Vedlejší účinky

Side Effects bude určitě patřit mezi ty filmy, na které se s chutí znovu podívám. Ne snad proto, abych se utvrdila v tom, co je všeobecně známé o lékařích a zástupcích farmaceutických firem spolupracujících na podpoře svých nejnovějších produktů a co se prolínalo jak nitka celým snímkem, ale kvůli tomu, že to bylo senzační puzzle, ve kterém nebylo nic takové jak se zdálo a mě to bavilo až do konce. Jude Law byl opět excelentní (naposledy jsem ho viděla ve skvělé roli v Anně Karenině) a Roonea Mara o které toho zatím vím velmi málo, mě svou rolí Emily ve své jedovaté mlze úplně dostala, byla prostě úžasná a její výběr byl trefou do černého. Když přimhouřím jedno oko nad příliš překombinovém a trochu nereálném finálním konci, který možná až moc tlačil na efekt (ale asi to bylo přesně to, co mě drželo přilepenou na židli), tak to byl stejně nadprůměrný zážitek a možná to ještě časem zvednu nahoru. (10.05.2013)

Je to zcela prosté. Žena, kterou (si) léčil, zabila svého manžela. Nebo ne? Za normálních okolností kvituju s povděkem, snahu režiséra, být stále minimálně o krok před divákem. Má to však jeden (malý) háček resp. jedno (veké) ALE. Závěr (mi) musí bez jakýchkoliv pochybností dokázat, přesvědčit (mě), že to mělo smysl, tj, nebylo to (všechno) na efekt. Při vší úctě resp. veškeré upřímnosti, nejsem si zdaleka jistý, že toto je ten případ. To Rooney Wayne, v obrovském detailu mé velkoplošné plazmy, vztekající se po prohraném matchi na Anfield Road a C. Zeta-Jones v černých obroučkách a černé průsvitné blůzce, zahřívající mi pelíšek, připravená kdykoliv vyskočit a doplnit zásobu tekutin, tj, vyměnit prázdnou kuželku za plnou a (spořádaně) čekající na svoji (naši) chvilku resp. závěrečný hvizd, je kombinace, o které jsem naopak (se svolením „sharka Gordona Gekka“ ) bez jakýchkoliv pochybností přesvědčen. Prosím, že postrádáte, v mém (pelíškovém) výčtu jméno Rooney Mara?! Já NE! (Tolik k místní verbal(ní) diskuzi na téma Rooney) P.S. i přes zmiňovaný, uspěchaný (vzhledem k precizně odvyprávěné předchozí části) závěr, si tenhle chameleón SPOILER, tvářící se z počátku jako čistokrevné psychologické drama hroutící se ženy (manželky), aby posléze přehodil výhybku v drama soudní, vypovídající o síle resp. zrůdnosti molochu zvaného farmaceutický průmysl a svou pouť poté zakončivší jako čistokrevná (krimi) detektivka, svou pozornost, zcela po právu, zaslouží.Chirurgicky precizní, patřičně chladný, (vše) s příkladným odstupem komentující resp. sledující, ale...to slovíčko se mi vkrádá do mysli jako červotoč zavrtávající se stále hlouběji do kůry vašeho neošetřeného srubu.....kalkul. Pravda, je to čistě můj osobní problém (pohled). (A)nebo ne? 78% (19.09.2013)

Steven Soderbergh poslednú dobu točí jeden lepší film ako ten druhý. Vedľajšie účinky sú rozhodne kvalitný a dobrý film, ale nie je to tým luxusným hereckým obsadeným ani Newmanovou dobrou hudbou, ale predovšetkým príbehom, ktorý sa zo začiatku posúva vpred trochu pomalšie, ale v závere neskutočne graduje a napätie len stúpa. 80% - 4* (10.09.2013)

Přiznám se, že jsem si opravdu hodně moc přála, aby film kompletně jel na vlně kopanců do farmaceutického průmyslu, a také jsem si tu správnou macguffiinovskou polovinu filmu moc užívala. Čímž ovšem nechci říct, že ta druhá by byla horší, naopak! Přesné herecké výkony, zajímavý námět, čistá režie a kamera - prostě Soderbergh, který umí chytnout a nepustit až do konce! 75% (22.12.2014)

Na facebooku bych si označil Soderbergha jako :"Je to složité." Jednak jsem si Vedlejší účinky pletl s Vyměřeným časem, Správci osudu a malinko i Zdrojovým kódem (nevim proč 😀). Jednak mi něco od něj sedlo, ale pak je tu třeba Zkrat, u kterého jsem málem i navzdory nabitému obsazení umřel nudou. Obsazení je vůbec takový menší trademark, jelikož si tento rejža vždycky obsadí zajímavé herce. Side Effects klamou hned několikrát tělem a servírují nám poněkud těžkotonážní drama, říznuté thrillerem, u něhož mi chvilku trvalo se naladit na tu správnou strunu, ovšem v druhé půlce už si mě slavný tvůrce získal a byl jsem pevně napnutý, jak to vlastně dopadne. Ono rozuzlení na mně zas takový dojem nezanechalo, spíš jsem se jen tak nechal nést příběhem a prostřední část mě zkrátka bavila nejvíce. Dovedu si představit, že si dám film za pár let znovu když jsem se mu tak dlouho vyhýbal. (27.08.2017)