Les Adoptés

„Líbil se vám ten Carver, co jsem vám dala?“ - „Jo, moc. Opravdu. Bylo to dobrý.“ - „Ten konec, kdy umře v bitvě!“ - „Jo, ta smrt… ta bitva… všichni ti mrtví lidé…“ - „A vezmete si ho tentokrát s sebou?“ Režisérka mě svým celovečerním debutem potěšila. Líbily se mi změny pohledů, kdy se film postupně soustředí na Marine, pak Lisu, a nakonec Alexe (3 cca půlhodinové bloky). K Marine jsem si našel cestu hned (její nadšení z Šarády zapůsobilo). A bavil mě její nový vztah (zvlášť milé návštěvy věčně promoklého čtenáře). Rozesmály i Lisiny snahy najít správný sport pro syna, stejně jako Clémence a její kulometně rychlé promluvy. Dějový twist vše změní a náhle se rozvíjí něco jiného (vývoj naštěstí nepotvrdil má skeptická očekávání). Pohodová atmosféra nicméně zmizí a dostaví její melancholická příbuzná. Ta divákovi nabídne smutek, dojímání, frustraci, sdílení i pomalu skomírající naději. Osobně mi krom některých emocionálních výstupů vadil jen roztomilý synek, který mi (nepřekvapivě) lezl na nervy, jinak spokojenost, za mě slušné 4*. (02.02.2020)

Matka a dve dcéry. Každá má svoj život, svoje trápenia a radosti, ale spolu tvoria poeticky nádherný rodinný zväzok. Lásky k umeniu ich súžitie povyšujú o stupeň vyššie a pozitívne obohacujú životy. Do tohto kruhu je ťažké preniknúť, ale komu sa to podarí, bude odmenený. Mélanie Laurent nerozvíja žiadnu bergmanovskú rodinnú psychodrámu, necháva diváka plávať v bezpečných artových vodách a popri opísaných problémoch má čas aj pre láskavý jemný humor. Druhá polovica príbehu je však nadmieru melodramatická a ťažisko sa zjednodušene orientuje na divákove slzy. (11.05.2012)

Citlivě zpracované téma, navíc moc příjemně nasnímané. Mélanie ale vážně o dost líp hraje, než vypráví a v Les Adoptés se nechává až trochu moc unést lyrickými tendencemi. Navíc nepracuje s nijak objevnou látkou a tak body získává spíš po výtvarné a lidské stránce. Což se ale samozřejmě taky počítá. (29.09.2013)

Pár negatív by sa našlo. Decko tradične nevie hrať a občas je to až bolestivo umelecké. Ibaže čo na tom záleží, keď je príbeh jednoduchý a aj tak zaujme, herci sú výborní, kamera neskutočná a celé to má neodolateľne ľudskú atmosféru, z ktorej navyše každým záberom cítiť Paríž. Niektoré scény mi dokonca trochu pripomínali Tri farby, čo môžem povedať vážne iba o pár filmoch. A ešte k tomu ide o réžijný debut mojej najobľúbenejšej herečky - až na pár detailov vo vedení hercov (zas to decko) ako debut absolútne nepôsobiaci. Práca so strihom, s hudbou, časté snímanie celkov s dôrazom na každý detail a pritom neuberajúce pozornosť tomu dôležitému, šikovné narábanie s diváckymi očakávaniami a gradáciou deja ignorujúc zabehnuté klišé, ktoré sa miestami samé ponúkali (najradšej som asi SPOILER že sa vyhli romániku medzi Lisou a Alexom Koniec SPOILERU). To všetko hovorí o práci skúseného profesionála a nie o herečkomodelkospeváčke, na poli celovečerného filmu iba začínajúcej. Perfektné. Na jej ďalšie filmy sa teším zas o niečo viac. (07.03.2013)

Veľmi dobre sa mi to pozeralo v robote cez breaky na mobile. Preto aj dávam tri hviezdičky, inak mi ani jedna postava neprirástla k srdcu a obraz pohodovej rodinky mi pil naopak krv. Vrchol krvi pitia bol však malý rozmaznaný Leo, ktorého keby nebolo, tak filmu určite ubudne na stopáži, ale aj na idiotských scénkach s ním ( všetky!) . I napriek tomu, že som koniec ''odhalil '' ešte niekde pred druhou polovicou filmu, bolo mi naozaj skutočne jedno, čo sa s hlavnými hrdin(k)ami dialo, deje a bude diať. 50% (21.11.2012)