Všechny moje lásky

Takový trochu zvláštní romanťák se sympatickým hercem obsazenou nesympatickou rolí a klasicky trapným Jackem Blackem. Co mě však na filmu hodně potěšilo a zaujalo, je obsazení ženských rolí. Skvěle vybrané neplnoplánovité (a to včetně zeta-Jones, asi nejepší role, v jaké jsem jí viděl) obsazení. John je fajn ale mám hrozně rád jeho ségru Joan Cusack a žádný film s ní nemůže být úplně špatný. (25.12.2019)

Jistým způsobem mám slabost pro Johna Cusacka a jeho skvělé herecké schopnosti. Ale na 5 hvězd to dle mého soudu nemělo hlavně proto, že více než malé množství pár scén z obchodu s gramodeskami mi velice připomnělo děj chvalně známého Empire Records a jelikož se to ani lety něják výrazně neliší tak se není čemu divit. Ale jinak bych celkově na filmu nezměnila nic prostě super oddechová věc. (10.02.2012)

John Cusack, herec, který je v roli přestárlého mladíka bilancujícího nad svými TOP5 láskami, naprosto neodolatelný. Stephenu Frearsovi se toto obsazení a styl natáčení ('half-document') ohromně vyplatilo. Až na pár drobných pasáží se jedná o svižnou, úsměvnou a hudbou nabitou komedii, skrz kterou se naprosto přirozeně proplétá vážná linie Robova života. (26.11.2007)

Kniha musela byť skvelá, bohužiaľ nečítal som:( Film tak skvelý nie je, hoci má všetky atribúty, pre ktoré by skvelý byť mohol. Či už sa jedná o tému, Jacka Blacka (a jeho roly na, ktorú by mal mať trademark), hudbu, niektoré skvelé myšlienky. Kto vie ako by to bolo, keby hral ústrednú a kľúčovú postavu niekto iný ako John Cusack. Na viacerých miestach si myslím, že svoju rolu nezvládal a skrátka- nehodil sa mi tam, nech už mal na seba akýkoľvek hipsterský sveter:) (20.02.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)