Kristian

Viděl jsem samozřejmě již několikrát, ale tohle se  prostě neomrzí. Největší romantická klasika, při níž si člověk vždy vybaví tři jména, Oldřich Nový, Adina Mandlová a Nataša Gollová. Happy end s přenádhernou Mařenkou pak hravě strčí do kapsy všechny scény s jen nádhernou Zuzanou.  Není to třeskutě vtipné, je to samozřejmě idealizované a vytknout by tomu mohl kdejaký ňouma kde co, ale na kráse to téhle prvorepublikové jedničce neubere. Pět. (19.06.2024)

Zavřete oči, odcházím..." Asi nejlepší předváůečný film. Vynikající herecký koncert Oldřicha Nového, Nataši Gollové a Adiny Madlové, u které se člověk pobaví, v prefektní režii M. Friče. Příběh je tak trochu ze života, kdy hlavní hrdina znuděn životem, si vytvoří dvojí realitu, ale ani jedna není dokonalá. Svádí po celou dobu svůj vlasní souboj o to, jaký "život" je vlastně lepší. (14.01.2012)

Neskutečná sračka. Takhle nudnou hovadinku už jsem opravdu dlouho neviděl. Prý komedie... Cha. Cha. Cha. Scénář psal asi člověk, který byl léta na houbičkách. Někde jsem slyšel, že takhle blbým filmům se dává pouze odpad. Abych tedy nebyl pozadu, tak honem s jedním přispěchám. Opravdu sračka. Viděl jsem i mnohem starší komedie, dokonce i českého původu, a ty byly nesrovnatelně vtipnější. Bída a utrpení. Nechce se mi ani věřit, že tenhle nesmysl posbíral nějaké fanoušky. To musejí být správní retardéři. (19.08.2012)

Upraveno v květnu 2020. Kristián je lehoučké kavalírské osvěžení o mužské potřebě poezie do všední a nenápadně tíživé každodennosti obyčejného života. Martin Frič, pro melodramatické potřeby trhu, vrhl Kristiána do změti nepochopení toho blahodárného vlivu povznášejícího účinku zasnění se v ideály romantismu, kdy pod vlivem nasládle dovádivé chuti života se nechává unášet vlněním poezie v něžných půvabech neškodného a zároveň nakažlivého opojení hmatatelnou velikostí existence. Právě v těchto povznášejících náladách se nejsmysluplněji naplňujícím elementem vnitřního světa stává láska, opětovaná, nesobecká, plně zářící v kráse a velikosti. Spořádaností života trápeným hrdinou té étericky vzdušné poezie je Alois Novák vulgo Kristián (elegantní Oldřich Nový), úředník cestovní agentury s nepříliš zajímavým ruchem manželského soužití. Potřeba setřást okovy všednosti skládá poezii, milostné písně magického opojení, aby jednou nalezl nepochopení, z něhož potom život často v sebeobraně alergické reakce osciluje mezi noblesním šarmem a pokornou podřízeností, mezi bezstarostností a strojenou škrobeností. Hlavní ženskou postavou je Zuzana Rendlová (příjemná Adina Mandlová), mladá žena dobrého původu v samotném středu intenzivního mužského zájmu. Nakažlivě opojná nezvyklost je začátkem pátrání po vlastní budoucnosti. Pocit okouzlení tak musí být dostižen a zajat. Výraznou postavou je Josef Novotný (velmi příjemný Jára Kohout), Aloisův kolega a důvěrník nejniternějších pocitů. Jízlivost, ze zkušeností načerpaná bojácnost, vůle k drzosti a faktor smolaře, klaun obstojně obstarává zlehčení. Důležitou postavou je Mařenka (zajímavá Nataša Gollová), Aloisova cudná manželka. Obětavost se obejde bez fantazie, a nepochopení se třese vztekem. Lékem je poezie v oboustranném a pravidelném podávání. Z dalších rolí: bohatý a žárlivý Zuzanin snoubenec Fred (Raoul Schránil), uctívaná vrchnost, hlavní Aloisův nadřízený a ředitel cestovní kanceláře Král (Jaroslav Marvan), Fredův nejlepší kamarád i utajený sok v lásce Petr (Bedřich Veverka), šatnářka Orient baru Lída v pokušení (Aša Vašátková), tu melancholii úspěšně léčící Mařenčina tetička (Anna Steimarová), trik s kapesníčkem do zemdlení opakující osamělý mužík v Orient baru (Čeněk Šlégl), decentní ředitel Orient baru (Josef Bělský), či spolehlivý vrchní číšník Orient baru Robert (František Paul). Film Kristián patří k těm vůbec nejoblíbenějším kusům pamětnických filmů, pravidelně vysílaných na televizních obrazovkách. Je to osvěžující pobavení poetickým okouzlením života. Obrazové kompozice poezii vše obětují. Kavalírské filmové odlehčení! (27.09.2009)

„A ty bys tetičko neplakala, kdyby tvůj muž…?“ - „Vyloučeno! Ostatně, já nikdy nepláči, protože bych si rozmazala řasenku.“ Film mě začal bavit již od chvíle, kdy Kristian poprvé promluvil na Zuzanu. Jeho postava je výborně napsaná a snad ještě lépe zahraná. Ale to i ostatní ve vedlejších rolích, od barového personálu přes mazaného svůdce s kapesníčkem, kolegu z práce až k uplakané manželce. Hodně z nich pobaví stejně jako řada vtipných situací (rozesmály i romantické řeči o „Cairo“ v reálu, ale nejvíc jsem se asi „tlemil“ při Nového kreacích „u něj doma“). Atmosféra je maximálně pohodová, člověk se tak nějak pořád musí usmívat a je úplně jedno, že je to film v zásadě předvídatelný. Snad jen za to (a že jsem možná čekal o něco více humoru) zůstanu „jen“ u solidních 4*. „Víte, nemohu totiž vystát muže, kteří využívají situace a zahlédnou-li někde osamělou dámu, klidně si k ní přisednou.“ - „Co to děláte?“ - „Sedám si.“ - „Proč?“ - „Musím s Vámi mluvit.“ - „Ale já Vám nemám co říci.“ - „No, to nevadí, budete jenom poslouchat.“ (14.10.2017)