Můj vysvlečenej deník

Vzhľadom k dosť podpriemerným hodnoteniam som nemal prakticky žiadne veľké očakávania. Ale takýto žáner s rozprávačom á la Bridget Jones mi celkom pasuje - a film sa mi napokon nadmieru páčil. Najmä tá spontánnosť a bezprostrednosť postáv, ktorá dosť prirodzene reflektovala reálne správanie a reakcie ľudí, hoci niektoré scény boli predsa len trochu zbytočne prehnané. Mám pocit, že tu bola dosť trefne vystihnutá premenlivosť medziľudských vzťahov - ako sa to všetko v momente dokáže zmeniť ako preklopenie presýpacích hodín. Takže celkovo ma tento film zaujal. Navyše, aj na sympatické mladé herečky sa veľmi dobre pozeralo a dialógy mali často naozaj tragikomický sarkastický nádych (a to mám naozaj rád). Takže, s čistým svedomím 4*. (27.02.2019)

Příběh je asi stejně "složitý" jako věta z oficiálního textu distributora: "Johana se totiž nečekaně zamiluje, začne pátrat po muži ze starých dopisů, který znal její mámu, když byla naživu a který by mohl být jejím biologickým otcem, a její deník, kde je úplně všechno, chtějí vydat jako knížku." Přemrštěná stopáž se dá díky Veronice Kubařové vydržet. (14.04.2014)

Pořád jsem měl pocit, že vidím Román pro ženy 2. Jenže tady chyběl ten švih, humor, nadhled, herci "tahouni" a celková propracovanost. Jako zmapování maglajzu v hlavě teenagera je to ale docela povedené. Petra Špalková film podrží ve správné chvíli a druhá půlka se tím výrazně zlepšuje. Nevidím to zdaleka na takovou tragédii, jak se tu podává. Je to zkrátka jen o tom, že puberta je příběhově naprosto o ničem, stejně jako tento film. 65% (02.03.2014)

Pochybuji, že prázdnota filmu měla být odrazem prázdnoty života jeho hrdinek, které se jen opíjejí, konzumují lehké drogy a navazují povrchní sexuální vztahy, přesvědčeny zřejmě o jejich osudovosti. Co je fakt, psychická labilita a nevyrovnanost, které je (ale i chlapce) vedou po prvním větším milostném zklamání k pokusu o sebevraždu. Bod za macechu P. Špalkové, jedinou ženskou postavu filmu, která to má v hlavě srovnané. (14.04.2014)

Dospěl jsem k názoru, že by se mi snímek mohl líbit, jen pokud bych utrpěl náhlý stav zastydlé puberty a pokud bych k tomu disponoval jiným uspořádáním chromozomů. Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nesplňuji ani jednu z výše uvedených podmínek, mi film nic nedal a já se k němu zachovám recipročně. Zaujalo mě jen zjištění, že jsem snad poprvé viděl Petru Špalkovou v roli sympaťačky, ale všechno ostatní na mě působilo....no, a to byl ten problém, ono to na mě vlastně nepůsobilo. Nějakou dobu jsem prostě sledoval, jak se odvíjí jakýsi děj, který šel totálně mimo mě, pak vyjely závěrečné titulky a já jsem se ani nenaštval, že jsem ztratil půldruhé hodiny života. Prostě nic. Bez chuti, bez zápachu, bez emocí. Byla to taková dokonale sterilní záležitost. / Poučení: Vždy podélně, nikdy příčně. (05.03.2023)