Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (616)
Císař Rudolf II. by sice rád vládl, ale nějak na to neměl čas. Bylo nutné věnovat se svým koníčkům, zvlášť když chtěl být věčně mladý, zjevování krásky Sirael ho také z vědeckého hlediska zajímalo a touha získat do svých služeb golema byla ohromná. Intriky se kolem něj jenom kupily a mne přitom nejvíce zaujaly oči intrikářů sledující rotující sklenky s vínem, z nichž jedno bylo otrávené, při vysvětlování Kopernikovy heliocentrické teorie. ()
Skvělá pohádka nejen pro děti plná skvělých herců, kde dospělejším zejména ke konci u společné písně mírně zatrne. Doba byla taková a tak všechno mělo být všech. A aby to tak mohlo být holt se někomu kdo něco měl - něco vzalo a dalo se to všem, některým víc.... Werich sice zpočátku brblal, ale nakonec se nechal táhnout s hlavním proudem a občas si na to posteskl jen v korespondenci s Voskovcem. Pro Voskovce tohle všechno byl důvod proč se nakonec už nevracet a riskovat izolaci i nejistá angažmá v USA a Anglii.... * * * * * ()
Pro mě je tenhle dvoufilm ztělesněním Jana Wericha - vtipný, lidský, moudrý. Vzpomínám si, jak jsem napoprvé byla unešená vynikajícím scénářem, kdy jsem netušila, kam se bude film dál odvíjet. Narozdíl od jiných šest dekád starých filmů je tenhle stále zajímavý a ani na chvíli nenudí. Natočit takhle nadčasový film, to je umění a já tvůrčímu týmu v duchu tleskám. Film má mimochodem nádherné lokace, kostýmy, herecké výkony a dialogy. A kromě náborářské "ten dělá to a ten zas tohle" a závěrečné pečeníčko chleba, což jsou scény, které mě neurážejí, snad ani jedna narážka na socialistický lid. Zkrátka léty prověřená klasika. ()
Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. ()
Áno je pravda, že tento snímok, ktorý natočil v roku 1951 režisér Martin Frič, je do značnej miery kontroverzný. Niektorí ho vynášajú do nebies a iní ho doslova neznášajú. Ja som tak niekde uprostred. Páči sa mi to mystické tajomno okolo pražského Golema a na druhej strane ma nesmierne znechucuje tá do očibijúca socialistická agitácia oslavujúca kolektívnu prácu a radosť z výhliadok na lepšie zajtrajšky. Čo sa týka filmárčiny a hereckých výkonov, tak je to na veľmi vysokej úrovni, obzvlášť keď zvážim dobu vzniku a politické pomery, ktoré vtedy v Československu panovali. Je tam však aj hodne malých detailov, ktoré mi dosť vadia. Takže ja prorežimovej, budovateľskej rozprávke "Cisárov pekár a pekárov cisár" viac ako tri hviezdičky dať nemôžem. *** ()
Galerie (136)
Zajímavosti (111)
- Pôvodný režisér Jiří Krejčík si vyberal celkovo z 12 vtedajších manekýnok do úloh dvorných dám. Nakoniec si ich do filmu vybral 5. Annu Pitašovú, Věru Waldhansovú, Idu Lahodovú, Dagmar Moulíkovú-Janečkovú a Věru Chytilovú. Réžiu nakoniec prevzal Martin Frič, ale Krejčíkom a jeho asistentom Ladislavom Rychmanom vybrané manekýnky si už ponechal. Zatiaľ čo režisér Krejčík chcel dvorné dámy v deji viac využiť, pod vedením Friča sa ich pôsobenie scvrklo na komparz. (Raccoon.city)
- Jednu z dvorných dám si zahrala Jana Svobodová, členka baletného súboru Národného divadla. Manželka dirigenta a šéfa Opery ND Zdeňka Košlera. (Raccoon.city)
- Jeroným Alessandro Scotta, ktorého stvárnil František Černý, patrí k najzáhadnejším alchymistom Rudolfínskej doby. Jeho pravé meno bolo Alexandr Seton, nazývaný tiež Girolamo či Hieronymo Scotto. V kronikách býva označovaný za čarodejníka, ktorý dokázal premeniť meď a olovo na zlato. Niektoré pramene uvádzajú, že pochádzal zo Škótska, iné tvrdia, že jeho domovinou bolo Taliansko. Podľa archívov objavil transmutačný prášok, ktorého tajomstvo prezradil iba svojmu učňovi, poľskému alchymistovi Sendivojovi a ten v Prahe vykonal úspešnú premenu ortuti na zlato. S cisárom Setona spája iba v jeho mene podpísaný mysticko-alchymistický spis "Speculum Alchemiae", ktorý bol venovaný priamo cisárovi Rudolfovi II (Jan Werich). Český historik Otakar Zachar vraj na adresu Alexandra Setona poznamenal, že žiadny takýto muž neexistoval. Podľa neho išlo len o zámenu s nemeckým mágom Michaelom Scotom. Britský historik R. J. W. Evans zase tvrdil, žeby sa pod pseudonymom Alessandro Scotta mohol skrývať Edward Kelley, ktorý o sebe rád vyhlasoval, že je škótsky šľachtic - odtiaľ latinskej priezvisko Scotus. Kto bol, onen tajomný a pri transmutácii toľko úspešný alchymista, dodnes nie je známe. (Raccoon.city)
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
Reklama