Zpráva o Europě

Spoilery a výmysly: Scenárista Philip Gelatt se asi tak dlouho koukal na film 2010: Druhá vesmírná odysea, až si usmyslel, že podobný film dokáže napsat taky. Protože si ale neuměl vymyslet nic vlastního, tak do scénáře nasekali motivy a nápady ještě z mnoha dalších filmů, jako je 2001, Sunshine, Koule nebo třeba Propast. Režisér Sebastián Cordero byl scénářem asi nadšen, když se ho rozhodl natočit, nicméně si uvědomoval, že tak neoriginální a přímočarý příběh, v němž členové posádky vlastní neschopností jeden po druhém chcípnou, aniž by vlastně něco dokázali, musí nějak zásadně ozvláštnit. Tak přišel s konceptem found footage. Cordero se tímto přístupem vzdal možnosti nějak výrazně pracovat s kamerou (Kubrick by se mu za to vysmál), ale rozhodl se, že si to alespoň vynahradí hudbou (!) a střihem, který si díky velkému množství kamer na palubě Europy 1, nezadá s jakýmkoliv normálním hraným filmem. Hudba je tudíž nediegetická a střih místy docela zběsilý, a kromě toho je film poskládán nechronologicky, což je prostě u found footage prasárna. Někdo sice může argumentovat tím, že film je "reportáž", ale na to můžu říct leda O RLY? Takhle žádná reportáž nevypadá:) A veškeré chyby v obraze (pixely, výpadky atd), které měly umocňovat dojem, že sledujeme reálné záznamy z bezpečnostních kamer, ve skutečnosti upozorňují samy na sebe a narušují tak kontinuální zážitek z filmu. Je to prostě nepromyšlené, bez nápadu, nudné, bez atmosféry, předvídatelné a blbě natočené. Což je nejlépe patrné při srovnání s filmem 2010: Druhá vesmírná odysea, jenž se zde na CSFD "pyšní" úžasným hodnocením 73% od 2500 hodnotících. Některé pasáže jsou v obou filmech obsahově takřka totožné (například výstup do vesmíru, přístání na Europě), ale na úrovni režijní je to jako srovnávat hollywoodské blockbustery s produkcí společnosti Asylum. A abych nezapomněl, celá posádka jsou nesympatický neschopáci, jejichž největším úspěchem je to, že někoho přemluvili, že právě oni jsou ti správní pro cestu k Jupiteru. Všichni se chovají jako mamlasové; umírají, aniž by se tím děj posunul někam dál, a pokaždé, když někdo opouštěl kabinu, tak už jsem věděl, že se s ním můžu rozloučit. Ale že by každá jedna smrt zbývajícímu týmu něco přinesla, to se říct nedá. Narozdíl od Sunshine, kde to mělo nějaký smysl, protože tam o něco skutečně šlo. (25.07.2013)

Rozporuplný film. Na jednej strane je nespochybniteľné, že Cordero je skvelý režisér (napr. skvelé scény ako oprava lode a odber vzorky na mesiaci) a z minimálneho rozpočtu sa snaží vyťažiť maximum (skvelé exteriéry). Druhá vec je, že námet je jeden z najklasickejších príbehov žánru a aj kvôli rozpočtu a found footage štýlu (ktorý inak považujem za zlo) je film úplne predvídateľný. Chcelo by to pokračovanie s rozpočtom aspoň 100 mega. (14.08.2013)

Europa Report je perfektní ukázka toho, že v jednoduchosti je síla. Malý rozpočet, sled statických, neuměleckých kamerových záběrů, minimální režijní práce a přesto film šlape jak švýcarské hodinky (s malinkým nápisem "made in china" uvnitř). Sci-fi filmů, které jsou založeny na věděcky důvěryhodné a skutečně promyšlené fikci je šíleně málo, proto i ne až tak úžasná Europa Report způsobuje mnohem větší pozdvižení, než by si zasloužila... Na to, že film působí velmi realisticky se mu tolik nedaří vybudovat pevné pouto mezi postavami a divákem, taktéž pocity úzkosti a napětí se dostavují příliš pozvolna a spíše až ke konci snímku. Jako příhodné srovnání se nabízí Moon, který je podobně minimalistický a podobně skromný, ale atmosféru a emoce vzbouzí mnohem úspěšněji. Na druhou stranu, Moon je dějově řidší a jeho výprava na Měsíc působí méně velkolepě. Zatímco Moon operuje s nadpřirozenem, přičemž vesmír používá jen jako prostředek k jeho opodstatnění, Europa Report zhutňuje atmosféru již samotným vesmírem. Ukazuje, že vesmír je sám o sobě úzkostné, smrtící i fascinující místo. Filmy jsou si tak podobné a přesto stojí téměř na opačných pólech vesmírných sci-fi. Zajímalo by mě, jak by asi vypadala syntéza těchto dvou kousků... 7/10 (04.08.2013)

Kinematografie má za sebou desítky, ba možná už stovky druhořadých hororů a formalistických exhibic ala "End of Watch", které koncept found footage (či obecně řečeno iluzi bezprostředního záznamu dění) zbavily jakékoli věrohodnosti. Kamera zdánlivě bezprostředně přítomná zobrazovanému dění byla degradována na pouhý prostředek povrchní vyšperkovanosti a efektního dávkování atrakcí. V takové situaci představuje "Europa Report" nečekané zjevení. Tvůrci opustili omezující a dramaticky v základu retardační koncept jedné kamery nepřetržitě sledující dění a předkládají divákům záznamy desítek kamer monitorujících výpravu vesmírné expedice, která míří k jednomu z měsíců Jupitera. Vyprávění je pojaté jako reportáž poskládaná ze záznamů kamer na lodi i skafandrech, propagačních videí před startem a komentářů ex post vyhodnocujících zobrazené události. Zásadní při tom je, že koncept reportáže umožňuje události předkládat nikoli chronologicky, ale s dramaturgicky je skládat s úmyslem dramatického efektu. Vyprávění tak bravurně pracuje s diváckými očekáváním a důmyslně dávkuje i zatajuje informace. Díky tomu všemu se iluze kamerových záznamů v "Europa Report" vrací zpět do své původní role nikoli formalistického, ale narativního prostředku (stejně jako podobně koncipovaný segment Gareta Evanse z "S-VHS"). Film tvářícc se podle prvního teaseru jako nákladnější "Apollo 18" se tak ve finále ukáže coby famózní sci-fi z ranku humanistických příběhů o křehkosti a malosti člověka přeneseného z rodné hroudy do uhrančivé i nebezpečné bezbřehosti vesmíru. (10.02.2013)

Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. (07.07.2013)