Suspiria

Nezbývá mi než pošpinit hororovou klasiku. Argentova SUSPIRIA sází na hnusnou krásu německé baletní školy, prvoplánové děsy, světla a syté barvy, snovost, nudné mysteriózno a unylou hlavní hrdinku. Kde mnozí obdivují, já si klepu na čelo a s čím dál větším nezájmem čekám, až ten film konečně dospěje v závěrečné titulky. Zajímavý (alespoň než se okoukal) byl ale vizuál, asi dvě scény nebyly vůbec k zahození, a také se mi líbil hlavní hudební motiv - jednoduchá melodie podložená úchylně záhrobním hlasem. Jinak nic, takže tu nahrazuji J*A*S*Movy odvolané dvě hvězdy (ty moje ale zůstanou). (23.01.2011)

No pane jo. Moje první střetnutí s panem Argentem a jsem unešen. Vynikající režie, skvělá hra s barvami a ta hudba podbarvující pořádně hutnou atmosféru... Na místy opravdu strašidelném hororu mě jen vadil minimální příběh, na který jsem já osobně trochu vysazenej. Kdyby si Argento trochu vyhrál i s ním, tak bych ani minutu neváhal s plným hodnocením. (8/10) (22.08.2007)

Subjektiv má tu vadu, že strachy reálného života berou mu schopnost báti se u filmu. Dneska jsem, já strašpytel, třebas letěl letadlem. Tudiž je vlastně s podivem, že Argento dovedl vzbudit svou Suspirií ve mně, když ne strach, tak alespoň zájem o filmové dění. Všechna čest u nehororového diváka mého ražení. Zručně buduje atmosféru, v níž neviditelné zlo provádí nepochopitelné činy a hrdinky o samotě v zlověstném tichu čelí nebezpečí (skvělá scéna na osamělém náměstí). Lekačky má v malíku, pečlivě odhadne okamžik, v němž divák dospěje k přesvědčení: "Á, teď už se nic nestane." Či onen pocit vytvoří. A teprve tehdy se to stane. Pro zručného hrůzomistra je to možná rutina. Prostředí a vůbec celé výtvarné řešení Suspirie však do kategorie "rutinní" určitě nepatří. Fotogenické možnosti architektury (převážně secesní, hádám, ale jsem houby odborník) byly volbou osvětlení a filmového materiálu využity na 100 %.Obraz dokonale ladí architektonickým rytmem. Vrcholem filmu je však zřejmě práce s barvou. Bezvýhradná sytost a zároveň neskutečnost daná barevným osvětlením (hlavně rudým) činí ze Suspirie bezmála malířskou lahůdku. Dokonce i krvi, když ta skutečná je tak fádní, dal v souladu se svou výtvarnou vizí novou, hezčí a zářivější barvu. Nádhera. Jenže... Co je to platné, když se nakonec Argento rozhodne naplno ukázat povahu a původ oné neznámé zlé síly a odpověď, kterou dá, je přinejlepším trapná. Tímhle že budil můj zájem? Ale nee... Když plnil film klišovitými postavičkami jako byl slepý klavírista, černý vlčák, přestárlá valkýra, ruská mužatka/mužička, němý dementní slouha či dekadentní ředitelka, bral jsem to jako zábavnou hru a usmíval se pod vousy. Velké odhalení však vtipu nepobralo - ukazuje jen, že i ten největší svůdník může být impotent. Silné ***. (20.06.2010)

Môj prvý Film legendárneho Daria Argenta, takže ho musím hodnotiť mimo kontext jeho tvorby. Argento umiestňuje dej do sexi farebného prostredia dievčenskej tanečnej školy, ktorá pripomína nacistické nevestince a jej vedenie nekompromisné bordelmamy. Witch-bitch? Pravda je však niekde úplne inde, takže sa môžeme tešiť na krvavé vraždy, atmosférické tajné chodby a vrieskajúce študentky. Ono to už pôsobí značne obstarožne, ale v tom je práve to retro kúzlo filmu, ktorý sa už nedá brať tak úplne vážne a nadhľad asi nebol, na rozdiel od viacerých starších hororov, Argentovým zámerom. Študentky sa chovajú pre zachovanie napätia občas dosť nelogicky. Mágia ovláda ľudstvo, dozvedáme sa z polopatickej Krierovej vysvetľujúcej vsuvky, čo môžeme vzhľadom na umiestnenie deja do Nemecka interpretovať na nacistické vymývanie mozgov. Moje hodnotenie je veľmi voľné, vyjadrovať pocity z takýchto bizarných záležitostí percentami je trochu mimo. (27.12.2012)

Štýlový horror, ktorý aj po štyridsiatich rokoch dokáže zaujať a strhnúť divákovu pozornosť, prinútiť ho zbystriť všetky zmysly a úžasnou farebnou kompozíciou vizuálnej zložky a zimomriavkovou hudbou privodiť nemilosrdné mrazenie a sťahovanie žalúdka. Dôkaz, že v jednoduchosti je krása. Príbeh je niekedy na hranici monotónnosti, postavy nie sú bohvieako napísané, dialógy obyčajné, no napriek tomu je atmosféra pekelne strašidelná a neraz tak vrazí dýku do divákovej psychiky. 80%. (09.08.2014)