Všechny moje lásky

Nemastná, neslaná takykomedie, která se urputně snaží být cool a vpoho a ošklivě ji to nevychází. Nevím, která z její poloh byla horší - zda prostředí vinylových geeků (tradičně trapný a slizký Jack Black) nebo nekonečné, ufňukané tirády o vztazích. Tenhle film smrdí devadesátými léty jako VHSky se všemi sezonami "Přátel", kolekce zaprášených flanelek a týpci, co si na technoparty berou fluoreskující kšiltovku a píšťalku. Takové filmy ani za trest. (15.12.2012)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

Tak tady není co řešit. Spojení John Cusack a Nick Hronby, to prostě musí fungovat. Vždyť Cusack je mým nejoblíbenějším hercem a Hornby jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. I když se přiznám, že jsem si mnohdy připadal, jako že je pro mě tento film zakletý. Předně jsem se pokoušel přečíst knihu, která je předlohou tohoto filmu, ale vždycky mi do toho něco vlezlo a nakonec jsem skončil v půlce knihy a nikdy jsem ji nedočetl (a ještě se mi dostalo od našeho matikáře údivu, co to čtu za sprosťárny, protože se zvědavě do knihy kouknul a našel zrovna nějakou ostřejší kapitolu). A co se týče filmu, tak ten jsem se pokoušel dvakrát skouknout, ale poprvé i podruhé jsem bohužel usnul. Bylo to totiž vždy nějak po půlnoci a já byl unavený z brzkého vstávání. Nyní konečně se mi povedlo tento film zhlédnout celý a jsem nadšený. John Cusack se do hlavní role velice hodí a skoro si troufám tvrdit, že si tam neumím představit nikoho jiného. Stejně tak ostatní role jsou obsazeny výborně, Jack Black je zde k vidění v další excelentní roli a Catherine Zeta-Jones je zde velice svůdná. K tomu úžasný děj, velice originální promluvy hlavní postavy k divákům, a několik hezkých dívek. Tohle vše prostě nemohlo z mého pohledu dopadnout jinak, nežli naprostým nadšením a úžasem, jak brilantní herecký výkon zace John Cusack předvedl. Ještě teď jsem nadšený a uděluji bez jakéhokoliv zaváhání pět plně zasloužených hvězdiček. (01.06.2009)

Zajímavá "rozchodová" tragikomedie plná hudebních pecek. John Cusack dělá, co může a určitě podává dobrý výkon. Nicméně nikdy nepatřil mezi mé oblíbence a nikdy mi jeho role k srdci nepřirostly a vyjímkou není ani postava Roba. To je možná jeden z hlavních důvodů mého jen tříhvězdového hodnocení. Taky mi přišlo, že je film přes svou relativně skromnou stopáž poměrně utahaný, ale možná je to tím, že jsem ten večer byl i já utahaný:) Každopádně je to příjemný, odpočinkový film, na který se určitě ještě někdy rád podívám, pokud bude příležitost. Zároveň je to jeden z mála filmů, kde mě bavil Jack Black. 70% (16.01.2011)

Knižní předlohu mám hodně rád a to jak z důvodu očividné Hornbyho vášně k hudbě (tuhle lásku s ním sdílím), tak kvůli výbornému mixu tragiky (typická nostalgičnost ztracených milostných vztahů) a komiky (ještě typičtější chlapská zbrklost v oblasti citů). Tvůrcům se tyto aspekty podařilo do filmu výborně převést, společně (jak zmiňuje kleopatra) se specifickou náladou románu. Takže u mne spokojenost. Pokud budete mít chuť na romanťárnu bez (nebo přinejmenším se zdravou mírou) sentimentality, tak vřele doporučuji. (28.01.2016)