Katakomby

Ve sklepních prostorách jsou kanceláře archivu, kde pracuje už pětadvacet let úředník Borman a s ohledem na skutečnost, že to má tzv. za pár (do důchodu), jedná se svými nadřízenými bez servítků, na rovinu, pěkně zpříma do očí a pokud jde o karty, nezná bratra, natožpak ředitele. Trefná kritika poměrů na úřadech (včetně vlivných tetiček, manipulativních manželek a vlezdoprdelků) se mi líbila, herecké osazenstvo do jednoho potěšilo (pevná ruka režiséra je znát) a ani ten lehce dětsky prostý závěr mi nezkazil milý filmový zážitek. (08.02.2019)

Je to k neuvěření, ale vlastně až dnes jsem prvně viděl nějakou komedii s Vlastou Burianem. A ta dopadla dle mě na výbornou, humor a´la Charlie Chaplin (jen vizuální stránku střídá verbální) mi vyhovuje. Ovšem byl jsem také překvapen, že film není až tak čistokrevnou komedií... Říká se, že začátky bývají těžké, no Burian si napoprvé u mě vedl dobře, několikrát dokonce u mě vyvolal nefalšovaný záchvat smíchu. A ty univerzální hodinky bych fakt potřeboval... "Proč na mě tak civíte?" - Protože jsem vás takhle zblízka ještě neviděl." (08.06.2009)

Komedie pro pamětníky, na klasické prvorepublikové pokrizové okupační téma, kterak by si slušní pracovití lidé zasloužili svou poctivostí a pílí slušné živobytí, obzvláště v kontrastu se znuděnou degenerovanou vyšší společností (či mnohdy šlechtou). Na to, že se film odehrává téměř výhradně ve dvou či třech interiérech, konverzační humor Vlasty Buriana utáhne i tato prostředí. Nestárnoucí pohodová televizní klasika, které právem patří pravidelné místo na našich obrazovkách. (25.04.2015)

Úžasná nestárnoucí komedie, která je ještě dnes aktuální až běda. Jak to tak vypadá, tak se u nás od dob první republiky státní správa zase tolik nezměnila. Ale doufejme, že mezi všemi těmi korouhvičkami otáčejícími se po větru a strkající hlavy do těch správných sedacích partií sedí i dnes nějaký ten Borman, který s přehledem ovládá svou práci, protekce i vlezdoprdelkovství jsou mu cizí, nebere si servítky a i s nejvyššími šéfy mluví se stejnou bezohlednou upřímností, jako s posledním poskokem. Ostatně on ten pan ředitel je fajn chlap, ale karty hraje jako ponocnej. Brilantní. (11.01.2012)

Další z filmů, ze kterých je naprosto zřejmé, že Burian byl jako herec a komik mnohem lepší než Marvan. Burian zde hraje oficiála Bormana, který přísně dohlíží na své podřízené ve sklepení pozemkového úřadu. Je to velice upřímný člověk, říká všechno narovinu bez ohledu na to, zda někoho urazí, což mám rád. Rád se hádá se svým nadřízeným, přednostou Sýkorou (Marvan), kterého jeho urýpané kecy pěkně štvou. Burian má mladšího kolegu, který je často duchem mimo. Je to Dr. Marek, který je zamilovaný do Nasti Borkové, která pobývá v hotelu naproti nahoře a on se na ni zasněně dívá z okna katakomb. Nasťa si má ovšem vzít toho nejvyššího – nastávajícího ředitele úřadu Kryštofa. Dále je zde Markův přítel Rudík, který s má vzít dceru ředitele Kryštofa Irenu, což mu domluvila jeho tetička „tlačenka“. Večer se koná velká slavnost, kam přijde pan prezidiální Borek se svou ženou Malvínou a také s dcerou Nasťou. Borman je známý tím, že je vášnivý hráč mariáše, a má za úkol hrát s Borkem, kterého během hry zesměšňuje, protože to neumí hrát, a také ho obere o spoustu peněz. Na oslavě má také Borman se svými úředníčky vystoupení se zpěvem a hraním na nástroje. Díky oslavě se na úřadě pohnou ledy a někteří jsou propuštěni, jiní zase povýšeni. Mladí zamilovaní úředníci, starý protřelý karbaník a nepříjemný přednosta – to je tento film v kostce. (11.07.2024)