84. Annual Academy Awards

Akademie opět nezklamala, opět dokázala, že to je banda snobů. Samotnej ceremoniál nebyl ničím pozoruhodný. Jediné, čím to bylo pozoruhodné, bylo to, jak to bylo předvídatelné a očekávatelné. Tudíž se nečekalo, kdo to dostane, ale až zazní jméno toho, o kom bylo dopředu jasné, že to dostane. Sem tam se člověk mýlí, například za kameru jsem čekal, že ocení Lubeckiho, ale jinak vše běželo jako po drátkách. Letošnímu Oscarovému "zadání" nejlíp vyhověl právě The Artist, který je nádherně vykalkulovaným produktem chytré marketingové kampaně, která ví, jaké filmy vítězí. S uměním to samozřejmě nemá nic společnýho. Jediný o co jde, aby se to líbilo "akademikům", což je parta snobů par excellence, a The Artist byl z letošních filmů tím nejlíbivějším, a dokonale tak splnil Oscarovou formuli. Mimo jiné akademikům lichotilo, že je The Artist poctou Hollywoodu, no neoceňte to!, zatímco Hugo byl poctou "nějakému" Meliesovi, a ceny nerozděluje Francouzská akademie, ale Hollywoodská, a také, akademie, věrna svému snobství, miluje nově se zjevivší tváře, a ještě lépe, pokud nejsou z USA, takže to, že jim poklonu složil evropan, muselo lichotit dvojnásob. Takže následné dělení cen mezi Hugem a Umělcem proběhlo přesně podle tohoto "receptu". Překvapení nepřinesly ani herecké kategorie. Cena pro Meryl Streep mně nakonec ani nevadila (přál sem ji G.Close) - Meryl je prostě žijící legenda a dostala tak vlastně předčasně celoživotního Oscara, a já jí ho přeju. Podle očekávání proběhlo i vyhlášené cen za scénář. Payne už je pro akademiky "zajetý" jako ten, kdo vyhrává cenu za adaptovaný scénář a W.Allen zase jako ten, komu ho beze všeho dáme za původní scénář. Oba jsou spolehlivý a je to sázka na jistotu. Woodymu tak do poličky přibyde čtvrtej paňák, Payneovi zatím druhý. Takže co říci závěrem? Oscaři jsou hlavně show a něco jako přehlídka krásy, hlavně to nebrat vážně, jednou za rok se to přežít dá. (27.02.2012)

Počtvrté v řadě jsem probděl oscarovou noc, počtvrté v řadě jsem si vychutnal to neopakovatelné kouzlo nedělní noci zasvěcené oslavě filmu. Ta atmosféra, to strhující kouzlo přímého přenosu na HBO mě asi nikdy neomrzí. A nyní k samotnému ceremoniálu. Billy Crystal byl příjemně decentním moderátorem, který na sebe nechtěl za každou cenu strhávat pozornost a tak to má u ceremoniálu být. Jednotliví předávající byli taktéž příjemní a zajímaví, obzvláště Chris Rock zaujal bezvadnou glosou na téma animáky. Potěšila také tradiční vzpomínka na zesnulé umělce a udělení čestného Oscara Jamesovi Earlu Jonesovi. Co se týče výsledků, tak jsem žádné favority neměl, prognózy jsem ignoroval a do ceremoniálu jsem šel tzv. naslepo, takže jsem se skvěle pobavil, občas jsem byl překvapený více, občas méně, a občas jsem byl vyloženě zklamaný (to když Harry Potter vyšel naprázdno). A co se mi vůbec nelíbilo, to byl český komentář, kdy pánové komentátoři divákům vnucovali vlastní názory, nebo dokonce zesměšňovali oceněné umělce (kafrat do řeči oceněného Jeana Dujardina něco o tom, aby se naučil anglicky, to byl opravdu vrchol buranství). A trapná vsuvka, kdy pokojně a v poklidu sleduji po páté hodině ráno televizi a najednou se z televize ozve hlasitý výkřik "zdravíme Světozor", díky kterému mi úplně poskočilo srdce leknutím, byla opravdu tou definitivně poslední kapkou. To by se opravdu nenašli nějací normální komentátoři? Mně by se například líbila dvojice Dana Hábová a Libor Bouček, což jsou mí dva oblíbení televizní překladatelé přímých přenosů, ale toho se asi nedočkám. No nic, to byla jen malá odbočka. Celkově jsem s ceremoniálem spokojen, ale z těch čtyř Oscarů, které jsem dosud viděl, nebyl tento ceremoniál nejkvalitnější, a tak uděluji čtyři hvězdy. (06.03.2012)

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)

"You're only two years older darling, where have you been all my life?" Pozeranie Oscarov naživo by bez chatovania s kamarátkou, fb diskusií, pozeraní memes a gifov, okamžite sa objavujúcich na tumblr a zaspamovania si celého twitter streamu nebol zďaleka taký intenzívny zážitok. Bez internetu by som ich vlastne ani nemohla pozerať. Všetko odsýpalo prekvapivo rýchlo, plánované čítanie komiksu počas reklám som nestihla. Minulý ročník, ktorý bol pre mnohých slabý aj vďaka hostom, ma bavil viac ako tento rok s Crystalom. Jeho vtipy som často nepochopila, ale necítila som sa sama s toľkými nechápajúcimi celebritami :) Sledovala som aj koberec, ktorý mi "spríjemňovali" dámy so slepačím prejavom, ale vidieť obľúbeného herca/herečku/režiséra v krásnych/otrasných šatách so skvelými/prebohačosisnimispravila vlasmi ma nikdy neomrzí. Moje najobľúbenejšie momenty odovzdávania: Baron s popolom (ešte na koberci), hudba z Huga pri Oscaroch pre Huga, všetky momenty so Scorsesem, Francúzi na pódiu, 2!! momenty s Princess Bride, herci presviedčajúci ľudí o úžasnosti kina, Oscar pre film s najekologickejším názvom - Separation, focus group pre Wizard of Oz, prenádherný Cirque du Soleil, najlepší nenatočený dokument The Presenter v hlavnej a všetkých vedľajších úlohách s Downey Jr., dokumentaristi a prvý fuck večera, úžasná Emma Stone, najväčší pán a najlepšia ďakovná reč: Christopher Plummer /spolunominovaný so Sydowom/ od neho aj úvodný citát, ako sa všetci smiali na Billy Crystalovi, ktorý sa smial na sebe, drinking game na Martyho, krátky animák pre knihy, krásna Natalie Portman, každá jedna sekunda so Jeanom Dujardinom, suverénna Meryl. Tak o rok znova. (27.02.2012)

Můj první přenos předávání nejcenějšího filmového ocenění. Některé gegy byly vtipné, jiné méně, ale celý večer si myslím byl zvládnut dobře. Jediné, co mi opravdu vadilo byly reklamy. Chápu, že se jedná nejspíš o jeden z nejlukrativnějších reklamních časů roku, ale nějakých 15, nebo kolik jich bylo, to je trochu moc. Kdyby jich raději pár zrušili a těch pár minut věnovali kráťoučkým reportážím o, pro mě, největším trojlístku hvězd, které loni odešly: Peter Falk, Sidney Lumet, Elizabeth Taylor. Co chválím moc, je okamžité vyhlášení výsledků po rozbalení obálky, to u nás není až tak zvykem :D (27.02.2012)