Rodičovský manuál

Co si z toho filmu pamatuju: plno amerického patosu, zbytečné bláboly, pro mě už hodně nepříjemnou a nesympatickou Marisu Tomei, kterou jsem dříve zbožňovala a taky malého nazrzlého spratka, kterého bych srazila k zemi jednou ranou :D :D Co pro mě bylo ovšem maximálním překvapením byla Bailee Madison, která je pro mě rok od roku lepší a moje favoritka v tom 5 - Bette Midler, kterou můžu vidět v jakékoliv roli :D :D Jinak je to blbina, na kterou se zvládnete podívat při pečení sušenek :D (14.08.2013)

"Čím som starší tým je tá zem nižšie." :-) Áno z telky sa na nás valí jedno klišé za druhý ,miestami aj trápnosť niektorých scén,ale to asi k rodinným komédiam už tak akosi patrí.Kto chce si pozrie a kto nie, tak vypne.Písať preto nejaké kritické komentáre je tu asi zbytočné.Každopadne v tomto filme je dobre vidieť kam tá dnešná "moderná" výchova detí vedie.Každý zápas detí končí remízou,aby nikto neprehral.Skoro ma vystrelo.Čo má tie decká potom motivovať ,keď neokusia chuť prehry a potupy od víťazov. Tak sme sa hrávali my, keď sme boli deti a nikto z nás neostal postihnutý.OMG. (05.05.2013)

Zvířata a děcka ve filmech moc nemusím a tady je dětiček hojně, na druhou stranu je tahle komedie ale celkem průměrná (což je tentokrát klad) a perfektně klišovitě jede podle scénáře, který každý, kdo viděl Bláznivou školku, Dvanáct do tuctu atd. atd., dobře zná. Já si u toho po kalorickém obídku dobře oddychla. A Toník Hawkovic si tu pěkně nepěkně natáhl skateboard :) 50% (19.06.2013)

Nenáročná, přesto, až na několik zaškobrtnutí, překvapivě zábavná rodinná komedie, kterou táhne zestárlý, k nepoznání oteklý, přesto stále hláškami a vtipem sršící Billy Crystal. A zdatně mu sekunduje Bette Middlerová. Jistě základy jsou klasické a celé je to vystavěné z tradičních klišé, ale přesto, i přes několik trapností, to drží pohromadě. Hlavně díky překvapivě velké hromadě zábavných dialogů a hlášek na téma rodinného života, vztahů a výchovy dětí. A všechno je ochuceno několika více či méně nahořklými momenty, které nejen zvýrazní chuť, ale také pobízí k zamyšlení toho, koho se týká. (03.08.2013)

Celou první polovinu filmu se mi při pohledu na ty spratky (zvlášť ten nejmenší zrzoun) otevírala kudla v kapse. To je prostě styl výchovy dnešních (samozřejmě ne všech, ale určitě nadpoloviční většiny) rodičů. Dítě je zkrátka bůh, žádný dospělý se ho nesmí dotknout, něco mu zakazovat či se na něj jen křivě podívat. Je potřeba jim ve všem vyhovět, neustále je chválit a tím podporovat jejich sebevědomý, aby z nich vyrostly arogantní zmrdi, kteří ale neumí ani zatlouct hřebík. To ale končí, když rodiče odjedou a do parády si děti vezme Billy Crystal. Chvíli se zmrdi zdráhají, nakonec ale jeho půvabům podlehnou a svou misi ukončí vítězně tím, že si zahrají venku před barákem fotbal s plechovkou. No ale já mám co nadávat, sám děti ještě nemám, jsem ročník 1987, ale když jsem byl malej, přišli jsme ze školy, hodili tašku do kouta, běhali celej den venku, občas rvačky, v zimě bruslení na rybníku, žádný helmy na kola, autosedačky a přežili jsme. (05.02.2015)