Hej-rup!

Jedna z mála pamětnických komedií, která se veze na aktuální (nejen domácí vlně). Začátek je trochu zdlouhavý a těžko proniknutelný (příliš dlouhá Werichova exhibice v baru), ale pak děj začíná nabírat grády a přichází s neopakovatelnými gagy mezi nimiž obzvláště vyniká výborná scénka s parním válcem. Také mě dostalo pojetí "objeveného" stroje na máslo ve stylu montážní školy, opravdu trefa do černého. VaW si již zvykli na filmové plátno a jsou daleko přirozenější než v předchozích dvou filmech, blahodárný vliv na ně měl určitě profesionální Frič. A levicově-sociální myšlenky v českém předválečném filmu jsou tak řídké, že je je třeba brát s povděkem, protože co jiného by bylo s tehdejší dobou krize typičtějšího. (04.12.2009)

Komedie o příliš vážných věcech, takže už z podstaty se jí nedá smát. A konkrétně téhle komedii by se nedalo moc smát ani normálně, protože vtipných scének a dialogů tam moc nebylo, spíš poněkud trapných ("nešla nějaká práce okolo..."), ze kterých člověku naskočila husí kůže od krku až tam, kde záda prodělávají změnu pohlaví. Z herců vynikal zejména Werich, který mi připomínal svými filozofickými samomluvami Hugo Haase, František Černý taky dobrý, naopak Voskovec poněkud prkenný (nebo voskový?), a to jak v mluvě, tak v pohybech. Poněkud mě překvapila kritika Sovětského svazu, protože Voskovcův projev nad rozpadajícím se automobilem coby "maslostrojem" pronášený špatnou, přehnanou ruštinou jinak než zesměšňující označit nelze. Z pohledu ekonoma je názory prezentované ve filmu poněkud naivní. Řešením krize nebylo zlevnit výrobky, protože deflace je zhoubná - továrníkovi se nevrátí prostředky, které do výroby investoval. Továrníci nepropouštěli dělníky z plezíru a škodolibosti, ale proto, že pro ně neměli práci, když padal odbyt výrobků. To mohlo V+W taky napadnout, vždyť přeci jedna ze základních komunistických pouček je, že továrníci zaměstnávají dělníky proto, aby je mohli vykořisťovat, aby jim mohli brát nadhodnotu. Čili je v zájmu továrníků co nejvíce vyrábět a zaměstnávat co nejvíce dělníků, neboť tím víc nadhodnoty jim zůstává v kapsách. No a naivní mi připadá také představa, že lze na burze skoupit tolik papírů, aby člověk továrnu ovládl. (14.07.2012)

Zlí kapitalisti a dobrí robotníci so svojimi predchodcami odborov, cítiť tu silný závan socializmu. Príbehovo ma to nezaujalo, hlavne pre strašne dlhé hluché pasáže, ale záver sa podaril. Plošinová scéna s dobovo dobrými trikmi, trochu absurdnosti a grotesky a vznikla komédia trochu iného druhu ako klasické romantické veselohry tej doby. (18.07.2014)

Hodně levej film, ovšem ve třicátých to bylo rebelantství a to bylo pánům V+W vlastní v jakémkoliv zřízení. Být rudý  režim o pár let později svobodnější, možná bychom se dočkali i filmu pravého, kde by třeba mladý Worst bořil budovatelům ideály.  Sociální taškařice plná hlášek  a obyčejné lidské touhy po životě a nikoliv ve sračkách, což byla za tatíčka Masaryka bohužel pro spoustu lidí norma.  Máslostroj je pak něco, co se nedá nezapamatovat, kdysi jsem takový auto měl, tedy jen osobní a je třeba říct, že to byl i fajn kočárek a našeho prvního to drndání vždycky spolehlivě uspalo kousek za barákem. (04.11.2022)

Kterak snažení jednoho zchudlého milionáře partičku dělníků ke všemu přivedlo... Jak vidno, krize ve třicátých letech samozřejmě inspirovala ty pravé (V+W) a ti dokázali vytvořit zábavu, která se zbytečně neutápěla v patosu, slzách ani melancholii a ukázali, že to jde, když se za to vezme!!! Památná scéna s plotostřižnou a na plošině mluví za vše. (11.08.2002)