Mama

Na čtyři pětiny stopáže budu za devět měsíců jistě s klidem vzpomínat jako na ukázku toho nejlepšího, co se letos v rámci hororového žánru urodilo. Pomalu budovaná atmosféra, znepokojující momenty, dobří herci. Je to přibližně na úrovni loňského Sinistra, takže spokojenost veliká. O to větší je škoda závěru, který po emoční stránce dost možná fungoval na papíře (takovéhle vcelku dojemné zakončení by mohlo mít něco do sebe), ale na plátně prostě nefunguje. Může za to tuna zbytečného CGI, kdy digitální není jenom bubák (má fakt divnej ksicht, což v tomto případě nemyslím jako pozitivum), ale imho i všechno okolo (skála) - a pokud ne, tak to tak alespoň vypadá. Jak říkám, je to fakt škoda, ale ani ta závěrečná desetiminutovka pořád není tak strašná, aby zcela vygumovala předchozí hodinku a kus veskrze příjemného strašení. (23.03.2013)

Zase jeden z těch žánrových prefabrikátů, které se liší pouze kvalitou základní myšlenky, ale jsou naprosto identické ve svém zpracování. Tomuhle snímku by mnohem více slušela španělská duchařská škola, kterou jsem tak nějak kvůli produkující zemi očekával, Muschietti bohužel sází na druhou provařenou variantu, Japonsko v americkém vhskovém podání. Bohužel to nezachraňuje ani máma s koňským ksichtem, která si asi odskočila z nějakého staršího animáku. (27.03.2013)

Asi bych lhala, kdybych řekla že nejsem zklamaná. Jsem.. a vlastně docela dost. Začnu ale z té lepší stránky. Na rozdíl od většiny hororů, kde se v první polovině filmu nic neděje, Mama vyniká. První polovinu filmu zdobí mrazivá atmosféra, napětí, zvědavost a tím i (ne)příjemný pocit spolu se strachem. V tu chvíli jsem byla opravdu spokojená, měla jsem takový ten blažený výraz, libovala jsem si v tom, rochnila se, že se má očekávání naplnila. Jenže... tady je jedno velké JENŽE, tenhle můj stav trval bohužel jen první polovinu filmu. Ne, že by to byl nějaký velký průser, ale pokud Mama někde trpí a má nedostatky, tak v druhé polovině, nebo spíše v poslední třetině filmu. Ono totiž to napětí, zvídavost a mrazivá atmosféra opadne velmi rychle a to v důsledku toho, že Mama se na obrazovce objeví víckrát, než by měla. Myslím si, že neměla dostat tolik prostoru, ale měla zůstat ve stínu, neodhalená. To už mě více znepokojila ta malá divná holčička Lily, ta byla vážně creepy. Ale abych se tu moc nerozepisovala.. Mama je originální, co se týče původní myšlenky a nápadu, za vidění určitě stojí a většinu diváků uspokojí, především ty nenáročné. Ale nemůžu takový horor ohodnotit stejně, jako např. The Conjuring. Přijde mi to nefér a tak snižuji hodnocení na 3*. (18.03.2013)

Teprva když uvěříte v démony, budete připraveni začít s nimi bojovat... Mama je výkřik v tichu a ticho ve výkřiku, pohádka s del Torovsky výtvarnou démonologií, psychologická i fyzická. Andres Muschietti hraje od počátku riskantní partii, novošpanelská hororová vlna už má natolik charakteristický rukopis, že se pomalu začíná, stejně jako asijské duchařiny, opakovat ve výrazu. Máma má vždycky pravdu a je tak trochu lapená v temnotě, pomalu odkrývá svůj příběh, aby se minutu po minutě zdála být nepřemožitelným zlem. A za oponou toho všeho, nutně empatický příběh o síle pouta mezi dítětem a matkou, mezi sestrami. Jo, konfrontovat dítě s temnotou je sázka na jistotu, která vyjde tehdy, pokud je dítě autentické, pokud příliš nehraje, nepřehrává. Megan Charpentier, ale především nepochopitelně uvěřitelná Isabelle Nélisse , jsou samy sobě příběhem. Vizuálně působivý obal, nápaditá hra s dlouhým, ikonově poskládaným záběrem, kdy si váš zrak najde přesně to, co chtějí, aby našel, skvěle padnoucí hudba Fernanda Velázqueze. Ne, Mama není dokonalá, atmosféra je v závěru možná až příliš artová, přesto je lidská, svrchovaně somatická. A to je u moderního hororu, teda aspoň pro mě, sakra dobře! Mateřsky nekonzumních [final rate: 75%] (27.07.2013)

Rok po Sinister další bombastický horor s naprosto skvělou atmosférou. Zpracování MAMY bylo famózní a její postava naháněla strach. Dokonce i pár povedených lekaček, u kterých divák vyletí z kůže. Naštěstí trailer neukázal nic zásadního, takže jsem se i přesto bavil. Mám jedinou námitku a to závěr, mohl být trošku jiný. Sice není typický, ale přesto nebavil na 100% jako celý snímek.. 9/10 = 90% (31.03.2013)