Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce... Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (82)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je nejen historickou rekonstrukcí Rumburské vzpoury, ale vypovídá i o české povaze, jak o tom ve vlaku těsně před porážkou vzpoury hovoří František Noha (skvělý Rudolf Deyl ml.). Kdyby tak tušil, že jeho slova budou platná i takřka po stu letech... Samotná vzpoura vzešla od propuštěných zajatců, kteří v Rusku poznali sílu Velkého října a kteří snili o tom, že i naše osvobození z rakouských pout přinese novou společnost oproštěnou od sociální bídy a útlaku. Tenkrát se netočily fikce, ale vycházelo se z archivních zdrojů, takže lze věřit věrnosti vyprávění. Snad zpěvačka a prostitutka Tonka (Jiřina Bohdalová v jedné z životních rolí) byla vpuštěna do příběhu, ale zcela záměrně - aby ukázala nesmyslnost válečného tažení, když by bylo tak krásné radovat se z běžného života; aby ukázala, jak válka ničivě působí i u civilního obyvatelstva... Nádherný, i když smutný film, mistrně zpracovaný Martinem Fričem se spoustou výborných herců. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Taký veselý film o vážnych veciach, akou vojenská vzbura určite je. Bohdalovej spev a celý jej zábavný podnik mal symbolicky poraziť naplno rozbehnutú vojenskú mašinériu, ale to nebolo možné ani na konci vojny. Zopár dobrých scén, ale inak ma film veľmi neoslovil. –––– Náš táta vždycky říkal: Čím větší šarže, tím větší vůl. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„My jsme si i ty blanické rytíře vymysleli, abychom pro svoji svobodu nemuseli sami nic udělat.“ Až do teď jsem měl tento film spojený s ukázkou, v níž rozjásaná Jiřinka Bohdalova zpívá, jak na nějaké estrádě, píseň „Když jsme byli v Itálii“. Po shlédnutí celého filmu však musím říct, že jde o velmi zajímavý mix „sladkého s hořkým“. I v samotném závěru Tonka v jednom okamžiku zvesela zpívá „Točte se pardálové, točte se zvesela“, aby se mžiku její výraz v tváři zcela změnil, když jen nevěřícně říká „to snad není možné“. Té rozjásané vojenské (často pochodové) hudby mi tedy ve filmu místy přišlo až zbytečně moc, přičemž třeba v samotném závěru, když začne hrát ještě ve chvíli, kdy je chudák Tonka na poli konfrontována s výstřely popravčí čety, to působí trošku jako „pěst na oko“. Ale asi to byl autorský záměr. Ve filmu podle skutečné události každopádně zaznívají i poměrně hodně zajímavé myšlenky včetně třeba citací ze Zjevení Janova z úst Radoslava Brzobohatého. Jeho postava kaprála, muže jež se už bojí jen toho, aby “lidi nepřestali být lidmi,“ patří mezi ty nejvýraznější z celého filmu. Ale i R.Deyl ml. coby bývalý cirkusový artista Franta Noha je místy vysloveně roztomilý. V kombinaci se samotnou Jiřinkou, pro kterou tahle role bezpochyby znamenala zásadní zlom v její kariéře, nelze než hodnotit tento film (minimálně) čtyřmi hvězdičkami. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Na temu vojenskych povstani roku 1918 som videl 2 filmy : Styridsatstyri 1957 a teraz uz aj Hvezda zvana Pelynek. Rumburska vzbura 1918 - takl o tej som vdel len minimum, vdaka filmu sa vsak dozviem kopu novych informacii. Obycajne dialogy prevazuju, a to dodrzuje aj tento film, vyborne je vykreslenie atmosfery roku 1918, Rudolf Deyl st. film vyborne tahal, stihal v pohode aj Brzochudobny a videl som tu aj Cestmira Randu st /Kladivo na Carodejnice/. Pre mna jeden z najlepsich Fricovych filmov, spolu s Cisaruv Pekar, Pekaruv Cisar 1951, Pocestne Pani Pardubicke 1944. Ovsem, Fric mal ale hodne kvalitnych filmov : 89 % ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

jako dobrý, ale nepochopil sem, jak ti vojáci mohli potom co pochodujou x kilometrů se zbraněma je odhodit zrovna v momentě kdy věděli že na ně číhaj další vojáci, co je nebudou chtít pustit a von tam ten co ho hrál brzobohatý řekne, zahodťe zbraně a voni ho všichni poslechnou, co to kurva mělo bejt? to bylo podle skutečnejch událostí? no dobrá, ale to se mi nějak nechce věřit, že by mohli bejt tak naivní a myslet si že se k nim přidaj - copak byste vodhodili zbraně když víte, že na vás čekaj se zbraněma a vy musíte přes ně přejít? Taky byste byli tak naivní a zahodili zbraně zrovna když víte že je musíte použít? To byla nejvěčí kravina co sem viděl, ale todle sem nepochopil, takže dobře jim tak, že to tak skončilo, taky se mi nelíbila třískova postava, to byl takovej idijůtek, naopak dobrej byl ten pičus co ho hrál řanda, ten to hrál věrohodně, až na tydle výtky to ale bylo dobrý celkově. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo převážně v Rumburku. (ČSFD)
  • Jiří Sovák (Červenka) vzpomínal, že "Martin Frič mě angažoval do role vojáka, který vystoupí v jednom z obrazů z řady a řekne: 'hovno!' Předtím mi řekl: 'Vybral jsem si tě právě kvůli tomu. Nikdo z českých herců totiž neumí říct hovno tak, aby to nebylo sprostý.'" (NIRO)

Související novinky

Reklama

Reklama