Wolf Creek 2

Pokračování nebo remake, možná to vyjde na stejno. Není snad ani třeba zdůrazňovat, že svým způsobem jde o samoúčelnou podívanou, v níž samozřejmě následují mnohočetné akce brutality. K tomu nepříliš složitý příběh. Jediným kladem je snad dobrý herecký výkon psychopata s démonickým úsměvem, který je hlavním tahounem celé té hrůzostrašné historie. Nehodlám se rochnit v podrobnostech a rovnou říkám, že se mi to nijak zvlášť nelíbilo. (08.11.2014)

Wow, kde žačít? Tohle není horor ani thriller. Vyděšená jsem nebyla ani za mák a napjatá taky ne. Tenhle film je jen nechutné torture porno s australským postarším vidlákem, kterému scénář dává až nadpřirozené schopnosti být vždy na tom správném místě, aby mohl někoho přeplácaně zabít. Až je to otravné, protože právě tohle ukrádá filmu na nápětí, prostě víte, že vidlák Mick vždycky vyjukne za rohem nebo ve zpětném zrcátku auta. A protože zabíjí nezajímavé, nerozvinuté postavy, je vám úplně jedno, jestli přežijí nebo ne. Ta německá holka je navíc naprosto příšerně napsaná - vlastně jenom ječí, vyjeveně kouká a vypadá dobře v těsném tílku - prostě klasická postava napsaná nablblým šovinistou. U Wolf Creek 2 jsem se nebavila, spíš jsem byla otrávená tím, jak je hloupý, předvídatelný a nechutný (bohužel ne tím zábavným způsobem ala ranný Peter Jackson). (03.05.2015)

Kupodivu docela paráda. Původní Wolf Creek si skoro nepamatuju, váže se mi k němu jen takový matný, zamlžený dojem průměrné, řadové exploitační žánrovky, ale explicitnímu srovnání se raději vyhnu, protože jak říkám - je to jen dojem. No Wolf Creek 2 se zuby nehty drží v mantinelech zvoleného žánru, nikam nepřesahuje ... ale to, co dělá, dělá moc dobře. Vlastně se jedná o takový průřez australským hixploitation / ozploitation, kdy film spíš než uceleným příběhem disponuje několika odlišnými sekvencemi, které od sebe navzájem oddělují jiné lokace či dokonce postavy., přičemž spojovníkem je záporná postava vraždícího hláškujícího burana. A tak jsme svědky nočního přepadení stanu, noční honičky v buši, silniční honičky, přepadení domu a tak dále, a tak dále. Něco jako ozploitation v kostce, i ty kengury dostanou co proto (i když Zapadákov v tomto ohledu jasně vede). Vzhledem k nestřídmé stopáži to má, zvlášť v závěru, až překvapivý tah na branku, solidní tempo a nadhled. Spokojenost. (21.04.2014)

Ve staré dodávce, v kamionu, na koni. Tenhle úchylnej sráč je svým obětem neustále v patách, se zvrhlým smyslem pro humor to řeže hlava nehlava a hlavně má pořád dost vytříbený názor na turisty. Vraťme se o osm let zpátky. Tehdy jsme si nejprve prohlédli krásy australského kontinentu, následně začali sledovat porcování mladého masa. A moc nebručeli proti logickým lapsům (i když se objevily), protože jsme tyhle (jak pro koho) těžké chvíle trávili s poměrně rozumnými lidmi, kteří v kritických chvílích jednají, jak jednají. Reálné nebezpečí bylo cítit na sto honů, takže jsem si tu necenzurovanou podívanou užil. Režisér jedničky Greg McLean přichází po osmi letech s druhým dílem. Hlavní záporná postava zůstala, a i když je naprosto geniální, co se stopování poslepu týče (to není pochvala), pořád má solidní vyřídilku. Muži, ženy, důchodci, policajti, klokani, je to jedno. V rámci žánru oba palce nahoru. (20.05.2014)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)