Můj bratr Tom

Typ filmu, kdy máte pocit, že se díváte na život někoho jiného a ne na film. Bez hudby, natočen ruční kamerou a úžasnými hereckými výkony a totálně nepředvídatelným dějem. Náhled do psychiky mladých lidí, kteří se setkali se sexuálním zneužíváním a jak se s tím snažili vyrovnávat po svém, spolu. Film mě totálně pohltil a teď se z něj nějak nemůžu dostat... (23.12.2012)

TOM ROTHEROE, MŮJ BRATR TOM (2001) ________ Prolog: Včera, bylo kolem poledního, jsem potkal ženu a dítě. Bylo zavinuté k její hrudi. Seděla, střídavě bořila bradu a rty do jeho kapuce. Dítě mělo modré oči a mlčky na mě hledělo. Mrkalo? Zřejmě to stihlo pokaždé, když jsem mrknul já. Malý hypnotizér. Asi došly v okolí objekty hodné zájmu. Kouká na mě, a tváří se, že ví něco, co já ne. Má snad nějaké tajemství...? Já nevím. Možná to všechno vůbec nesouvisí. Ale, jak bych to mohl vědět...? Když jsem se zvedal k odchodu, v uších doznívaly Ianův hlas a Atmosphere, slyšel jsem padat stříbrný déšť. _____ Kudy uniknout, když pod nohama hoří nebe? Prsty se zarývají pod povrch rozmoklé, rozbahněné země. Vlasy smáčené ve špinavé kaluži. Póry kůže mé i tvé, skrze ně ze sebe temného ven, na povrch našich propletených těl, skrze tvé oči do hlubin. Z bezedné strašlivé propasti zpátky do sebe - nahého, jiného. Tělo Páně požereme k večeři. Dvě lidská mláďata, jež opustila a zradila smečka, jsou vlčími štěňaty, potomky Straby i Mauglího, řvoucími na lesy. Krvavé šrámy si hojí vzájemným zvířecím rozdrásáním. Bolest, která se zrodila z krádeže pocitu bezpečí, tiší závratí z volnosti, kterou cítí bestie, která se urvala ze řetězu - napůl už vlk a napůl ještě ztrápené dítě. Vymknutě šťastní, spolu, v hodině mezi dnem a nocí. Naše surové hry. Naše přátelství. Naše 'nečistá' krev. Naše jednotělo. _____ Nasnímáno v poklusu a na všech čtyřech, mazlení s trávou, ponory v rybníce, tření se o listí stromů. Film je to tak jednoduchý a krásný, až to zabolelo. Za jeho "objevení" dík dvěma citlivým duším, Lence a Karin. _____ Post Scriptum: Do lesů. Křik tvůj ptačí. Přivezla jsi 'tam-odsud' Slunce, barbarko...? ........................... (12.11.2009)

Jak neobyčejně mohou být osudy dvou lidí spřízněné..jak hluboko může člověk sáhnout do svého niterného Já? Tento příběh spojuje dva životy, které nejsou vůbec spjaty náhodou..dovede tedy osud těchto dvou lidí zasáhnout, překvapit a vše zvrátit?Kam až musí sáhnout lidské dno, aby člověk poznal s kým a proč vlastně chce být, jaké hodnoty jsou pro vás v takovou chvíli nejcennější.?Mě tento bizarní příběh upoutal..ač se pocity mísí u různých snímků, tenhle mě svou obyčejnou-neobyčejností zasáhl až na pokraj neočekávanosti, a to nejen svou výbornou stylizaci hereckých výkonů, ale také způsobem natočení kamery..když jste měli být..tak jste uprostřed toho pohádkového lesa opravdu stáli.. (23.11.2010)

Veľmi emotívny a pekný nízkorozpočtový indie film o vzťahu dvoch outsiderov (chlapec a dievča), ktorí z ich boľavých reálnych svetov utekajú do "svojho" lesa a oddávajú sa v ňom oslobodzujúco bláznivým úletom. Ich vzťah napriek silnému priateľskému putu nikdy neprerastie v sex. Maximálne ľudská a otvorená, ale tiež extrémne depresívna a smutná dráma, ktorá vás - podobne ako Trierova Dancer in the Dark - citovo roztrhá. Natočená na digitálnu, autenticky roztrasenú kameru. (03.09.2002)

Netuším, či som vôbec schopná nájsť správne slová, tak silne na mňa príbeh zapôsobil. Za celý svoj život som nezažila, že by sa na obrazovke ocitol dej, ktorý som sama na vlastnej koži prežila- teda až na nepodstatné drobnosti. Viem presne čo znamená cítiť k niekomu také silné puto, že nedáva priestor už pre nikoho ďalšieho. Ak stretnete spriaznenú dušu, môže sa stratiť celý svet. Nič už nie je aké bolo a nič už nie je dôležitejšie, než vaša druhá polovica, ktorá vás učiní tak odolným a úplným, ako by to nikto iný nedokázal. Bojíte sa zostať, ale viete, že nedokážete a ani nechcete odísť. Takáto je absolútna láska. Môžete ju cítiť len k tomu človeku, ktorý vidí do vašej duše, pretože tá jeho je jej súčasťou. Díky whack :) (18.01.2014)