Pokrevní pouto

Mazlivě obsazená oldschool kriminálka ve stylové sedmdesátkové výpravě z dílny Guillama Caneta, který mě bavil už svým předešlým snímkem a tady evidentně složil poklonu svému oblíbenému žánru. Možná mohl zvolit méně profláklé dobové hitovky, a že jimi soundtrack fakt nešetří, ale to je jen malý a akceptovatelný vroubek. Na druhé straně na vás čeká fakticky fajnová filmařina, která sice neobjevuje penicilin, ale staví na vynikajících hercích, silném dramopětí (drama kombinované s napětím :-) a perfektním filmařském řemesle. Canet přesvědčuje, že umí. 85% (07.11.2021)

Obsah už jsme viděli stokrát, ale ta forma ! Občas z toho cítíte ten hmatatelně špinavý a syrově ponurý feeling zákoutí upocené tělocvičny (Million Dollar Baby), který se pravidělně mění na krásná panoramata a výtečné, dobově sladěné ex/interiéry (Americký Gangster), přičemž výrazovými prostředky je to tak někde mezi. Dostatečně hmatatelné, syrové, strohé a přízemní a zároveň ne příliš zrnité, roztřesené, či jakkoliv rušivé. Herecky velmi silné nejen co se seznamu jmen týče. Emocionálně rozvrstvené tak akorát. (28.05.2014)

Bratři jak se patří! Jeden je mizerný polda a druhý střílí Taliány v obchůdcích produkujících do světa mražené polotovary. Policista musí zabásnout přítele své bývalé, aby se k němu bývalá vrátila, což následně propuštěný bývalý (ano, je to zmatené) nese dosti nelibě. Na stranu druhou, zlý bratr obcuje s Milou Kunis a Marion ergo je jasné, že fešné holky letí pouze na muže drsné (asi konečně navštívím tatérské studio a nechám si na rameno aplikovat delfína s merunou na čumáku). Nebýt to tak syrově rozvleklé, tak to mohla být skvělá podívaná. 40% Celosvětový výdělek k 10. 4. 2014: $42,472 (10.04.2014)

Ve filmu je zcela všechno podřízeno plytkému ústřednímu tématu - vztahu bratrů, z nichž je jeden kriminálník a druhej policajt. Bohužel se tím vytratil veškerý potenciál filmu a divák je odsouzen ke sledování nezáživných proměn a gradace bratrských vztahů. Do toho občas Clive Owen šikanuje svojí ženu, bezdůvodně střílí do lidí a bezradně čumí na ohavnou Milu Kunis. Ve filmu je všechno vyvedeno věrně jako v 70. letech (auta, účesy, hadry, nábytek...) a tvůrci to dotáhli do takové dokonalosti, že je film dokonce i stejně blbej a nudnej, jako byly kriminálky před 40 lety. Ve filmu jsou naprosto neuvěřitelný scény, kterými scénáristi asi chtěli eskalovat napětí mezi postavami; policajt tak například účelově pošle do vazby nebezpečnýho magora a pak začne nevybíravě pronásledovat a obtěžovat jeho ženu, která ho hystericky odmítá, ale poté, co jí znásilní, se do něj zamiluje (jako ze života), na konci se všichni strašně diví, že po nich mezitím propuštěnej magor jde a chce je oddělat. Nebo scéna, v níž se čerstvě z kriminálu propuštěnej Owen nakvartýruje do bytu svýho policejního bratra a aniž by zatím stihl něco provést, dostane policejní bratr nevídanou nabídku od svýho šéfa, že buďto pošle Owena do prdele anebo poletí z práce. (25.07.2014)

Skvělé retro, stylová atmosféra, krásné slečny i parádní dobová muzika dávaly tomuto snímku velkou šanci na úspěch, ale úplně to nevyšlo. Důvodem patrně bude občas podivné jednání postav a zejména to, že uvěřit v bratrskou lásku Franka s Chrisem by se mi patrně nepodařilo ani kdyby synchronizovaně plakali nad hrobem svého otce, úplně cizí babičky či oblíbeného papouška. Nicméně už kvůli tomu skvělému obsazení stojí za to na tento snímek mrknout, ale pozor na to, aby si to Chris nevyložil špatně. On totiž dělá díry do cizích hlav velmi působivě. (06.10.2014)