Kristian

"Konečně, domino není špatná hra, jenomže vod těch puníků bolej voči!"                                                                      Kristiána jsem viděla mnohokrát, ale plnou nesetříhanou verzi jsem viděla až po revoluci. Jára Kohout totiž emigroval a soudruhy nenapadlo nic lepšího, než prakticky celou jeho roli vystříhat. Odpadly zcela zásadní scény, kde Alois vysvětluje, proč si vlastně Kristiána vymyslel, celá zápletka se záměnou u přepážky a v Orient baru. Překvapivě dával film i tak smysl a byl divácky oblíbený. Ale teprve v nesestříhané verzi se plně rozvinula komediální složka, ke které značně přispěl i jmenovaný Jára Kohout. Dokonce si troufám říct, že jeho komediální podíl včetně hlášek byl větší než Oldřicha Nového. (30.11.2014)

Dnes již legendární a i pro mě překvapivě snesitelný film pro pamětníky (v tomto ohledu přijímám jen legendární komedie mistra Buriana) o šarmantním úředníčkovi, který se po večerech vydává za Velké zvíře a svým šarmem okouzluje krásné ženy z vyšších společenských kruhů. Vše se změní ve chvíli, kdy zaujme ženu, která o něm chce vědět více. (07.10.2012)

Letos bude mít tento film neuvěřitelných 85 let. V mé generaci si nejspíš najde jen málo lidí, kteří by Kristiána neviděli. I ti, kteří romanticky ladění nejsou jistě ocení nejen výkony ústřední trojice, ale i vtip a samozřejmě ten krásný závan dob minulých. Přitom jde o film, který se promítal v době, kdy .... . Těžko říct, jak dnes působí na mladé lidi....vždyť i já nad ním ve svých osmnácti ofrňoval a dokonce byl i trochu nazlobený, že ženy díky němu očekávají něco, čeho nejsem schopen...co mi není vlastní. Dnes už vím, že jsem k tomu jen potřeboval odžít mnoho let navíc, získat zkušenosti, sebevědomí a objevit kouzlo hravosti při konverzaci se ženou. Potom vám Kristián poslouží jako inspirace a zdroj inteligentní zábavy. Čím jsem starší, tím víc mě baví. Ten příběh je univerzální. I dnes se v něm mnozí najdou. (25.02.2024)

Zavřete oči, odcházím..." Asi nejlepší předváůečný film. Vynikající herecký koncert Oldřicha Nového, Nataši Gollové a Adiny Madlové, u které se člověk pobaví, v prefektní režii M. Friče. Příběh je tak trochu ze života, kdy hlavní hrdina znuděn životem, si vytvoří dvojí realitu, ale ani jedna není dokonalá. Svádí po celou dobu svůj vlasní souboj o to, jaký "život" je vlastně lepší. (14.01.2012)

"Dnes večer jsem vás viděl poprvé. Neznal jsem vás a vy jste neznala mně. A právě to je nádherné. Není mezi náma nic, ba dokonce ani lež. A je to úžasné. Dvě bytosti ve světe ztraceném se náhle setkají, přilipnou k sobě, vymění všechny své nastrádané sny a zapomenou, že zítra budou zase opuštěné a nešťastné." Občas taky trošku sedmilžu o tom, co jsem prožil a jakej jsem byl při tom frajer, ale na Kristiána nemám. Dokonce si ani neměním jméno. Ono je to stejně zbytečný, protože jeho noblesu se nedá naučit. S tou se musí člověk narodit a já mám podezření, že jsem byl při narození okraden. (10.11.2021)