Bláznova smrt

Tak nějak příliš zatuchlé, křečovité a svázané, zkrátka nepovedené. Socialistické schéma: noví moderní a svižní lidé (policajti) versus zkrachovalá rodinka prvorepublikových zbohatlíků. Není tam žádná hezká scéna, žádný povedený vtip, nic, proč by to měl člověk určitě znovu vidět. Snad jen mladinká Táňa Fischerová vybočuje svoji krásou z přemíry šedi. (21.10.2016)

Druhý film s kapitánem Exnerem, tentokrát v podání Petra Kostky, žel naráží na příšerné zpracování, které nedokážou zachránit ani herecké hvězdy v čele s Jiřinou Štěpničkovou a Jaroslavem Marvanem. Je to velká škoda, protože zápletka a hledání motivu vraždy mentálně handicapovaného příbuzného slibovala slušný potenciál. Velké plus tu má výborná hudba dirigenta Štěpána Koníčka. (11.06.2023)

"Víte, že je zakázáno vyslýchat opilé nebo opíjet vyslýchané?" Kapitán Exner to ví a taky ví, že i zdánlivě nevinný úmrtí může být tak trochu vražda. Taky rád tančí a dokáže být taková vtěrka, že se nastěhuje i s týmem do domu rodiny zavražděnýho. Tak to jsem si užil. Stejně dobrý byly domněnky, postřehy a drby podezřelých. A tím to dobrý končí, protože to celý bylo strašně moc televizní. Nakonec mi bylo celkem jedno, kdo je vrah a to u detektivek nikdy není dobře. Aspoň teda myslím. (03.01.2022)

U srovnání s dřívějším Exnerem Valou i pozdějším Exnerem Kodetem je Exner Kostka rozhodně nejnudnější, nehledě na to, že v tomto případě vůbec nelze hovořit o nějakém exnerovském typu (byť jistá elegance ani jemu nechybí). Zřejmě je to dáno dobou vzniku, čemuž konvenuje i neexnerovská cudnost, s jakou se kolem kapitána nechají motat nadějné objekty Fischerová, Rázlová, Merunková. Na druhé straně se Exner Kostka v některých momentech zdá mít zajímavý psychologický potenciál, což u ostatních Exnerů nehrozí. Stejný potenciál je ostatně i u vyšetřované rodiny, k čemuž se přidává jakási historicko-společenská tíže, neboť otec rodiny je pojat jako ukázkový dobou semletý "třídní nepřítel", čehož je pro atmosféru celé hry velmi dobře využito (zvláště také díky podání starého Marvana). Zde se můžeme právem pohoršovat nad prorežimní tendenčností ("buržoazní rodina"), čímž se ale připravíme o historicky jedinečný úhel pohledu. Ostatně motivu třídního nepřítele v televizních exnerovkách si blíže všimnu při jiné příležitosti. Přes naznačený potenciál je hra Bláznova smrt bohužel jen velmi nudnou detektivkou s poněkud vykleštěným Exnerem, s velmi okatým prozrazením pachatele už po třech pětinách stopáže a s velmi trapným úvodním pokusem o zobrazení protivného "blázna". Naštěstí alespoň s některými příjemnými hereckými kreacemi a s dobovým bonbónkem v podobě číšníkovy prosby k tančícímu páru "Prosím, ne tak výstředně. Máme někdy potíže". (08.09.2018)

Docela mě překvapuje poměrně nízké hodnocení tohoto TV kriminálního dramatu. Podle mého soudu se jedná o docela zdařilý televizní film, v němž se představila celá plejáda hereckých hvězd, mladičkým Petrem Kostkou v roli kpt. Exnera počínaje, dále samozřejmě přes herecké bardy Jaroslava Marvana, Jiřinu Štěpničkovou nebo Františka Vicenu a mladými perspektivními hereckými kádry Jiřím Lábusem, Václavem Postráneckým či Reginou Rázlovou konče. Ačkoliv kapitána Exnera ztvárnilo mnoho kvalitních českých herců, myslím si, že Petr Kostka bezesporu patřil k jednomu z těch nejlepších a nejcharismatičtějších zároveň. Tento detektivní snímek hodnotím určitě pozitivně. (11.06.2018)