Vedlejší účinky

Betonová zeď je sakra dobrej důvod k tomu šlápnout na brzdy (!!!) Side Effects jsou v úvodu jedním z těch filmů, který vás jen těžko vtahuje do děje a přitom se tváří děsně umělecky. O co tu kruci jde? Steven Soderbergh si od od začátku hraje se záběrem, fotografický kompozice, zlatej řez, hloubka ostrosti, ale po stránce samotnýho děje (díky nejednoznačný ústřední lince) to vypadá, jako by nevěděl, co vlastně chce. Proboha, Channing Tatum - muž, jehož tělo výrazně přerostlo hlavu, ale pořád je tu půvabná Rooney Mara, skvělý že není tou lacině prvoplánovou kráskou. Boj s démony někdy jen vytváří další démony a prvotní roztříštěnost má svý vedlejší účinky - film je příjemně nečitelný, ve svý pokojnosti zůstává velmi znepokojivý a, což není vždycky přímo předepsaný, nenuceně graduje. Kde je teda ta hodnota? No jasně, důraz na hudební stránku, vždyť je to Thomas Newman, ten to umí udělat (americky) krásný. Zákonitě přesnej Jude Law a pak něco jako nevyřčená otázka - "Co je v dnešní době křehčí, zranitelnější? Lidská duše nebo dobrá pověst?" I když jsou Side Effects působivé, pořád zůstávají taktrochu konzumní psychologií, filmem, který ve své velikosti nepřerostl sám sebe. Užívejte po jídle, avšak účinky jsou pouze dočasné, u mě "jen" na [final rate: 75%] (06.03.2014)

Do kina jsem šla a moc nevěděla, co vlastně čekat. Čím méně o tomto filmu divák ví, tím lépe. Čekal mě vynikající thriller, který je od začátku do konce vždy o dva kroky před divákem. Hned několikrát se film zcela otočí a nebere úplně jiný spád a směr, než by divák čekal, od první do poslední minuty je zkrátka velmi nepředvídatelný. Film poukazuje na důležité problémy současné společnosti, scénář je výborný, nechybí samozřejmě ani skvělá atmosféra a vynikající herecké výkony, zejména Jude Law a Rooney Mara excelují. Návštěvu kina rozhodně doporučuji, doufám, že Steven Soderbergh si svůj odchod z velkého plátna ještě rozmyslí, přišli bychom totiž o vynikajícího filmaře, který dokáže natočit jakýkoliv žánr. (05.04.2013)

Vcelku zajímavý příběh s dobrými, nečekanými zvraty, ale bohužel mě to příliš nebavilo. Je to místy docela uspávající. Soderberghův styl asi nebude moc pro mě (viz Nákaza - taky žádná sláva). Asi na to chce mít tu správnou náladu, pak si to člověk dokáže užít. Já ji bohužel neměl, takže mě to tak nevzalo, ale jedná se určitě o snímek hodný pozornosti. Můžu doporučit především těm, kteří si libují v zamotaných příbězích a mají rádi ve filmech překvapující momenty. Tempo je sice pomalé, ale mnohým to jistě může vyhovovat. 65% (22.05.2013)

Velmi kvalitní Soderberghův počin. Po rozležení v hlavě ale musím hodnocení snížit o 1* a to díky ne zcela pochopené motivaci postavy sehranou Catherine Zeta-Jones. !SPOILER! Z dialogu mezi postavou Judea Law a Catherine Zeta-Jones se dozvídáme, že "chování v minulosti je nejlepším ukazatelem budoucího chování." To platí především o postavě Rooney Mara. Ještě jednou se tu stejnou informaci a více explicitně dozvídá divák v dialogu mezi Rooney Mara a Judem Law v psychiatrické léčebně v poslední čtvrtině filmu, kdy Law říká: "Vždycky věděla, že to na ni jednou zahrajete." Pokud to tedy Zeta-Jones VŽDYCKY věděla, proč se v závěru filmu nechala tak banálně převést, nechala se strhnout pudy? Její postava byla přece napsána jako velmi chladná, nemilosrdná a vypočítavá. Proč by si tedy svoje další kroky více nepromyslela, když viděla Rooney Mara před okny své ordinace a přece VŽDYCKY věděla? (26.06.2013)

Jeden z nejproduktivnějších hollywoodských režisérů současnosti nabral druhý dech a dokazuje to dokonale vybroušenou žánrovou lahůdkou. Chvíli sice trvá, než vypravěčský styl vtáhne do děje, jenže přesně v tom momentě, když už jste si jistí, kudy bude dějová linka pokračovat, najede příběh na kolej, o které jste neměli ani ponětí, natož o výhybce na ní. (01.05.2013)