Bůh ti žehnej, Ozzy Osbourne

Miluju tohodle chlapíka, celoživotně, neodvolatelně. Není vyplašenějšího dítěte v dospělém těle a Sharon obdivuju za lásku obětavou, ale byla by s ním, kdyby se nudila? Tenhle dokument upozadil hudbu, víc se soustředil na Ozzyho pití a drogy a decimování lidí kolem sebe. Ozzy jako těžký sobec, současně ale své utrápené hluboce miluje. A pak se pomodlí, políbí kříž, který mu na koleně udělal táta a vyjde před dav uctívající ho bez ohledu, jak starý a jak komický už může někomu připadat, a spustí třebáá ... No more Tears, aby nakonec z postele s pohledem na animáček zavolal své chůvě Sharon, že to bylo senzační. No, nezbožňujte ho. (29.08.2016)

Nebavil som sa. Neviem, čo chcela rodina Osbournová týmto filmom povedať. Najskôr na Ozzyho nahádžme všetku špinu, čo sa doňho zmestí a v posledných 10-tich minútach vyvolajme obrovské zľutovanie? Osobne u mňa Ozzy klesol po tomto filme z takmer nulovej vedomosti na hranicu absolútneho znechutenia. Dokonca ju možno prekročil. Takýto človek si nemá prečo zaslúžiť akúkoľvek štipku obdivu. A s touto nechuťou sa zviezol aj samotný film. (05.06.2013)

NEJBLÁZNIVĚJŠÍ POSTAVA ROCKU.... /// Pojďte si poslechnout, jak nesebevědomej, věčně nalitej feťák, blázen, bavič a (no jasně) zpěvák vypráví o životě. Chlast, drogy a Rock'n'Roll! Že je to vohraný? Hmm, asi jo, ale v případě Ozzyho je to víc než jen holej fakt. Bez obalu mluví o svých vzestupech a pádech, o tom, že ,,vokno“ člověk nemusí mít jen jeden večer, ale klidně celý desetiletí. Ano, Ozzy povýšil excesy rockovejch hvězd na úplně jinej level. Těžko říct, jestli si tímhle dokumentem získá nový fanoušky. Přesto je to film hodně důležitej. Je totiž důkazem, že dokázal porazit démona! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Považuju za nutný dětem vysvětlit, že první nebyli Black Sabbath, ale Beatles. 2.) Nevím kdo byl Randy Rhoads. 3.) Žiju se závislákem. 4.) Thx za titule ,,Amy831“ a ,,tyntynka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (13.06.2012)

Pěkně zpracovaný dokument o životě rockové hvězdy. Jelikož jsem znal Ozzyho příběh jenom v hrubých konturách, pár nových, zajímavých věcí jsem se tu dozvěděl. Dokument poctivě mapuje Ozzyho život od jeho dětství, přes éru s Black Sabbath, sólovou dráhu, neuvěřitelné excesy a naprostou závislost na alkoholu a drogách až po totální vystřízlivění v posledních několika letech. Docela mě překvapila otevřenost, s jakou dokáže hlavní protagonista a jeho rodina o všech jeho problémech mluvit... asi průprava z The Osbournes, který jsem (naštěstí) neviděl. Je skutečně s podivem, že člověk, který ochutnal snad celou Mendělejevovu tabulku, se dožil 63 let a je stále schopen jakž takž fungovat (no možná líp než kdykoliv předtím, když si zvládl udělat i řidičák). Jak sám přiznal, často mu to už nezpívá ani na 50 %, ale stejně se na jeho červnový koncert v Praze těším :-) Let's go fuckin' crazy!!! (23.02.2012)

Je to v podstatě docela smutnej příběh, kterej se dá shrnout jednou větou, kterou sám Ozzy ve filmu pronese: "I had a car, I had a house, I had a lot of money.... I was king of the fucking world in my 22." Je až zajímavý, jak může ustrašenej kluk a introvert s malou dušičkou ukrytou někde uvnitř dělat frontmana jedné z největších metalových kapel. A aby to všechno nějak ustál a zvládl, tak chlastal a bral všechno, co bylo po ruce. A když pak v závěru dokumentu pronese, že až teprve teď (po šedesátce) je šťastnej a užívá si život, je to fakt smutný. A řidičák si taky udělal na starý kolena, protože celej život byl tak mimo, že by mu ho nikdy nedali. Ale teď se cítí svobodnej, sedne do auta a jede, kam se mu zachce. Tomu říkám paradox. :) A i když už mu to moc nezpívá a je celkově takovej zpomalenej, jsem rád, že jsem ho před pár rokama viděl naživo. Protože Ozzy je prostě legenda, ať se děje, co se děje. (01.10.2016)