Wolf Creek 2

Začátek byl hroznej, pak se to ale naštěstí chytlo, dostalo to takový černohumorný thrillerovský nádech, což byl určitě krok správným směrem. Má to určitě slabší místa, ale najdou se i výborný scénky a hlášky, který stojí opravdu za to (klokani wtf). A závěrečná sekvence s netradiční konfrontací mezi dvěma hlavními protagonisty taky hodně potěšila. 75% (27.05.2014)

Není to tak dobré, syrové a pod kůži se zarývající jako předchůdce, přesto dokáže udržet celou stopáž v takovém tom nepříjemném surovém dojmu, že se to skoro děje vám samým. S navázaním na první díl tvůrci neudělali nejmenší chybu, jak se na scéně objevil Mick Taylor, srdce mi zaplesalo pomalu až do střev a ven. Freddy, Jason a další ikony dneska už za moc nestojí, zato tenhle buran umí s vyvražďovacím thrillerem moc pěkně cloumat. 80% (03.05.2014)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)

Buran zabíjí. Zase. Není to originální, ale je to marast jako prase, přičemž závěr je jedna velká labůžo jízda pekelným exploitation gore panoptikem. Jeden z těch filmů, ze kterého člověku není zrovna dvakrát blaho, nicméně stále čumíte a zíráte jako banda klokanů, jejichž kamarádi chcípaj pod koly kamionu. Mix Stopaře, Wolf Creeku a Duelu čerpá hodně z neopakovatelné australské atmosféry a geniálního superburanského psychopata v podání Johna Jarratta. Jakýmsi zvráceným způsobem to stojí za to... (08.05.2014)

Zdaleka to není perfektní, že bych skákal nadšením 2 metry do vzduchu, ale jsem velmi spokojený a příjemně překvapený, jak se režisér McLean posunul dopředu a určitě o sobě dá brzo vědět i za oceánem, o tom nepochybuju. Sice se ve filmu neděje nic nového, co bychom my fanoušci už neznali, ale herecká genialita Jarratteho a velmi vyzrálý režisérský um McLeana z toho dělá jeden z nejlepších hororů roku 2013 a jeden z nejlepších pokračování hororů vůbec. (07.05.2014)