Suite Française

„MŮJ OTEC ŘÍKÁVAL: POKUD CHCEŠ VIDĚT PRAVOU TVÁŘ LIDÍ, ZAČNEŠ VÁLKU“… /// V roce 1940 se Francie stává okupovanou krajinou. Do venkovskýho městečka Bussy přijížděj Němci a vezou sebou všechny strasti, který okupace přináší. Lidi začínaj ukazovat svoji pravou tvář, ale film dlouho míjí válečný úklady, protože je třeba se k sobě chovat slušně. No a slušnost se dá i v lásku proměnit… Taková červená knihovna. Z války jen uniformy a hlavní jsou vztahy. ON hraje na klavír, ONA taky, takže brzy dojde na prvního francouzáka (hovno popravu. Holky ví, jak to myslím!). A když už bych málem zapomněl, že je ta válka, nastanou situace, který tu červenou knihovnu přebijou. Naštěstí. Takže, co já vím…, třeba na rozdíl od Adaline půjdou zrovna tady holky vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenný nedokončený román, který napsala Irena Nemirovská, neznám. 2.) Mám pochopení pro chtíč. 3.) Thx za titule „Sarinka.luc“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (12.07.2015)

Blé, sladké jako hovno z nutrie. Obyčejná a vtíravá červená knihovna s až panensky odpudivou Michelle Williams. Klasická romantická šablona se zakázaným vztahem, dobrým člověkem ve službách zla a s hormonálně nevyrovnanou a sexuálně frustrovanou nánou, která nakonec najde sílu popřít svůj jang a ani k tomu nepotřebuje pocítit jeho pevný jin. Skoro to vypadá, že jsem Suite francaise odsoudil k odpadu, viďte? Ale kdepak, co vás vede. Slzičku jsem sice nezamáčkl, ale nenáročnou blbinku s pěknými obrázky nelze odsuzovat. Jen ta reklama se Semity (nejen) na konci mohla být méně vyděračskou, ale tak utrpení se pořád dobře prodává, chápu. Viděno během Season Challenge tour 2015 (09.10.2015)

Iréne Némirovsky, spisovateľka židovského pôvodu pochádzala z Ukrajiny, a v roku 1941 keď žila vo Francúzsku sa rozhodla napísať román Francúzska suita, ktorý by dokázal vystihnúť celý rozsah a atmosféru ľudských osudov v nacistami okupovanom Francúzsku. Pôvodne sa mal skladať z piatich častí. Stihla napísať iba prvé dve. Prvá časť Storm in June (Búrka v júni) je vynikajúci opis skupiny Parížanov, ktorí utekajú pred prichádzajúcimi Nemcami. Druhá časť Dolce opisuje každodenný život v mestečku v okupovanej zóne, kde musia ľudia ubytovať Nemcov a žiť s nimi pod jednou strechou. Viac napísať nestihla lebo 13. júla 1942 ju zatkla francúzska polícia a 17. júla ju v konvoji číslo šesť deportovali do Osvienčimu. Zomrela 17. augusta 1942 v plynovej komore koncentračného tábora Auschwitz – Birkenau. Jej manžel ju prežil len o niekoľko mesiacov. Obidvom jej dcéram pomohli cudzí ľudia prežiť a keď po vojne sa snažili hľadať pomoc u svojej starej mamy Fanny, ktorá strávila roky vojny bezstarostným životom v Nice, odmietla ich vpustiť do domu a poslala ich do sirotinca. (23.06.2015)

Nic z čeho bych si sedl na zadek a jsem toho názoru, že pokud by osud Ireny Nemirovské nebyl takový jaký byl, neštěkl by pes ani po knížce. Ale i když je to romantika nejhrubšího zrna, natočené je to dobře. Líbilo se mi, že film/kniha jde proti zažitým pořádkům a nelíčí okupanty vyloženě jako tyrany, kteří znásilňují ženy a drancují domy, ale jako obyčejné vojáky, kteří se v nastálé situaci snaží s místními nějak koexistovat. Samozřejmě parchanti se tam najdou, ale to se dá říct i o některých místních, kteří se snaží díky svému postavení získat různé výhody. Ta oboustranná vyváženost mě bavila. A bavili i herci, ale v tomto případě se jedná spíš o představitele vedlejších postav na čele se spolehlivou K.S. Thomas, čímž ovšem nechci říct, že bych měl něco proti Schoenaertsovi a Michelle Williams. Těžko se k němu kdy vrátím, ale za jedno podívání film stojí. 70% (29.11.2015)

A máme tu ďalší film, kde očakávania boli vysoké, no potom všetko začalo padať, keď si uvedomíme, že tu máme hlavne love story, ktorú sme videli miliónkrát a ďalšie dejové línie, ktoré sme videli miliónkrát. Ale aby som film mohol pochváliť aspoň trochu, nikdy nejde do fázy, že by bol frustrujúci alebo otravný. Nie je v ňom nič hrozné, no súčasne v ňom nie je nič, čo by sa dalo považovať za dobré. Je to len láska medzi dvoma protagonistami, ktorú sme videli už veľakrát, a samozrejme to medzi nimi nemôže fungovať a všetko to bla bla... a ak chceme mať konflikt, tak k tomu pridajme príbeh "Hájnikovej Ženy" od Hviezdoslava ako vedľajší dej, ktorý dokopy tiež nikam nevedie. Prvú polku filmu sa nič nedeje a sústredí sa úplne nesprávnym smerom. V druhej polke sa konečne veci začínajú diať, ale podľa mňa nie sú ani vtedy zaujímavé. Zo všetkých filmov, čo som videl o vojne, ma tento bral zatiaľ absolútne najmenej. A hoci spadá v mojich očiach do okey kategórie, nemyslím si, že by som sa k nemu ešte niekedy vrátil. (25.07.2015)