Présumé coupable

Film podle skutečných událostí s nasíracím efektem. Nevím jestli ten mladý soudce byl opravdu natolik arogantní i v reálu, nebo byl pouze úmyslně prezentován tímto způsobem, aby Présumé coupable v lidech utvářel celistvější a intenzivnější emoce s pocit hněvu. Já si myslím, že ve skutečnosti bylo mnoho věcí jinak, než se v onom filmu prezentuje. Práce soudců a právníků je velice složitá a těžká. Když se podíváme z pohledu exekutora, kterému bylo ublíženo a ukřivděno, tak vidíme jasnou nespravedlnost a pokud by vyšetřování opravdu probíhalo tímto způsobem, kdy se ignoruje jasně prokazatelný rozpor ve výpovědích a opomíjí fakt, že je spousta věcí jen domněnka bez prokazatelných důkazů, tak se mladý soudce opravdu neuvěřitelně provinil a bezesporu si zaslouží zákaz činnosti plus pár let za mřížemi. Musím se, ale zeptat. Opravdu probíhalo veškeré šetření tímto způsobem? Nemohlo být jinak? Spousta věcí mohla být ze strany obviňující ženy dobře promyšlena a ve spoustě tvrzení dávat smysl. Oni soudci a vyšetřovatelé pohlížejí na věc trochu jinak. My tu jasnou nespravedlnost vidíme, když se nás něco týká, ale oni to nevidí. Neví co vše onen exekutor v životě udělal a neudělal. Nevidí mu do hlavy a jeho svědomí. Neví čeho je schopen, či není. Vždy když vidím film, kde je napsáno podle skutečné události, tak si pokládám otázku kolik toho je jinak, než se skutečně stalo. (29.08.2015)

Až neuveriteľné, že to nie je len film, že sa to naozaj stalo a odohralo. Že mnohí nevinní ľudia prišli o všetko čo mali kvôli obvineniam, ktoré neboli podložené dôkazmi, kvôli vyšetrovateľom ktorí laxne pristúpili k svojej práce, kvôli systému ktroý to vôbec umožnil. Smutný príbeh o Alainovi, ktorý v jednom okamžiku stratil všetko, na čom mu tak záležalo. ***/**** (13.01.2014)

To k vám takhle nad ránem naběhne hromada lidí, ohání se lejstry a v ten okamžik, aniž by jste si to stačili uvědomit, skončil váš do té doby spořádaný a relativně spokojený život. Je až neuvěřitelné, že se něco podobného mohlo v moderních dějinách justice odehrát, ale od toho je vlastně spravedlnost slepá, že... Jistá malá útěcha pro mne vyvstala v otázce totální anarchie v justičním systému, protože zdaleka asi nejsme jedinou zemí, kde si právo vykládá každý po svém, ale jak je vidno, tak i jinde by se mohli řádně chytit za nos. Z pozice moci, tímto způsobem zlikvidovat člověka, naprosto zdecimovat jeho důstojnost a podstatu žití, to pro mne bylo tak šokující poznání, že jsem si ani nechtěl přiznat, že je film položen na reálném základu. Google má ovšem vždy pravdu a proto už teď vím, že ani Francouz nemůže mít jistotu v tom, že večer neulehne do postele jako svobodný člověk a nad ránem z něj neudělá systém zrůdu obdobných kvalit, jako Belgický soused Marc Dutroux. Bylo až neuvěřitelné sledovat s jakou laxností bylo vedeno vyšetřování a jak nikdo nebral v úvahu fakta a prokazatelné lži. Stejně tak nikdo nesklonil hlavu v okamžiku kdy si pravda svoji cestu na světlo našla a ač při té cestě k ní, umírali lidé v lepším případě se o to úmrtí někteří několikrát marně pokusili, tak bylo hlavní zachovat si tvář a i tak výkon moci aplikovat i za cenu totální blamáže. Je to jeden z nejsilnějších filmů ze soudního prostředí a budu ještě dlouho dumat nad tím, co bych udělal já v kůži Alaina Marecauxe. Viděno jako 9 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

Jedná se o rekonstrukci justičního "omylu", ve kterém čistá, sprostá lež, kterou posvětila arogance státních zástupců a soudců, zničila životy několika chudáků. Je docela s podivem, že tohle vypuklo ve Francii, tématem zneužívání dětí by to odpovídalo spíš na severské země. Filmařina je to reálná, znepokojivá a soucit vyvolávající. Kdo by jste měli na něco podobného chuť, určitě doporučuju, jinak je to samožřejmě něco, co vám klid do duše nevnese. 85% (18.11.2015)

Drsné a totálně depkoidní drama justičního omylu. Snad ani nespravedlivé obvinění z vraždy nemůže lidskou důstojnost tak zlomit, jako obvinění ze zneužívání dětí. Situace Alaina byla hodně nezáviděníhodná a osobně se vůbec nedivím, že se opakovaně pokoušel o sebevraždu. Jednoho až mrazí nad neomezenou mocí soudu, který i bez přímých důkazů uvěří svědkům, jež nelze považovat za důvěryhodné. Prolhaná bába, xindl a alkoholik od pohledu, tam se nedivím, že o nějakém svědomí nemůže být řeč. Ta jede jen v modu vlastních, pomatených emocí a prospěchu. Ale totální slepota soudce, který nakonec ještě ani nebyl nijak potrestán, dokonce ani nevyjádřil omluvu nebo lítost, tak to už je k zblití. No pozitivní film to není a jestli zrovna nejste v rozjásané náladě, určitě vám ji nezlepší. (09.11.2013)