Cesta do hlubin študákovy duše

Tak sem si konečně nařídila filmové doučování a podívala se na tenhle film. Cesta to je vtipná, svěží a i po tolika letech pořád aktuální (závratě u tabule, rande místo školy, čtení pod lavicí). Až příští týden dostanu vysvědčení, pokusim se prosadit 2 minuty ticha za propadlé, kteří v naší třídě určitě budou, jen doufám, že nebudu mlčet i za sebe. Kdo ještě neviděl, tak tempo furioso! (24.01.2008)

Průměrné hodnocení 90% od více než 11 tisíců lidí zde na CSFD mi tento film doporučilo. O to větší bylo mé rozčarování a znechucení po jeho shlédnutí. Vždyť tento film je tak špatný! Celou dobu jsem se u něho nudil. Byla to taková trapná otrava, že jsem se musel nutit, abych snímek dokoukal do konce. Komedie? Jediný úsměv, který mi unikl, byl pouze kyselý, reagující na neuvěřitelnou stupiditu, podivnou naivitu, nereálnost a tristní přehrávání některých herců. Jak můžou 30-tiletí herci věrně zahrát studenty gymnázia? Takhle zdvořile, slušňácky, strojeně, konzervativně a hloupě by se učitelé chovat nikdy nemohli, dokonce ani v roce 1939. A ten přesládlý konec? Kam se hrabou hollywoodská béčka. Ne vše zde bylo špatné - někteří páni profesoři jsou zahraní zdařile (Marvan, Plachta, Nedbal). Pár nápadů, kdyby je pan režisér dokázal lépe využít, stálo taky za povšimnutí (viz např. papírek s výsledky na zádech prof. matematiky při písemce a zabavování a následné hltání komiksů francouzštinářem). Jak se někteří opovažují tohle dávat na úproveň klenotu geniálního Marečka... Musím zde po pravdě uvést, že komedie je můj oblíbený žánr a že existuje několik starých filmů pro pamětníky v čele s Kristiánem, které se mi opravdu líbí. A také, že jsem byl na tento film po četbě mnohých hodnocení natěšen. A teď je jednoduše nechápu. Tenhle film považuji za špatný po režisérské, scénáristické i technické stránce. Za hodně špatný. Zastaralý a rozhodně vůbec ne za nadčasový. (06.03.2010)

Podle mě lepší (o malý kousek, ale prostě lepší) než další Fričův film z prostředí školáků a učitelů, Škola základ života. Výkony jsou opět výborné a celý film je vyvážený bez zakolísání čerpá humor ze zdí školní budovy a pokaždé se dokonale trefí do vkusu každého diváka. Škoda, že dnes nemůžeme sledovat komedie podobných kvalit a musíme být rádi za teenegerské komedie s maximálně 3 vtipy na hodině a půl. kam až jsme to klesli... (12.06.2007)

Opět se vymykám celkovému trendu hodnocení, takže cítím potřebu zdůvodnit mé průměrné vysvědčení, které jsem cestě do hlubin študákovy duše vystavil. Nelze si nevšimnout schematických postav učitelů. Až na jednoho "ňoumu" (hodného profesora biologie) a nového učitele latiny, který je prototypem "správňáka", všichni ostatní ve svých hodinách prakticky bez ustání hystericky křičí na své studenty v domnění, že je to ten nejlepší způsob, jak jim něco vtlouct do hlavy. Vnímám to jako cílenou karikaturu prvorepublikového autoritativního školství, leč v tomto podání jen zřídkakdy vtipnou, spíše naivní. Zaujalo mě hodnocení uživatele PogoJoe, který to tedy vzal hodně od podlahy, ale není bez zajímavosti, že v jeho komentáři je mnohé pojmenováno a okomentováno velmi trefně a objektivně. Ve své době možná klenot, nyní už jen jeho matný odlesk a po scénáristické, režijní a koneckonců i herecké stránce ničím nevynikající. Ty herce mi tady asi mnozí omlátí o hlavu, ale přehrávání nepovažuji za hereckou ctnost. Nutil jsem se, abych to dokoukal, nikomu bych si netroufl to doporučit. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, z úcty ke stáří filmu a tehdejší úrovni československé kinematografie a také s ohledem na skutečnost, že se jedná o komedii, ke kterým bývám někdy tolerantnější a odpouštím chyby, zaokrouhluji nahoru, ale je to spíš taková hvězda z milosti. Kdepak, filmy pro pamětníky a podobné "skvosty" nejsou nic pro mne… Hodnocení na imdb 7,2 je v tomto případě opět mnohem bližší realitě, než mnohdy nostalgicky nekritické hodnocení českých diváků. (14.02.2013)

Menej vtipnejsie ako Skola zaklad zivota, o to ale viac socialnejsie. Krasne sa na to pozeralo a sentiment, ktory ma premohol sa naozaj neda opisat... Spomenula som si na moju milovanu babicku, na jej rozpravania z 8-ročneho realneho gymnazia, z jej studentskeho zivota, ktore vo mne vzdy vzbudia pocit, ze mat stroj casu by nebolo na zahodenie :) (Videne 27.8.2010) (27.08.2010)