré divák neznalý zvyklostí takéhoto prostredia musí spočiatku zvyknúť. Ale práve farbistosť dialógov dávalo tomu filmu taký ten správny humorný šmrnc. V podstate súhlasím so všetkým čo už napísala Emma53. ()

bloodcountes 

všechny recenze uživatele

mezipatra 7.11.2013. I když vulgarismy tohoto typu moc nemusím, přijala jsem jakési klišé, že lesby jsou drsné a vulgární a pak už jsem se skvěle bavila. Dlouho jsem se v kině tak nezasmála. Nejsou tam ale jenom vtipy založené na vulgaritě, například asi nejvíc mě dostala hláška Molly, "Nechci říkat, že tančí na babiččině hrobě" , když stopař tančí na pohřbu:-) Kdybych chtěla moc vrtat, něco by se jistě našlo, ale nechce se mi, ten film si asi nekladl žádné vysoké ambice a nechtěl filozofovat a protože byl natočen s jiskrou a lehkostí, přijala jsem ho tak a jsem moc ráda, že jsem ho viděla. ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama