Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (615)
No, já tedy nevím, ale na 5* mi tento "double" film nepřipadá. Herci a režisér sice odvedli dobrou práci, ale trochu jsem se u tohoto filmu nudil (a to jsem si myslel, že se snad nikdy nemůžu nudit u filmu, ve kterém hraje pan Werich). Pokusím se na film ještě někdy podívat, třeba změním názor (přece jenom, nějaký ten rok jsem ho, resp. je, neviděl). ()
Skvělé! Perfektní obsazení, napínavý děj, až nadměrně povedený humor a do toho všeho ničící a soptící Golem. Prostě film, který byl na svou dobu velmi dobře provedený a baví lidi dodnes. Jenom nevím, jestli mám raději "Císařova pekaře" nebo "Pekařova císaře".;-) Sice chválím o sto šest, ale jeden zápor bych přeci jen našla... Ano, jde o tu socialistickou písničku. ()
Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. ()
"Vysvětli magistru Keleymu. - Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala a, a paprťála, tasmarta masmalika zamás piskurty, piskurty patláma, patláma, patláma a žbrluch! - Hm. Tak vidíte! My mu nerozumíme, ale my mu věříme." Ukázka (Ten dělá to a ten zas tohle): http://www.youtube.com/watch?v=Q2PQg3bOS7A ()
Všetko už bolo za tie desaťročia povedané a napísané, snáď len, že scénu so zrkadlom si Frič požičal od bratov Marxovcov. Vianočný film, pri ktorom sme onú oslavu proletariátu a práce schopní akceptovať úplne bez kompromisov. To si taká Pyšná princezná povedať nemôže. Môžu za to nesmrteľné fóry a Werich vo vďačnej komediálnej dvojúlohe. Pre úplnosť by som doporučoval si pozrieť nemecký film Golem, ktorý by mohol byť považovaný za akýsi prequel k Cisárovi. No a tí Marxovci zase tú scénu so zrkadlom odkopírovali od Chaplina, takže sa Frič nemá za čo ospravedlňovať. Ak nejaká výčitka, tak ja vážne nemusím v českých rozprávkach muzikálne vložky. ()
Galerie (136)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (112)
- Jeroným Alessandro Scotta, ktorého stvárnil František Černý, patrí k najzáhadnejším alchymistom Rudolfínskej doby. Jeho pravé meno bolo Alexandr Seton, nazývaný tiež Girolamo či Hieronymo Scotto. V kronikách býva označovaný za čarodejníka, ktorý dokázal premeniť meď a olovo na zlato. Niektoré pramene uvádzajú, že pochádzal zo Škótska, iné tvrdia, že jeho domovinou bolo Taliansko. Podľa archívov objavil transmutačný prášok, ktorého tajomstvo prezradil iba svojmu učňovi, poľskému alchymistovi Sendivojovi a ten v Prahe vykonal úspešnú premenu ortuti na zlato. S cisárom Setona spája iba v jeho mene podpísaný mysticko-alchymistický spis "Speculum Alchemiae", ktorý bol venovaný priamo cisárovi Rudolfovi II (Jan Werich). Český historik Otakar Zachar vraj na adresu Alexandra Setona poznamenal, že žiadny takýto muž neexistoval. Podľa neho išlo len o zámenu s nemeckým mágom Michaelom Scotom. Britský historik R. J. W. Evans zase tvrdil, žeby sa pod pseudonymom Alessandro Scotta mohol skrývať Edward Kelley, ktorý o sebe rád vyhlasoval, že je škótsky šľachtic - odtiaľ latinskej priezvisko Scotus. Kto bol, onen tajomný a pri transmutácii toľko úspešný alchymista, dodnes nie je známe. (Raccoon.city)
- Jednu z dvorných dám si zahrala Jana Svobodová, členka baletného súboru Národného divadla. Manželka dirigenta a šéfa Opery ND Zdeňka Košlera. (Raccoon.city)
- Podľa spomienok dvorných dám, ktoré stvárňovali aj vybrané manekýnky, museli sa naučiť dokonca aj také detaily, ako sa správne klaňať, ako to bolo zvykom v tej dobe. (Raccoon.city)
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
Reklama