Dnes naposled

Tak jsem myslel, že Ikarův pád je ojedinělým filmem o alkoholismu, teď vím, spletl jsem se. "Dnes naposled" je v podobném duchu, zde ovšem ještě stará garda prvorepublikových herců (štěpánek, Mareš aj.), kterým přihrává už generace nová (Sovák, Ráž, Menšík). Vskutku syrové drama o chlastu, kdy jsem sám byl zvědav, kam až Frič je schopen ve své reportáži zajít. A zašel až na konec. Byl to zkrátka machr....a já přestávám pít...dnes naposled...90% (11.12.2011)

Ožratý jako prase jsem párkrát samozřejmě byl, ale nikdy jsem nechlastal. Nicméně svůdný hlas sirén závislostí docela znám a tenký hlásek pana Alkohola jsem párkrát taky zaslechl a ve slabých chvílích si člověk říká, jaké by to bylo vše v něm denně utápět a do mozku si nainstalovat klávesu Delete.  Ale tak naštěstí nežiju v neštěstí, abych o tom vážně přemýšlel a na těch pár svých chmur mám jiný recepty.  Fričova pozvánka do světa alkoholiků je pak výborná, příčiny spíš jen načrtne (proč asi chlastá pan továrník v padesátých letech, že?), ale s důsledky si servítky nebere. Pět alkoholiků a pět osudů: Smrt, šílenství, vězení, rodinná ostuda a byť se to na první pohled nemusí zdát, tak i komický Sovákův pátý alkoholik Zemánek dostal naloženo. Co třeba ztráta sebeúcty, hm?   Povedený, tak akorát na čtyři velký panáky, šup, šup, šup, šup a jdu...teda lezu. (27.09.2023)

Bezesporu zajímavý snímek, byť v dnešní době již poněkud neaktuální. Alkoholismus byl problém v dobách, kdy se lidi museli slejzat v hospodách, aby si užili alespoň trochu zábavy. Zato dnes možnosti zajímavého trávení volného času dosahují obrovské rozmanitosti, člověk se nemusí trmácet někam ven, pustí si doma tv nova, brousí po internetech, zasedne ke kompjůtru k nějaké hře, od které se po několika dnech zvedne jen kvůli tomu, aby si došel na wc, a má tak kvalitní zážitky, kterým se konzumace sebelepších nápojů zkrátka nemůže rovnat. Navíc s technickým pokrokem chudý člověk, který otáčí každou korunu, nemusí propadnout alkoholu, aby jako Smolík slyšel zdarma vážnou hudbu a viděl bílé myšky, muziku si prostě pustí na kompjůtru a hlodavce si může jít polaskat do zverimexu. Jinak film je zajímavý i tím, že na konci Štěpánek názorně předvede, jak vypadá takový punkáč naruby. A stojí to za to. (29.03.2015)

Na socialistickou kinematografii překvapivě nemoralistní, bezvýchodné a psychologicky uvěřitelné uchopení tématu alkoholismu, jež se svým nekompromisním pojetím dá řadit k dobové společensky kritické vlně snímků ur-vlny. Přesto by bez výborných herců jako je Zdeněk Štěpánek (po husitské trilogii další jeho mistrovská chameleónská proměna), František Smolík či Vladimír Menšík byl výsledný účinek asi poloviční. Bezesporu jeden z Fričových filmových vrcholů, jež má momenty, z nichž mrazí i dnes. (30.07.2012)

Nevýhodou tohoto cenného díla je jeho silná konkurence (Tažní ptáci, Ikarův pád), se kterou se těžko vyrovnává. I když je lze asi těžko porovnávat, jsem přesto značně ovlivněn těmito pozdějšími klenoty. Hodnocení tomu neodpovídá, ale dle mého názoru se film drží v trochu nezáživné stereotypní koleji, která po půlhodině začne být na obtíž. Lehce to kompenzuje grandiózní herecký ansámbl, ovšem i tak je zážitek průměrný. Snad budu Bohem řádně potrestán. (10.08.2012)