Když Burian prášil

Ne tak dobré, jak by člověk čekal, ale zklamání to není. Zdá se mi však, že pořádná legrace začala, až když se na scéně objevil Čeněk Šlégl, což je skoro ke konci. Na hraběte Kocharowského jakoby se čekalo celý film, protože až s jeho příchodem začne vznikat nejvíce komických situací a i Burian-Prášil má vedle sebe konečně figurku, která ho dostane do sedla. Konec přináší zábavu také v tom, že se všechno tak zašmodrchá, že může pomoct už jen psychiatr :) 3 + 1 za fajn Buriana, pozoruhodnou Zorku Janů a komického Šlégla, kterému by dal člověk na přivítanou a seznámení také nejraději p-s- :-) (10.05.2020)

Od malička byl tenhle Burianův film pro mě nedostižným a tak to i zůstane!! Vlasta lakuje, lakuje a není k zastavení. Geniální zápletky, nehorázný scénky, hláška za hláškou a nejlepší herecké obsazení. Ty figury a figurky - každá má svoje kouzlo a hraje na plný plyn (hrabě Kocharowski, Ema, Ronald, hostinský, lesník Patočka, atd, atd...). Vždycky, (už snad po tisícekráté) se nehorázně bavím a tenhle film bude pro mě navždy na první příčce ve filmografii našeho nejlepšího komika - Vlasty Buriana. " Tady máš pro jistotu jeden notes, je čistej a nepopsanej..." KULT!!! (26.12.2017)

Výborné. Vyřízeno k dennímu pořádku. Kochal jsem se, jako Kocharowski. Pochopitelně ptákovina, ale na rok vzniku sladká. Vůbec přemýšlím, jak se filmovým tvůrcům ve válečné době podařilo úplně vytěsnit jakýkoli německý, natož pak okupační, prvek z prakticky veškerých filmových zpracování. Dokonce se neobjevuje ani jediný německý nápis. 85%. (26.03.2010)

Upraveno v červnu 2020. Baron Prášil, film Martina Friče na základě divadelní hry Rudolfa Kautského, je českou variací na Shakespearovu Komedii plnou omylů. K parodickému vytržení melodramatické potřeby se přidává malé škádlení intimními a pečlivě tajenými hříchy soukromých životů a klaunova exhibice s tělesnou ekvilibristikou a cirkusovými triky. To parodické rozohnění se jízlivým tónem vyrovnává s pokrytectvím, nerozčiluje se, ale kreslí jiskry a vášeň na porcelánové okraje talířů. Pohonem dynamického pohybu je soustřední všech souběhů událostí do jednoho okamžiku a zmatení z nevyřčeného, či nedopovězeného. Hlavním prostředkem klaunovy zábavy je Jan Maria Archibald Prášil (přesvědčivý Vlasta Burian), baron s uhlazeným způsobem života. Hříchy z mládí jsou pečlivě zaevidované, přesto se situace pro svou nepřehlednost zvrhává v klaunovu žádostivost a opatrné klení. Hlavní ženskou postavou je Olga (zajímavá Meda Valentová), baronka a počestná choť Archibaldova. Tajemství mládí se přihlásilo výčitkou svědomí, tu následuje nedokonalá snaha o vyrovnání se s nitrem. Důležitou postavou je Arnošt Benda (velmi příjemný Oldřich Nový), nový tajemník barona Prášila. Jeho soukromé tajemství se připravuje k nesmělému přiznání, ale silná koncentrace hříchů vytváří obtížně překonatelnou hradbu omylů a zmatení. Významnou postavou je Karla (příjemná Zorka Janů), komtesa a baronova čerstvě dospělá dcera. Bezstarostnost dívčina tajemství je znenadání zastrašena a zmatena příliš vysokou intenzitou hromadného napravování pradávných hříchů mládí. Výraznou postavou je Ronald (zajímavý František Roland), vždy spolehlivý a dlouhá léta věrný a za každé situace diskrétní komorník barona Prášila v jeho poklescích a nepřístojnostech. K výraznějším postavám patří také Ema Lindová (příjemná Anna Steimarová), Olžina kamarádka v neschopnosti odjezdu. Nevyřčená tajemství ponoukají zvědavost, proto se snaží vytrvat až do samotného konce. Nepřehlédnutelnou postavou je Bohdan Kocharowski (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), hrabě s dávným tajemstvím a toužebným přáním otcovského práva. Z dalších rolí: Arnoštův zaskočený tatínek Bedřich Emanuel Benda (Jaroslav Marvan), Arnoštova matka v náhlém záchvatu podezření Marie Bendová, rozená Šulcová (Ella Nollová), ochotný hostinský Na zámecké (Theodor Pištěk), úslužný číšník Na zámecké (František Filipovský), či opilec z baronské milosti a lesník Patočka (Václav Trégl). Fričův Baron Prášil je plný živelné energie, parodického koketování a klaunského trumfování. Patří k těm lepším kusům kabaretního komika Vlasty Buriana. (15.08.2011)

Film akoby sa celú prvú polovicu skladal z dvoch filmov. Jeden burianovský, kde si hraje Burian sám pre seba so svojimi poľovníckymi historkami o jeleňovi a višni a svojráznymi hudobnými číslami a druhý film normálny s výbornými hercami a obstojným príbehom o komplikovaných rodinných vzťahoch. Našťastie sa to ku koncu spojí, trápne fóry sa vytratia a môžem to považovať za priemernú veselohru minulých čias. (14.05.2014)