Zpráva o Europě

Na půl cesty k geniálnímu Sunshine. Obrazově si to poradilo s nízkým rozpočtem důstojně, ale ne moc zajímavě. Následování základního schématu tomu ale nesluší mnohem víc. Nutné zabití člena posádky na každé zastávce má nulový efekt, protože nikoho z ní nepoznáme a neutvoříme si k němu základní vztah. Nějaká naléhavost mise chybí, jde prostě o nepodařenou vědeckou expedici. Není to špatné, ale konkurence je moc velká. (13.09.2013)

Atmosféru to mělo výbornou, sci-fi nápad také jak se sluší a patří. Bohužel trochu zklamalo zpracování, ale hlavně tomu něco chybělo, co by to dostalo do sekce "zapamatovatelných sci-fi". Nejde snad ani o nějaký efekty, spíš chyběl nějaký moment či úsek filmu, který by byl hoden vyšších měřítek. A úplný konec tomu také v mých očích spíše ublížil. Určitě se ale jedná o solidní scifárnu, kterou příznivci žánru celkem bezpečně dokáží ocenit. 65% (12.08.2013)

Mám skvělou osobní i místní znalost 65-ti měsíců Jupitera, kterou jsem získal při mezigalaktickém běhu v beztížném stavu hlavou dolů. Proto si myslím, že bych při další letu na Europu byl ideálním členem posádky, ale přesto bych případnou nabídku byl nucen odmítnout. Zatím totiž nedokáži najednou zrealizovat dvě komplementárně spojené podmínky k přežití: 1) Nikdy neopouštět kosmickou loď, 2) Nikdy nezůstávat uvnitř kosmické lodi. Až tento drobný problém doladím, tak se do nějakého toho vesmíru mrknu a budu doufat, že tam bude méně nudy, kamerových cvičení a blikajících obrazů než v tomto nadějně se tvářícím snímku. (02.02.2014)

Europa Report v sobě kombinuje vesmírný prostor a neznámo Apolla 18 a "Handy Cam" a atmosféru strachu z nepoznaného a neviděného Záhady Blair Witch. Velmi vydařený vesmírný "Found Footage", v němž se sice po celu dobu nesetkáme s žádným Vetřelcem, Predátorem ani Věcí, ale celková atmosféra, hudba a scénář vše bohatě vynahrazují. A na ty, kterým spíše poklidné tempo filmu s podstatným množstvím vědeckých rozhovorů a bádání bez jakéhokoliv agresivního či viditelného projevu mimozemského života nevadí, a ani náhodou je nenudí, čeká v závěru snímku pozoruhodný, skromný záběr, který zachycuje něco jako mimozemskou evoluci v přímém přenosu. Asi to není nejlepší způsob vyjádření, ale nic lepšího mě nenapadlo:) (25.12.2013)

Já to nechápu. Nechápu, že když jsem se u toho vlastně ani jednu jedinou minutu nenudil, že mi to stejně přišlo tak, ehm... šedé! Nevýrazné, ale šíleně. A mrzí mě to, protože pomrkávání na Sunshine se mi sakra líbilo: takže jistě, jsem nesmírně rád za každé další filmové sci-fi, ale z tohoto mám pocit, že si zapamatuji akorát poprvé v (hollywoodském) životě civilního Copleyho a onen úsměvný origin sentinelů z Matrixu. (12.09.2013)