Režie:
Dom RotheroeScénář:
Dom RotheroeKamera:
Robby MüllerHrají:
Jenna Harrison, Ben Whishaw, Honeysuckle Weeks, Adrian Rawlins, Glen Berry, Patrick Godfrey, Ian Thompson, Richard Hope, Peter England, Judith Scott (více)Obsahy(1)
Příběh dvou teenagerů, spřízněných duších, které společně hledají únik před traumatizujícími životními událostmi ve vlastním světě „svého lesa". Silné vzájemné pouto je přitom tak křehké a návrat do reality tak bolestivý. Dokumentarista Dom Rotheroe chtěl ve svém hraném debutu zachytit intenzitu a intimitu vztahu hlavních hrdinů, proto se rozhodl pro ruční digitální kameru, kterou vedl Robby Müller, zkušený holandský kameraman, jenž točil s režiséry, jako jsou Jim Jarmusch, Wim Wenders nebo Lars von Trier. (Fresh Film Fest)
(více)Recenze (83)
Velice silný zážitek a film, který mi bude ještě dlouho vrtat v hlavě. Jediný problém je u mě to, že roztřesená kamera mi způsobuje závrať, což mě prostě ruší a musím se pekelně soustředit, abych ten nepříjemný pocit potlačila. To, že jsem i přes tento problém dokázala vnímat tu nádheru, je jasným důkazem, jak moc mě to zasáhlo. Pár klidných, statických záběrů v pravou chvíli a jdu nepochybně do plných. Viděno během Season Challenge tour 2015. ()
Emocionálne na cucky ma trhajúci príbeh vzťahu Toma a Jessicy úspešne odoláva smetisku spoločenských banalít, agresií, recesií a povrchných flirtov anglických teens. Celé to akoby tiahne do nejakého postmoderného poňatia shakespearovského kopanca do zadku. No proste naprostá filmová mágia. Paralela nejakého mystického zákona Love story a poriadnej milovačky prekladanej traumatizujúcimi životnými udalosťami, nastavenej až halucinogénne (najmä keď v kine čerstvo nalakovali parkety). Dom Rotheroe vykresluje tým najrealistickejším spôsobom maximálne introspektívne pôsobiaci svet. Bez srandy píšem, že tu ide o jedno z najgeniálnejších, najosobnejších a najemotívnejších diel modernej kinematografie! Howk (viac info o filme tu) ()
"Ať naživu, nebo v hrobě, ty mě, já tebe, nosíme v sobě.." Když se ptáte, co je to láska, odpovědět se dá mnoha způsoby, ale tenhle film vám dá nadpozemský pocit, že láska má mnohdy takový rozměr o kterém je lepší raději jen snít. Depresivní,silně emoční snímek, na který doporučuji vyrovnanou náladu jelikož umí dost stáhnout a přiškrtit divákovu duši. ()
Kto sa bojí, nech nechodí do lesa. Kto je ale naopak vysratý zo života, ten do lesa chodí asi stále. No neviem, príbehy o outsideroch sa mi asi prejedli, dopozerané na tri razy. Kamera pripomenula hon na marylandskú čarodejnicu, indie film so všetkým, čo k tomu patrí. Hlavní hrdinovia vskutku poľutovaniahodné existencie, napriek tomu ma živelnosť tohto príbehu akosi nevtiahla. A ešte by ma veľmi zaujímalo, kto im každý deň pral tie krásne školské uniformy vyváľané v blate a špinavom lístí. ()
No nevim, působí to hodně nízkorozpočtově, je používaná jen jedna ruční kamera, postavy se snímaj strašně zblízka, oddaluje se to a přibližuje v jednom záběru, mě to docela vadilo, bylo to snímaný jak nějakej dokument, navíc ani příběh o dvou spřízněných duších mi moc neseděl nebo spíš mě nezaujal, bylo to až moc divný, i když v kontextu následnýho odhalování jejich životů nakonec vcelku pochopitelný, ale na druhou stranu, na to jak to vypadá celý lacině, tak herci jsou fakt skvělý. ()
Reklama