30 minut po půlnoci

U tohoto filmu mám s Kathryn Bigelow menší problém. V porovnání s geniálním Hurt Locker se totiž jedná filmově o pravý opak. Zatímco Hurt Locker byla čistokrevná akce s pramálem příběhu, Zero Dark Thirty je především příběh, který vítězí na celé čáře nad vším ostatním. Snaží se být tak precizně odvyprávěnou akcí na Bin Ladina, že místy zapomíná na to, že není kniha, ale film. Proto výsledných 157 minut a proto celá řada momentů, kde jsem se až neuvěřitelně nudil. Nebejt závěrečné půl hodiny byl bych totálně nasranej. Naštěstí Jessica Chastain vše udržovala v důrazný hladině, že zavřít oči bych při sledování filmu nedokázal. To by pro mě byla velká škoda. (06.09.2014)

"The ultra-professional result may be easier to respect than enjoy," napsal Peter Debruge v recenzi pro Variety a já tuhle větu můžu podepsat. Kvalitní zfilmování procesu, který vedl k objevení úkrytu Usámy bin Ládina a k jeho zabití. S Jessicou Chastain jako "zažranou" agentkou, s chladem, bez emocí. Což byl asi jediný způsob, jak takhle brzo po daných událostech příběh natočit, aby z něj nevznikla buďto tupá propaganda, anebo naopak trapná antiamerická konspirace. Palec určitě nahoru, ale užil jsem si to? Ne. Pořád je to spíš tříhodinová nuda v poušti než vtahující válečný zážitek. (06.01.2013)

Mariňák ukázal válku jako čekání s nejistým výsledkem, Smrt čeká všude jako adrenalinovou drogu, Zero Dark Thirty jako zdlouhavou profesionální práci. To se tady odráží v několika rovinách. Hlavní hrdinka je workoholička, která se už od školy bratříčkovala se CIA a celou dosavadní kariéru vlastně věnovala hledání bin Ládina. Na lásku a přátele nemá čas, vztahy si vytváří ryze pracovní (nicméně Pána Prstenů zná). V Zero Dark Thirty jde neustále o informace, a pokud je film něčeho rekonstrukcí, tak právě řetězce (nepravdivých, matoucích, zpochybnitelných) informací, které nakonec vedly k zabití Usámy bin Ládina . Film proto příznačně začíná tmavým záběrem, kdy pouze slyšíme střípky audio nahrávek z 9/11 - Američané byli tehdy doslova "in the dark". Pátrání začíná z bodu nula, kdy se následně postupuje od "žádných" informací, přes "nepravdivé" a "matoucí" až po "pravdivé" nebo "pravděpodobné". Všechno je nakonec kvantifikováno, přepočítáno na užitek, zbaveno jakékoli osobitosti. Protagonisty definuje pouze jejich profesní úloha v rámci systému, kde navíc někteří fluidně systémem proplouvají a mění pozice; pronásledovaní jsou pouhými čárkami na grafu, rozmazanými pixely na obrazovce nebo odosobněnými kódovými označeními (UBL, Listové Eso apod.). Zásahová jednotka "Kanárků" není souborem jasně definovaných individualit, ale zaměnitelnou horou svalů s odpovídajícím technickým vybavením - je to, jako všechno ostatní, pouze nástroj k dosažení cíle. Nakonec, i v samotném závěru jsou nejdůležitější ukořistěné harddisky, CD, DVD a další záznamová média (=informace) než Usáma, jehož vrchol přijde až ve chvíli, kdy je Mayou vizuálně identifikován. Žádné oslavy, žádný patos, jen vakuum, ze kterého najednou není kam dál. Stručně řečeno, Zero Dark Thirty je maximálně procedurální film, který v tomto ohledu předčí i sterilní chirurgickou Nákazu Stevena Soderbergha, a je to možná o to pozoruhodnější, že nejchladnější hollywoodský film roku natočila žena. P.S.: A už se těším, až budou formalisté vyvracet, jak ten film není "realistický", ale že se naopak drží některých konvencí klasického vyprávění - já si všiml minimálně nápadného zdvojování/opakování důležitých informací (například název místa se objeví na ceduli v záběru a pak navíc v titulku); docela by mě ale zajímalo, jak je to tady z hlediska stavby syžetu. (06.01.2013)

Ano, je to odtažité, v některých momentech chladné, až na dřeň realistické a divácky hodně nevstřícné. Jenže jinak se to po tak krátké době od oněch událostí asi ani natočit nedá. Kathryn Bigelow předvádí režijně asi svůj nejvíc vypiplaný počin, Jessica Chastain hraje jako o život a celé mě to vlastně i přes tu odtažitost paradoxně pohltilo. Škoda malinko přepálené stopáže, díky které se film hlavně v půlce dosti táhne. Poslední půlhodinka je nicméně brilantní i tak. Silných 80% (09.02.2013)

Prekvapeni nevedel jsem moc co od toho cekat bal jsem se aby to nebyla propagandisticka blbost jako Act off valor nebo radoby pseudodokument jako Code Name: Geronimo ale nestalo se film mi prisel fakt realistickej neni tu zadny zbytecny slazeni amiku ci demonizace jejich nepratel je to opravdu celkem objektivni vypoved honu na Usamu samozrejmne ze jak to bylo doopravdy vedi jenom ti opravdu zainteresovani ale ja sem se ani pres dlouhou stopaz nenudil a i kdyz bylo jasny od zacatku jak to dopadne tak i presto to je velmi slusnej pocin palec nahoru (06.01.2013)