Parade

Sexuálne menšiny, balkánske traumy a snaha o usporiadanie pochodu tých, ktorí sa cítia byť diskriminovaní. Realizácia takto znejúceho námetu je napodiv viac-menej oslobodená od plochých moralít a fráz, namiesto toho ponúka silný, uveriteľný príbeh o tom, ako je takmer vylúčené spoločensky poraziť všeobecne panujúce predsudky . Film sa síce nevyhne zopár klišé o homosexuáloch, či balkánskych národoch, no napriek drobným výhradám ponúka výpoveď, ktorá si nedáva pred nos servítky humanistického pokrytectva a pomedzi LBGT* riadky ukáže život na území bývalej Juhoslávie prenikavým pohľadom zvnútra a zároveň z nadhľadu. Pre mňa osobne prekvapenie roku. *LBGT = Lesbický, Bisexuál, Gay, Transrodový (29.10.2012)

Zaujalo mě to už od prvních záběrů aka takového menšího slovníku "nářečí" nebo spíše "nadávek". Je to holt děs, co se děje všude kolem nás. Nedávno jsem viděla něco s podobnou tématikou a taky mě to hodně dostalo. Hrozně vtipné mi přijdou ty řeči chlapů, co říkají lesbám, že oni je mohou vyléčit a že asi jim to ještě asi nikdo neudělal pořádně... och jak ješitné a hloupé:D Hrozně se mi líbilo, jak se postupně rýsovaly vztahové linie, kdo jak proč co. Srbština je vážně nádherný jazyk aka aby nás nevyjebali a perlička: ve filmu řekli "najebani sme" a české titulky psaly "jsme v prdeli" :D Lemonade byl nehorázně vtipná karikaturka. "A teď když máte přispět k ochraně lidských práv a té kokotiny... (podívá se na tahák napsaný na ruce)... nenásilný komunikaci, se chováte jak buzny!" Nádherný motivační proslov jak prase. Jeho spánkové pozice mě dostaly. Nejlepší byla ta, jak se držel lampy, kolena na židli a nohy na stole. Tohle je jeden z těch naprosto humorných snímků, který zničehonic nahodí něco nehorázně smutného, což jsem opravdu nečekala, takže mě to dost překvapilo. Vtipné mi přišlo to, když se narodil nový oslík a chorvat "Udělám mu profil na fejsbuk hmm?" a vyfotí ho. Nebo záběr, když Lemonade otevřel dveře a tam spala jeho snoubenka s lesbou, kamera se otočí na něj a on? Měl parohy. Měla bych se asi více zaměřit na srbskou tvorbu, protože jsem viděla teprve druhý snímek, ale oba dva mě braly. "Kde jsou Bolek a Lolek?" (20.02.2014)

Mne je jedno ked sa buzny vzajomne pichaju do prdele /hlavne nie mna, ze jo/ a necham ich nech si naprosto nekonfliktne vzajomne skusaju vsetky telesne otvory a vsetky telesne tekutiny. Problem nastava vtedy, ked A/ sa v blizkosti mojej velactenej prdele zacinaju objavovat ovalne a valcovite predmety - vtedy sa zo mna stava eserocka, spolocnost s rucenim obmedzenym, cize ludovo rucim za seba len obmedzene. po B/ ked na mna buzny hystericky ziapu z telky aki su oni normalni, vobec to nie je choroba, bolo to vynate zo zoznamu chorob, oni sa v nicom nelisia od ostatnych, chcu len homorodinky, adopcie deti atd atd ..... a problem nastava, ked sa dozvedam, ze problem je vo mne, lebo som rasisticka, intolerantna, xenofobna a homofobna zruda, jelikoz ten ich seksualny zivot nepovazujem ani picu kurvu za prirodzeny. Tak vtedy som rad ze ich rady kosi isty virus zvany HIV, a vysmievam sa ich utrpeniu ked buzna v rohu fnuka a knuci lebo za jeho seksualne aktivny zivot prisiel kus reality. Akasi bukvica raz povedala . najtazsie na HIV je ze Vam znici cely sexualny zivot - mno mne je to jedno ze HIV im znici ich seksualny zivot ..... nenavist necitim, sak nemam dovod. dnes su prajdy aj Prahe a BA. 20 % (02.05.2019)

S postupující a vše zamořující politickou korektností se stále raději dívám na filmy, které se točí v Maďarsku a na Balkáně. Tento snímek mi byl doporučen, a protože šlo o důvěryhodný zdroj, nebyl důvod váhat. Bojovat za svá práva v zemích, kde nastupuje dialog až ve chvíli, kdy obě strany přežijí první setkání, musí být fakt adrenalin a mně ukápla nejedna slza nad osudem české čtyřprocentní menšiny. No, nemají to u nás lehké... Balkánci mě opravdu nezklamali, ústřední vážné téma dokázali obohatit o svůj často dost svérázný humor (který mi fakt seděl) a vložený road trip po téměř celé bývalé Jugoslávii mi slušně zahýbal s bránicí. Tvůrci vybavili film skvělými postavičkami a dokázali mě bavit od začátku po závěrečné titulky. (03.10.2021)

Parada je film, na ktorý som sa veľmi tešil. Mal lákavú upútavku, akú som už dávno nevidel, obsadenie napovedalo o vysokej kvalite, na titulky do češtiny sa tiež jeden pán odhodlal, keď som si film stiahol a zbežne preklikal bol viac než zaujímavý a keď som ho odporučil následne kamarátovi, lebo ma upútal ešte pred pozretím, on ako mierne liberálny človek, bol z neho nadšený. Nuž teraz som sa k tomu dostal a mierne ma sklamalo, že režisér skvelého filmu Lepa sela lepo gore, a ďalších filmov, bez servítok pred ústami ako Mi nismo andjeli 1 a 2, sa pustil do témy homosexuality takto. Ešte som nevidel filmy Rane a Sveti Georgije ubiva aždahu, ale či po ich videní, zostane pre mňa stále obľúbeným režisérom je otázne. Veľa zbytočných nadáviek, až príliš na môj vkus, vo všetkých jeho filmoch, ale na druhej strane jeho réžia veľa vypovedá o situáciách, vie byť silne tragikomický, prostredie je u neho jedna veľká nádhera a postavy hrajú výborne. Toto bola dosť dobrá komédia, opäť som sa nasmial, na prednáške v škole som sa musel krotiť a po nej na chodbe radšej tiež, aby som sa nesmial ako blázon, po humornej stránke vynikajúce. Po stránke názoru na homosexualitu som nie až tak spokojný. Môj názor na to mám v profile v denníku, s pochodmi nesúhlasím, nie som za to, aby hocijaká menšina morálne kazila spoločnosť a deti, ale taktiež nesúhlasím s ubližovaním týmto ľuďom, veď by mali byť slobodní, bez toho, aby ich niekto napádal a ubližoval im. Taktiež to, že tam niekto zomrel, ale v realite sa na takom pochode nič nestalo, vnímam skôr ako varovný zdvihnutý prst než ako propagandu týmto menšinám. Chvíľami bol film naozaj cestovný, ale taktiež chvíľami aj strácal dych. Moja téma to tiež nie je, navyše sa mi nepáčilo to zabŕdanie do témy Kosova, skôr sa mi páčilo zbližovanie starých kamarátov z jednotlivých častí bývalej Juhoslávie. Bol to však kvalitný film, bol príjemný, je to Dragojevićov štýl, takže viem odpustiť aj keď to nebol nejaký môj šálok kávy. Srdjan prosím už žiadne témy traumatizujúce spoločnosť, ak ich nepojmeš do hĺbky ako sa stalo tu, skús niečo príjemné a obohacujúce srbskú kultúru ako sú filmy iných režisérov ako Testament, či Montevideo, bog te video. Keďže by som si tento film neváhal opäť pustiť, štyri hviezdy dávam s pokojom. (05.11.2012)