Stejná srdce

"Taky děsím lidi. Nauč se to používat. Nepotřebuješ od všech lásku a souhlas." ...Citová záležitost o jednom z řady nekonečných bojů. Od začátku až do úplného konce jsem se všema hlavníma hrdinama intenzivně prožívala jejich smutek, beznaděj, okamžiky pravé lásky, vztek, lítost, sílu přátelství a rodinného pouta. Mark Ruffalo & Taylor Kitsch & Matt Bomer = nepřehlédnutelná trojka a ta chemie mezi nima hmmm, dobrý výběr herců! (03.06.2014)

Můj komentář tu nejspíš zapadne mezi těmi, kteří halasně oslavují svoji heteráckou orientaci způsobem sobě vlastním, ale píšu přece jen komentáře pro sebe, abych si srovnal myšlenky k filmu. Tento není zas ničím novým a filmech, kde je zobrazována doba rozpuku viru HIV je na světě víc. Tento má trochu víc formu dokumentární a retrospektivní. Herecky je zvládnutý slušně, i když hlavní hrdina to občas se svými monology až přeháněl, ale není divu když to měl ve scénáři - na divadelních prknech by to vyznělo jinak. Dějově mi to přišlo však nudné, zdlouhavé a někdy svým moralizováním až ubíjející. Jako předvedení událostí pro ty, co o tom nic nevědí by to šlo, ale jako film mi to nedalo téměř nic. Ve vysledku těsně pod hranicí tří hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (30.12.2014)

Trochu jsem se bála, aby nešlo o přeslazené, cukrovatové drama plné afektovaných dialogů a chňapání po penisech. V tomto směru jsem byla překvapená mile. Námět silný, scénář výborný, herci se mohli přetrhnout. Sledovat historii nástupu a rozvoje AIDS mě bavilo moc. Ono samozřejmě není pro žádnou bytost příjemné trpět, bez ohledu na preferenci děr. A tahle nemoc sebou nic jiného nenese. Potud měla gay komunita ve filmu i v životě můj soucit a drama to bylo každým coulem. Ale čím víc se hlavní postava Ned Weeks urputně a nediplomaticky rval za to, že musí svět začít řešit jejich právo na léčbu a výzkum AIDS, tím víc mi začalo vadit, jak mnozí z nich samotných vzdorovali tomu, že by se měli ve svém životě vzdát promiskuity. Raději svoboda sexu, než život. Máme tedy plakat nad osudem kuřáka, který strašně trpí v pokročilém stadiu rakoviny, ale cigára se nevzdá, protože je to prostě jeho vášeň? I narkoman a alkoholik je k politování, když si s nefunkčními játry musí odepřít to jediné, pro co žije a dýchá? No prostě to chvílemi působilo, že než by se homo v osmdesátkách vzdal olézání druhých bez gumy, raději bude riskovat léze. A tady pak nejde nesouhlasit s tím, co nad přehlížením jejich zoufalé situace prohlásil Sheldon (ano, Jim Parsons opravdu zapomněl změnit svůj Big bangový herecký výraz, případně jiným nedisponuje): "Prostě nás nemají rádi!" Je to tak, jeden z důvodů, proč se zřejmě vláda ne a ne rozhoupat začít nastupující epidemii AIDS řešit byl, že se to nejprve jevilo jako problém homosexuální komunity a jejich promiskuity. Vaše smrt nás nezajímá, buzeranti. To samozřejmě smrdí diskriminací. Pravdou ale také je, že virus HIV je nesympaticky výchovný virus. Stavění sexu a užívání si nade vše ostatní, chybějící pokora a zodpovědnost ve vztazích si vybírala největší daň právě na lidech, kteří jí pohrdali nejvíc. Herecky za pět, příběh za čtyři, ale citově to tlačilo a manipulovalo až moc. (08.06.2014)

Film nabízí zajímavé téma - gay aktivismus v počátcích AIDS líčený z pohledu vztahů zasažených virem. Není to tak zábavná jízda jako byl nedávno klub Conaugheye a dost možná ani nebudete nikomu fandit, protože každých dvacet minut musí mít nějaká postava hysterický monolog - kvůli tomu jsem trochu váhal s vyšším hodnocením. Mark Ruffalo mě podruhé po Foxcatcher zaskočil solidním herectvím, kde se vrhá i do otevřeně sexuálních scén, ujde i Julia Roberts a většina herců představujících gay aktivisty. Určitě už jsme všichni viděli filmy o gay páru, kde někdo umírá, ale jako epizoda o lhostejnosti vlády to zajímavé je. (10.02.2015)

Divíte se mému hodnocení? Čekali jste po klubu poslední naděje ode mě další odpad? No já po pravdě taky i když to není tím, že bych byl zaujatej. Řiťošukové jsou mi totiž totálně buřt. Nějak mě nedojímá kolik jich zdechlo na AIDS když si to zavinili sami, ale tohle není úplná sračka a nesnaží se až tak za každou cenu hrát na city jako Klub poslední naděje. zaujala mě tady ta dokumentární forma jak ukazují počátek nemoci její postupný šíření až do gigantických rozměrů. Ke konci už sice dost nuda, ale odpad to tentokrát nebude.40% (23.06.2014)