Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Veselé příhody tří starých mládenců, jedné utajené manželky a potrhlého velitele ostrostřelců... Oslavou příchodu nového – dvacátého – století začíná rozmarná komedie podle stejnojmenné frašky Františka Ferdinanda Šamberka, jehož jméno je spojeno se zakladatelskou generací Národního divadla. Napsal na čtyřicet titulů oblíbených veseloher a největšího ohlasu zaznamenalo právě Jedenácté přikázání, příběh o utajené ženitbě zapřisáhlého starého mládence. Její humor i znamenitě řešená situační komika inspirovaly i filmaře. První verzi natočil v roce 1925 režisér Václav Kubásek podle silvestrovského představení Vinohradského divadla. Zvukovou verzi natočil o deset let později Martin Frič, na scénáři výtečné komedie se podílel E.A.Longen a Otakar Vávra. Hlavní roli c.k. notáře Voborského, který pro lásku ke sličné měšťanské dcerce zradí přísahu, že se nikdy neožení, hrál v obou přepisech Hugo Haas. Zatajovanou manželku pak ve Fričově adaptaci Jiřina Štěpničková, veselé kumpány Jindřich Plachta a Jiří Plachý, potrhlého ševce Václav Trégl a jeho energickou ženu Eližbětu Ella Nollová. (Česká televize)

(více)

Recenze (58)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Fakt ty tři přátele nechápu. Takový jednoduchý předsevzetí, nikdy se neoženit, a minimálně jeden ho není schopnej dodržet. Přitom každej rozumnej člověk ví, že kvůli jednomu uvaření si nemusí kupovat celej hrnec, kvůli jednomu úklidu celý koště, prostě stačí se obrátit na hodinovou manželku a má to rychlejc, levnějc a hlavně bez řečí. Jo, kdyby si ti pánové dali nějaký těžší předsevzetí, třeba že každej den sněděj pouze jednu lžičku nutelly, když maj k dispozici plnej kelímek nebo naopak, že sněděj víc jak jednu lžičku melasy za dva dny, tak to bych pochopil, to se zkrátka dodržet nedá! ()

rainman93 

všechny recenze uživatele

Základní otázka zní: Proč tento film nefunguje? Jeho ústřední zápletka není nikterak špatná, Herecké obsazení je až na jednu výjimku, Jiřinu Štěpničkovou, kvalitní sestava. Problémem jsou vyhrocené nepravděpodobné situace. Několikrát se film dostane do momentu, kdy si řeknete, že zde to autoři již přehnali. Někdy je méně opravdu více. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Scénář: Emil Artur Longen a Otakar Vávra. Hudba: Karel Hašler (který zde i hrál), navíc skvěle herecké obsazení téměř ve všech rolích, i v těch téměř epizodních..Vzpomeňme si spolu např. na utlačovaného manžela Cafourka kterého ztvárnil Alois Dvorský.? Už to samo o sobě, a třeba ještě víc představuje a zajišťuje jistý úspěch a nevšední filmový zážitek. Nejlepší scény ? Tak určitě ta nakonec v podobě falešného a záhy nefalšovaného požáru pod vedením zmateného Bartoloměje Pecky (výborný Václav Trégl). A pak také ta kdy Emanuel Středa (Jindřich Plachta) vylejzá z okna, a kdy už je prakticky na zemi tak stále pod sebou hledá pevnou zem ! Na rozdíl od něho, já vím že stojím pevně na zemi, no spíš tedy sedím a dávám za lepší 3*. Kostýmové filmy, navíc z počátků našeho století ty já rád. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Ano, na pět hvězdiček to určitě není. Viděl jsem ten film mockrát a znám ho zpaměti. Nevyčítám mu, že se tam opakují klišé typická pro předválečný a válečný český film. Úkol zfilmovat divadelní představení - a Šamberkovy hry se hrály na všech ochotnických scénách ve vsích po celé republice - bylo náročné, protože bylo nutné skloubit jevištní prostředí s pestřejšími záběry. Ne vždy se to zde Fričovi povedlo, navíc ten závěrečný falešný poplach a vlastně i celá, jinak dobře zahraná postava místního velitele hasičů a domobrany, byla pro děj filmu nadbytečná. Ovšem na druhou stranu Eližběta Vaňousová, z toho se stalo dokonce úsloví... Příběh samotný rozhodně vtip nepostrádá, Voborský v cizím bytě, slib mládenectví a jeho porušení, pak zastírání skutečnosti a stále větší zamotávání do pavučiny, z níž se nebylo lze vymotati... Skvělí Haas, Plachta, Trégl, celkem i Štěpničková... ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

-"Přísaháme, že se nebudeme ženit !" - "Jenom za peníze !" Hezké drobné herecké výkony (Plachta, Trégl), ani kupa nenápadných průpovídek a slovních hříček s potenciálem zlidovění bohužel nedokáží v příběhu s nepříliš gradačně vystavěným/odstíněným dějem udržet napětí. Belle epoque za slabší 3* ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • Hugo Haas měl ve svém vídeňském bytě „sentimentální oltář“ tvořený z fotografií těch událostí z jeho života, na které rád vzpomínal a které se mu navždy vryly do paměti. Jedna z fotografií byla právě z tohoto filmu, konkrétně fotografie ze svatební scény v kostele, kde je po boku Jiřiny Štěpničkové. Připomínala mu dobu, kdy byli oba mladí a kdy se jeden druhému líbili. Toto vzpomínání Hugo Haase je možno vidět v televizním dokumentu Na návštěvě u Hugo Haase z roku 1968. (Luxocculta)
  • Na scénáři se podílel režisér Otakar Vávra, čímž si získal všeobecné uznáni mezi profesionálními scenáristy. (kosticka7)

Reklama

Reklama