Cesta do hlubin študákovy duše

profesor Tuřík: „Mazánku, pročpak zde okouníte?“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já nemám slečnu.“ profesor Tuřík: „Tričko jste neměl vyprané. Trenýrky nenosíte, slečnu nemáte a chcete ode mě chvalitebnou z tělocviku. Jděte tančit valčík!“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já valčík ještě neovládám. Já jsem se připravoval na polku.“ profesor Tuřík: „To vás neomlouvá. Chopte se slečny a nastupte!“ __________Nezapomenutelná klasika, co nikdy nezestárne. Vzácné chvíle radosti a bezstarostnosti, které se zjevily na filmovém plátně v dobách těžké lidské beznaděje. (29.11.2016)

Snímky dobové a snímky dáta staršieho niesu mi proti srsti. Práve naopak. vidím v nich základ všetkého, na čom stojí kinematografia dnešná. Ale nie všetko jest základ pevný a večný. Naivnosť sálajúca z filmu tohoto sťaby žeravé plamene, kazí príjemný dojem a otázka sa kladie, v čom to taká výnimočnosť nachádza sa? (10.02.2014)

Stále svěží a neuvěřitelně vtipný film i po těch dlouhých letech. Film který se nikdy neokouká. Obdivuhodné a nadčasové dílo, a zcela jistě to nejlepší z konce 30 let. Nejlepší jednoznačně Plachta jako starý profesor Matulka, ale i ta nejposlednější role byla nádherná, každý tu dostal poměrně velký prostor předvést se. "Pane profesore, dneska jste slavnější jak Plánička". "Voříšku, Voříšku, co to je, co to má znamenat":-)? Cestu mám ještě o něco raději než tu první známou klasiku "Školu základ života". (28.10.2011)

Opět se vymykám celkovému trendu hodnocení, takže cítím potřebu zdůvodnit mé průměrné vysvědčení, které jsem cestě do hlubin študákovy duše vystavil. Nelze si nevšimnout schematických postav učitelů. Až na jednoho "ňoumu" (hodného profesora biologie) a nového učitele latiny, který je prototypem "správňáka", všichni ostatní ve svých hodinách prakticky bez ustání hystericky křičí na své studenty v domnění, že je to ten nejlepší způsob, jak jim něco vtlouct do hlavy. Vnímám to jako cílenou karikaturu prvorepublikového autoritativního školství, leč v tomto podání jen zřídkakdy vtipnou, spíše naivní. Zaujalo mě hodnocení uživatele PogoJoe, který to tedy vzal hodně od podlahy, ale není bez zajímavosti, že v jeho komentáři je mnohé pojmenováno a okomentováno velmi trefně a objektivně. Ve své době možná klenot, nyní už jen jeho matný odlesk a po scénáristické, režijní a koneckonců i herecké stránce ničím nevynikající. Ty herce mi tady asi mnozí omlátí o hlavu, ale přehrávání nepovažuji za hereckou ctnost. Nutil jsem se, abych to dokoukal, nikomu bych si netroufl to doporučit. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, z úcty ke stáří filmu a tehdejší úrovni československé kinematografie a také s ohledem na skutečnost, že se jedná o komedii, ke kterým bývám někdy tolerantnější a odpouštím chyby, zaokrouhluji nahoru, ale je to spíš taková hvězda z milosti. Kdepak, filmy pro pamětníky a podobné "skvosty" nejsou nic pro mne… Hodnocení na imdb 7,2 je v tomto případě opět mnohem bližší realitě, než mnohdy nostalgicky nekritické hodnocení českých diváků. (14.02.2013)

"Kozinova věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd ... hin se hukáže." Studenti zkrátka byli, jsou a budou hrozná verbež, takže zakopnout ve škole o srandu není vůbec žádné umění. Každý tak má vzpomínky na nějakou tu lotrovinu a proto septimánům rozumí. Mne tedy pobavil přísný učitelský sbor, Kulíkova francouzština, šejk Peterka, prchající Mazánek i nevědomě zkoušený profesor Matulka, ale párkrát jsem přitom zakopnul o nějakou tu přestávku v zábavě, což mi může dosvědčit i Žlutý ďábel po dvaceti letech. (24.10.2016)