ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Tenhle film jsem objevil úplnou náhodou - link byl u filmu o mlácení mladých komunistů na sjezdu G8 v Janově. A velice milé překvapení. Hodně lidí tu zmiňuje Tropa de Elite. A docela to sedí. Parta drsných, špatně placených chlapů, která se v rámci, ale i mimo rámec zákona vypořádává s kdejakou špínou... Jenže Brazilci ve filmu natvrdo říkají, že narvat vagabundovi na hlavu igelitovou tašku a pak ho zneužít koštětem je vcelku ok. Italové pořád ještě přikyvují jen tak nějak napůl a občas vztyčí prst, jakože něco už je fakt přes čáru, nicméně divákovi celkový závěr nepodsouvají a je jen na něm, co si vybere jako správné. Pro lidi, co mají rádi násilné filmy, je tohle "must see". (26.01.2013)

Nad očekávání dobrej film. Je to vyprávěno z pohledu římských těžkooděnců, jejichž denní chleba jsou bitky se zdivočelými tifosi, dohled nad deportací nelegálních imigrantů, vystěhovávání chudých obyvatel z bytů a další chuťovky, co vám zrovna na náladě nepřidají. Soustředí se to na jednotku čtyř kolegů a jednoho, co ho v minulosti od policie vyhodili. Všichni mají depky z práce, a do toho řeší docela husté osobní problémy, na kterých se dobře ilustruje dilema, kdy jste ještě dobrý policajt, a kdy už překračujte určitou mez. Film nevynáší soudy, neglorifikuje policii a zároveň jí nekritizuje. Snaží se to na určitých, podle mě dobře vymyšlených, příkladech ukázat, jak složitá může problematika hooligans, nelegální imigrace a z ní proudícího rasismu a následné policejní brutality být. (04.04.2015)

Velmi milé překvapení, srovnatelné s Tropa de Elite. Čekal jsem klasický plochý akční snímek, kde tolik nejde o děj, ale nečekal jsem, že tam budou postavy tak hezky vykresleny. Každý policajt tam má svůj příběh, který se odehrává na pozadí fotbalových "hooligans" a problémech s rasismem a přistěhovalci, který trochu přesahuje do politické roviny, ale vždy se pak vrátíte dějem na jednu policejní stanici, kde už ideály o policejní práci zmizely.... (08.01.2013)

Pohľad za oponu fungovania vyholených hláv príslušníkov poriadkovej polície, ktorý však tak trochu prekračuje na mieste. Nevie sa rozhodnúť, či sa chce viac sústrediť na policajtov a ich problémy, alebo na zásahy proti demonštrantom či futbalovým fanúšikom, rovnako ako nevie, či chce ísť do hĺbky alebo len povrchovo. Bohužiaľ potom aj napriek solídnej atmosfére a dobre zahraným postavám pôsobí trochu nevyvážene, no vyložene zlý alebo priemerný film to nie je. 70% (20.12.2013)

Příjemné překvapení, až nečekaně promyšlené. Konečně film, kde je pravda o multikulturalismu a zdegenerovaném politickém systému. Těžko hledat v současnosti větší protipól k Intouchables. Správné bylo zařadit i případ Gabriela Sandriho. 75%. PS: Byla sobota odpoledne 11. listopadu 2007, na dálničním odpočívadle poblíž toskánského Arezza, se potkala skupina fanoušků Juventusu a Lazia Řím. Během dopoledne si pro šestadvacetiletého mladíka přišla smrt. Průběh, jenž předcházel úmrtí Gabriela podle vyšetřovací komise vypadal nejpravděpodobněji takto: Při setkání na dálničním odpočívadle došlo na ostré výměny názorů a konflikt mezi oběmi "fans". Byli značně hlasití, čehož si všiml náhodný policista a dav se snažil rozehnat varovným výstřelem do vzduchu. Strážník se následně pokusil dohonit partu fanoušků Lazia, prchající do auta. Při rozjezdu z odpočívadla však zanechal běhu a z namiřené zbraně, kterou po varovném výstřelu nezajistil, nechtěně vyslal nábojnici mířící do zadního sedadla auta. Kulka zasáhla Gabriela Sandriho do krku. Během okamžiku na místě umírá. Spekuluje se, zda zásažení do krku Gabriela "nepomohl " odraz náboje, jenž se mohl otřít o plot. Gabriel Sandri se živil jako DJ, pocházel a bydlel v hlavním městě Itálie. Pro širokou veřejnost byl jeho nedobrovolný odchod z tohoto světa velkou ranou. Jakmile se informace o zastřelení fanouška policistou rozkřikly, začli ve velkých italských městech nepokoje. Tifosy napadly policejní stanice, kolem Olympijského stadionu v Římě. V Bergamu se málem nedohrálo střetnutí, nejdrsnější jádro fanoušků demolovalo skleněnou zeď, pod tribunou, aby na případ, který se u Arezza stal brali protagonisté utkání Atalanta-Milán ohled a zápas odložily. Stalo se tak pouze v případě Inter-Lazio, kam Gabriel Sandri měl namířeno a Parma-Juventus. Italští tifosy vyhrožovali válkou mezi nimi a policií. Carabinieri musely proti těmto chuligánům používat donucovací prostředky nejtěžšího rázu, aby potlačily ničení ve městech. Došlo k vysokým škodám na majetcích. Před policejními stanicemi se schromažďovalo velké počty "ultras" a provolávali hesla jako: "assasini,assasini " (vrazi) a podobně. Radikálním fanouškům v celé zemi vadilo, že na rozdíl od února, kdy byl po střetech zabit policista, vedení soutěže v tomto případě nezrušilo celé ligové kolo. (zdroj: www.sslazio.cz) (10.07.2012)