アナザー
Another
Scénář:
Rjó HigakiKamera:
Satoši NamikiHudba:
Kó ÓtaniHrají:
Acuši Abe, Nacumi Takamori, Tomoaki Maeno, Ai Nonaka, Madoka Jonezawa, Hiroaki Hirata, Genki Muro, Satomi Akesaka, Jošino Nandžó, Šin'ja Takahaši (více)Epizody(12)
Obsahy(1)
Je jako roku 1998. Do třídy přijde nový žák Sakakibara Kóiči. Necítí se zde zrovna příjemně, má pocit, že se tu děje něco zvláštního, a tak po tom svým způsobem začne pátrat; co ho nutí mít takový divný pocit? Navíc ho přitahuje tajemná, ale pohledná spolužačka Misaki Mei. A pak je tu ta osudná událost. Co se proboha v téhle třídě děje? (Zíza)
(více)Recenze (77)
Luxus. Má to svoje úlety, finálne rozuzlenie spolu s celým tým posledným dvojdielom plným krvi je v podstate len zbierka nezmyselnej smrti a neskutočne nelogického nestarania sa o obete a prehliadanie problémov, deti sú flegmatické a nezaujíma ich čo sa okolo nich deje pokiaľ sa im nerozkáže štvanica na jedného z nich, prečo na deti zaútočila kuchárka sa nezistí. Ale má to skvelú atmosféru, je to príjemne rázne a rýchle, pekne krvavé, smrti sú vynaliezavé, má to skvelú animáciu a príbeh, akokoľvek divný, diváka proste opantá aby zistil čo sa to naozaj deje. Je to v podstate len japonská recyklácia na Nezvratný osud, ale pekne odporná a temná. 7/10 ()
Mno nic. Stejně jako mnoho jiných, i já se musím přidat k té skupině, která preferuje první polovinu seriálu. Náběh to mělo výborný: Záhady se jen kupí, vysvětlení žádné, zvláštní smrti vyvolávají neklid, chaos a divák je celou dobu zvědavý, napjatý, co dalšího nám přinese následující díl; jestli přitvrdí anebo už dojde konečně na nějaké vysvětlení. Po čase se dostáváme k jádru pudla, ale od této chvíle dochází nápady, překotně se sprintuje k naprosto mizernému závěru, který zkazí jakýkoliv do té doby vybudovaný pozitivnější dojem. Abych pravdu řekl, ono konečné vysvětlení mi nepřišlo vůbec dostačující, zvlášť, když se dozvíte o dispozicích, resp. možnostech jedné z hlavních hrdinek. ()
Z mého pohledu je Another průměrná, možná mírně nadprůměrná podívaná na postavičky pohybující se ve škole s pochmůrnou náladou. Když se prokoušeme přes kvanta nesympatických postav volící tvrdá slova, máme tu roztomilou holčičku s páskou přes oko Mei a nějakého hlavního hrdinu, který ničím nevyčnívá ze standartu hlavních protagonistů. Velikým plusem je ovšem kvantum krve a v zápětí několik zkamenělých ksichtů, kteří na to nemají žaludek. To všechno doplňuje roztomilý závěr, u kterého se člověk snad i zasměje. ()
Tohle se hodnotí hrozně blbě, první díl namlsá slušnou mysteriozní atmosférou, jenže pak se to zasekne ve skoro až snovým tempu a nedělá to nic jinýho než že to vyvolává další a další otázky bez toho aby to poskytlo odpovědi. Měl jsem pocit že jednotlivý díly maj hodinu a ne 20 minut. Zhruba od půlky série se však postavy spolu KONEČNĚ začnou normálně bavit a pro diváka to začne bejt zajímavější jelikož se KONEČNĚ začne něco dozvídat. Od dílu na pláži jsem to nadšeně hltal, jenže to s čim přišli ve finálních dvou dílech moje nadšení zase zkrotilo. Ve výsledku převládá dobrej pocit, ale mám s tim hromadu problémů. Nelogičností je tu jak nasráno, kletba alá Nezvratný osud má docela nejasný pravidla a pořád se vymejšlí nový a nový, navíc je pro diváka naprosto frustrující fakt že drtivá většina smrtí je tu způsobená tim že spolu postavy prostě nekomunikujou, bezdůvodně. S tim je spojeno i to že v posledním díle jedna z postav přijde s tim že věděla jak to celý zastavit a její zdůvodnění proč nikomu nic neřekla byl prostě nesmysl. Stejně tak jsem nepochopil proč se na konci ze všech postav stanou vraždící magoři, vysvětleno je to totiž jen u dvou. Chápu že horor nikdy neodpoví na vše, ale tady jde prostě o nesmyslný chování postav jen protože to tak chtěl scénář. Chválu ovšem zaslouží hezká kresba která často doplňuje atmosféru, barvy se někdy drží zpět, hraje se se stínama a prostředí školy má takovej ponurej nádech. Jak už jsem řekl tak o většině postav se dozvídáme hodně pozdě ale i tak si jich jde pár oblíbit, hlavní hrdina je sice takový obyčejný dřevo ale Mei si člověka získá skoro od začátku. Celkově vůbec ne špatný, ale řekl bych že brutálně nadhodnocený, takže doporučuju moc nečekat. ()
Galerie (322)
Photo © KBS Kyoto
Zajímavosti (3)
- Závěrečnou píseň „Anamnesis“ nazpívala zpěvačka Annabel. (CarnTheNunya)
- Úvodní píseň „Kyoumu Densen“ je od kapely Ali Project. (CarnTheNunya)
- Seriál vznikl na motivy stejnojmenné novely "Another" ( v japonské výslovnosti Anazā ) spisovatele Yukito Ayatsuji. Ilustrace měl na starosti Hiro Kiyohara, novela byla poprvé publikována 29. října 2009 nakladatelstvím Kadokawa Shoten a má 5 dílů. (bejkovec)
Komentář obsahuje SPOILERY. Subjektiv hororu příliš neholduje a v důsledku toho se v něm vyzná málo, nicméně i tak si dovolí provést pár srovnání a ukázat na nich, že leccos může na Another zaujmout. 1. Zdroj nebezpečí: Obvykle v hororu existuje v širším slova smyslu hmotný, ohraničený činitel, vyvolávající svým aktivním konáním strach, vědomě nebo alespoň po zvířecím způsobu zabíjející. Duch, Věc, Vetřelec, zombíci, maskovaný vrah, upíři, ďábel či ptáci. Smrt v Another působí hry velmi kruté náhody, pro ukončování života děsivě vychýlená pravděpodobnost. Neosobnějšího vraha snad ani vymyslet nelze. Pravda, časem se příčina onoho vychýlení nachází "v osobě", není však jisté, že ono působení vyvolává aktivně a vědomě. 2. Vynalézavá smrt: Běžné způsoby hororového umírání daleko zaostávají za většinou úmrtí v Another. Thanatos si hledá často prazvláštní a přeci fyzikálně i biologicky možné způsoby. Pád ve výtahu, OK ten bývá poměrně běžný, ale špatně zabržděný bagr? V některých případech nápady přijemně, ehm, "oživily" zájem diváka. 3. Vyhýbavost, odtažitost vedlejších postav: Pravda, i vesničané v Drákulově podhradí nebudou chtít všelikým Hellsingům prozradit téměř nic, leč neemotivní, ignorující, přehlížecí způsob, jakým tak činí zdejší středoškoláci mi připadal malinko odlišný, svěžejší. Navíc mají ke svému mlčení velmi zajímavý důvod. Člověk až skoro touží v této malé společnosti vidět obraz té velké. Je snad i pro její nezadrhávající chod nutné někoho sociálně vyloučit? Je nejsnazší vybrat toho, kdo se zřetelně nejvíc liší? Jednodušší vybrat známé řešení s mouchami než pátrat s rizikem po lepším? Nechci Another (nad)interpretačně přetěžovat, leč v onom přehlížení, ignorování a vylučování se podařilo zachytit něco malinko hlubšího, co lidé páchají. 4. ...a další...: Psát o odcizené, přímo osamocující atmosféře neijistoty a obav všudypřítomných a v dlouhém čase rozložených tak moc, že se kvůli nim nevyplatí ani křičet, ani utíkat, asi nemá dík komentářům ostatních smysl. I postavy se poměrně povedly, krom závěrečného šílenství se pomalu plouží seriálem s doufáním, že jich se snad ta tragédie nedotkne, neboť počet mrtvých je přece již stanoven a množina kandidátů je o dost větší. Některé spoléhají na známé řešení. Po jeho selhání se část oddá zoufalé pasivitě a část, taktéž ze zoufalství, naopak pátrá a pátrá s mozkem zapnutým. 5. Leč bylo i dosti vad...: Souhlasím s ostatními, že seriálu se dařilo především v první půli. V okamžiku, kdy se začínají objevovat první náznaky alternativního řešení problémů třídy napětí pomalu mizí, protože divák očekává pátrání po onom "navíc", paranoiu a šílenství vzájemného vraždění. Očekává je s vysokou jistotou a přeci na něj musí čekat dlouho, příliš dlouho. Závěrečné kataklyzma svou hysterií dle mého názoru nepěkně kontrastuje s plíživým chladem předchozích dílů. Snad bylo nutné, ale v tom případě seriál od počátku obsahoval zárodek kvalitativního sestupu. Věřím též, že postavám neměl být dát nástroj oka Misaki Mei, které vidí víc než jiné. Ale... třebas jsme byli všichni obelháni. Another se skládá z nejistot, nikoliv kouzelných odpovědí. Kamkoliv přišly, seriál kazily. Proto mi vůbec nevadí, že odpovědi finální, skutečné prapříčiny, jsme se nedobrali. Kdo ví, třebas v tom jsem sám. Mizushima překvapil, že umí víc než ztřeštěné parodie a komedie. Silné ***. () (méně) (více)